Sdělení č. 80/2010 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, přijatého v Aarhusu dne 24. června 1998

https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2010-80
Datum vyhlášení 24.09.2010
Uzavření smlouvy 24.06.1998
Ratifikace Smlouvy 06.08.2002
Platnost od 23.10.2002
Aktuální znění 31.03.2011

80

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 24. června 1998 byl v Aarhusu přijat a jménem České republiky podepsán Protokol o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 19791).

S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 6. srpna 2002.

Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 18 odst. 1 dne 23. října 2002 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.

Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.


PROTOCOL TO THE 1979 CONVENTION ON LONG-RANGH TRANSBOUNDARY AIR POLLUTION ON PERSISTENT ORGANIC POLLUTANTS

PŘEKLAD

Protokol o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979

SMLUVNÍ STRANY,

ROZHODNUTY naplňovat Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států,

UZNÁVAJÍCE, že emise mnohých perzistentních organických polutantů jsou přenášeny přes mezinárodní hranice a jsou deponovány v Evropě, Severní Americe a v Arktidě, daleko od místa jejich původu, a že atmosféra je převládajícím prostředím jejich přenosu,

VĚDOMY SI TOHO, že perzistentní organické polutanty v přírodních podmínkách odolávají degradaci a že jsou spojeny s nepříznivými účinky na lidské zdraví a na životní prostředí,

ZNEPOKOJENY tím, že perzistentní organické polutanty se mohou kumulovat potravou ve vyšších trofíckých úrovních na koncentrace, které by mohly ovlivňovat zdraví exponovaných lidí a volně žijících organismů,

UZNÁVAJÍCE, že Arktické ekosystémy a zejména domorodé obyvatelstvo, které závisí na arktických rybách a savcích, je zvláště ohroženo vzhledem k biomagnifikaci perzistentních organických polutantů,

VĚDOMY SI TOHO, že opatření omezující emise perzistentních organických polutantů by měla přispět k ochraně životního prostředí a lidského zdraví vně regionu Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN), včetně arktických a mezinárodních vod,

ROZHODNUTY přijmout opatření k předvídání, prevenci nebo minimalizaci emisí perzistentních organických polutantů, berouce v úvahu uplatnění zásady předběžné opatrnosti formulované jako zásada 15 Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji.

ZNOVU POTVRZUJÍCE, že státy mají v souladu s Chartou OSN a se zásadami mezinárodního práva svrchované právo využívat vlastní zdroje podle své vlastní environmentální a rozvojové politiky a jsou povinny zajistit, aby činnosti uskutečňované v rámci jejich jurisdikce nebo jejich kontroly nepoškozovaly životní prostředí jiných států nebo oblastí za hranicemi působnosti vnitrostátní jurisdikce,

BEROUCE NA VĚDOMÍ nutnost globální spolupráce v oblasti perzistentních organických polutantů a odvolávajíce se na úlohu regionálních dohod při snižování globálního znečišťování ovzduší přesahujícího hranice států, předvídanou v kapitole 9 Agendy 21, a zejména na úlohu Evropské hospodářské komise OSN při sdílení jejích regionálních zkušeností a poznatků s ostatními regiony světa,

UZNÁVAJÍCE, že již existují subregionální, regionální a globální režimy, včetně mezinárodních nástrojů regulujících hospodaření s nebezpečnými odpady, jejich pohyby přes hranice a jejich zneškodňování či likvidaci, zejména Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování,

BEROUCE V ÚVAHU, že převládajícím zdrojem znečištění ovzduší přispívajícím k akumulaci perzistentních organických polutantů jsou použiti určitých pesticidů, výroba a použití jistých chemikálií a nikoli záměrná tvorba jistých látek při spalování odpadů, při spalování paliv, při výrobě kovů a při provozu mobilních zdrojů,

VĚDOMY SI TOHO, že technologie, technika a metody řízení ke snižování emisí perzistentních organických polutantů do ovzduší jsou dostupné,

UVĚDOMUJÍCE SI nutnost ekonomicky efektivního regionálního přístupu k potlačování znečištění ovzduší,

BEROUCE NA VĚDOMÍ důležité příspěvky soukromého a nevládního sektoru k poznatkům o účincích perzistentních organických polutantů, o dostupných alternativách a o metodách potlačování jejich emisí a jejich úlohu při snižování emisí perzistentních organických polutantů,

MAJÍCE NA MYSLI, že opatření přijatá ke snížení emisí perzistentních organických polutantů by neměla zakládat důvod k libovolné nebo neospravedlněné diskriminaci nebo ke skryté restrikci mezinárodní hospodářské soutěže a obchodu,

BEROUCE V ÚVAHU stávající vědecké a technické údaje o emisích, o atmosférických procesech a o účincích perzistentních organických polutantů na životní prostředí a o nákladech na potlačování emisí a uznávajíce nutnost pokračování ve vědecké a technické spolupráci ke zlepšení pochopení této problematiky,

UZNÁVAJÍCE opatření týkající se perzistentních organických polutantů již přijatá některými smluvními stranami ha vnitrostátní úrovni a/nebo v rámci jiných mezinárodních úmluv,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto protokolu se:

1. “úmluvou“ rozumí Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, přijatá v Ženevě dne 13. listopadu 1979;

2. zkratkou “EMEP“ rozumí Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě;

3. “výkonným orgánem“ rozumí výkonný orgán úmluvy zřízený podle čl. 10 odst. 1 úmluvy;

4. “Komisí“ rozumí Evropská hospodářská komise OSN (EHK OSN);

5. “smluvní stranou“ rozumí smluvní strana tohoto protokolu, pokud z kontextu nevyplývá jinak;

6. “geografickým rozsahem EMEP“ rozumí oblast definovaná v čl. 1 odst. 4 protokolu k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP), přijatého v Ženevě dne 28. září 1984;

7. “perzistentními organickými polutanty“ (POPs) rozumějí organické látky, které: i) vykazují toxické vlastnosti; ii) jsou perzistentní; iii) se bioakumulují; iv) u nichž dochází k dálkovému přenosu v ovzduší přesahujícím hranice států a k depozicím; v) u nichž je pravděpodobný významný škodlivý vliv na lidské zdraví nebo škodlivé environmentální účinky v místech blízkých i vzdálených od jejich zdrojů;

8. “látkou“ rozumí samostatná chemická látka či několik chemických látek, které tvoří specifickou skupinu tím, že a) mají podobné vlastnosti a jsou do životního prostředí emitovány společně; b) tvoří směs která je normálně obchodována jako jedna jediná komodita.

9. “emisemi“ rozumí vypouštění určité látky z bodového nebo difuzního zdroje do ovzduší;

10. “stacionárním zdrojem“ rozumí jakákoli stabilně umístěná budova, stavba, zařízení, instalace nebo vybavení, které přímo nebo nepřímo emituje nebo může emitovat jakékoli perzistentní organické polutanty do ovzduší;

11. “kategorií velkých stacionárních zdrojů“ rozumí některá z kategorií stacionárních zdrojů popsaných v příloze VIII.

12. “novým stacionárním zdrojem“ rozumí každý stacionární zdroj, jehož stavba či podstatná úprava byla zahájena po uplynutí dvou let ode dne vstupu v platnost: i) tohoto protokolu; nebo ii) změny příloh III nebo VIII, v jejichž důsledku bude daný stacionární zdroj podléhat ustanovením tohoto protokolu pouze na základě této změny. Příslušné vnitrostátní orgány rozhodnou o tom, zda určitá úprava je či není podstatná, přičemž budou brány v úvahu faktory, jako jsou např. environmentální přínosy příslušné úpravy.

Článek 2

Cíl

Cílem předkládaného protokolu je omezovat, snižovat nebo vylučovat vypouštění, emise a ztráty perzistentních organických polutantů.

Článek 3

Základní povinnosti

1. S výjimkou případů vyňatých v souladu s čl. 4 smluvní strany přijmou účinná opatření:

a) k vyloučení výroby a využívání látek uvedených na seznamu v příloze I v souladu s požadavky naplňování tam určenými;

b)

i) k zajištění toho, že pokud jsou látky ze seznamu v příloze I likvidovány či zneškodňovány, že tato likvidace nebo zneškodňování probíhá environmentálně šetrným způsobem, přičemž jsou brány v úvahu relevantní subregionální, regionální a globální režimy regulující hospodaření s nebezpečnými odpady a jejich zneškodňování, zejména Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování;

ii) k zajištění, že zneškodňování či likvidace látek uvedených na seznamu v příloze I probíhá v tuzemsku, přičemž jsou brány v úvahu případné environmentální ohledy;

iii) k zajištění toho, že pokud jsou látky ze seznamu v příloze I přepravovány přes státní hranice, že tato přeprava probíhá environmentálně šetrným způsobem, přičemž jsou brány v úvahu příslušné subregionální, regionální a globální režimy upravující přepravu nebezpečných odpadů, hospodaření s nebezpečnými odpady a jejich zneškodňování, zejména Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování.

c) Omezovat využívání látek uvedených na seznamu v příloze II k popsaným použitím, v souladu s požadavky naplňování určenými v uvedené příloze II.

2. Požadavky určené v odst. 1 písm. b) nabudou účinku pro každou látku dnem, kdy je vyloučena její výroba nebo kdy je vyloučeno její využívání, pokud toto nastane později.

3. Pro látky uvedené na seznamech v přílohách I, II a III každá smluvní strana vypracuje vhodné strategie k identifikaci předmětů stále ještě využívaných a odpadů, které obsahují tyto látky, a přijme vhodná opatření k zajištění toho, že uvedené předměty poté, kdy se stanou odpadem, budou zlikvidovány či zneškodněny environmentálně šetrným způsobem.

4. K účelům odstavce 1 až 3 budou pojmy odpad, zneškodňování, likvidace a environmentálně šetrný způsob interpretovány konzistentně s jejich použitím podle Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování.

5. Každá smluvní strana:

a) sníží své celkové roční emise každé z látek uvedených na seznamu v příloze III z úrovně emisí v referenčním roce zvoleném v souladu s touto přílohou přijetím účinných opatření, vhodných v jejích zvláštních podmínkách;

b) nejpozději podle harmonogramu určeného v příloze IV uplatní:

i) nejlepší dostupné techniky, přičemž je brána v úvahu příloha V, pro každý nový stacionární zdroj z kategorie velkých stacionárních zdrojů, pro který příloha V zahrnuje nejlepší dostupné techniky;

ii) mezní hodnoty přinejmenším stejně přísné, jako jsou mezní hodnoty uvedené v příloze IV pro každý nový stacionární zdroj z kategorie zdrojů uvedených v této příloze, přičemž je brána v úvahu příloha V. Smluvní strana alternativně může uplatnit odlišnou strategii snižování emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;

iii) nejlepší dostupné techniky, přičemž je brána v úvahu příloha V, pro každý stávající stacionární zdroj z kategorie velkých stacionárních zdrojů, pro který příloha V zahrnuje nejlepší dostupné techniky, pokud je to technicky a ekonomicky schůdné. Smluvní strana alternativně může uplatnit odlišnou strategii snížení emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;

iv) mezní hodnoty přinejmenším stejně přísné, jako jsou mezní hodnoty uvedené v příloze IV pro každý stávající stacionární zdroj z kategorie zdrojů uvedených v této příloze, pokud je to technicky a ekonomicky schůdné, přičemž je brána v úvahu příloha V. Smluvní strana může alternativně uplatnit odlišnou strategii snížení emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;

v) účinná opatření k omezování emisí z mobilních zdrojů, přičemž je brána v úvahu příloha VIL

6. V případě bytových spalovacích zdrojů se povinnosti stanovené v odst. 5 písm. b) bodech i) a iii) vztahují na všechny stacionární zdroje v této kategorii uvažované dohromady.

7. V případě, že smluvní strana po použití odst. 5 písm. b) nemůže dosáhnout splnění požadavků odst. 5 písm. a) pro určitou látku určenou v příloze III, bude vyňata z povinnosti uvedené v odst. 5 písm. a) pro tuto látku.

8. Každá strana vypracuje, povede a bude udržovat emisní inventury pro látky uvedené na seznamech v příloze III. Bude sbírat dostupné údaje o produkci a prodeji látek uvedených na seznamech v přílohách I a II, pro smluvní strany v rámci geografického rozsahu EMEP s využitím minimálně časoprostorového rozlišení a metod určených řídícím orgánem EMEP a pro smluvní strany mimo rámec geografického rozsahu EMEP užitím metod vypracovaných v rámci pracovního plánu řídícího orgánu EMEP jako vodítka. Smluvní strana bude o těchto informacích podávat zprávu v souladu s požadavky na podávání zpráv stanovených v článku 9.

Článek 4

Výjimky

1. Ustanovení čl. 3 odst. 1 se nevztahuje na množství látek určených pro výzkum v laboratorním měřítku nebo jako referenční standardy.

2. Smluvní strana může udělit výjimku z čl. 3 odst. 1 písm. a) a c) vzhledem k určité látce za předpokladu, že tato výjimka není udělena způsobem, který by ohrozil splnění cílů předkládaného protokolu, a může být udělena pouze k následujícím účelům a za následujících podmínek:

a) k výzkumu jinému než je uvedeno v odstavci 1 v případech, kdy:

i) v průběhu navrhovaného využití a následného zneškodnění těchto látek není očekáváno uvolnění významného množství těchto látek do prostředí;

ii) cíle a parametry takového výzkumu jsou posouzeny a schváleny uvedenou smluvní stranou; a

iii) výjimka přestane okamžitě platit v případě, že dojde k významnému uvolnění určitých látek do rostředí, a kdy budou, v případech vhodnosti, přijata opatření ke snížení těchto uvolnění a kdy bude posouzeno opatření na izolaci od prostředí před opětovným zahájením výzkumu;

b) ke zvládání nouzových stavů ohrožujících lidské zdraví, v nezbytných případech, kdy:

i) smluvní straně nejsou dostupná žádná alternativní opatření pro řešení nouzových situací;

ii) přijatá opatření jsou úměrná rozsahu a závažnosti daného stavu nouze;

iii) jsou přijata vhodná předběžná opatření na ochranu lidského zdraví a životního prostředí a k zajištění toho, že daná látka není použita mimo geografickou oblast postiženou stavem nouze;

iv) výjimky jsou udělovány na období nepřesahující trvání nouzového stavu;

v) po skončení stavu nouze jakékoli zbývající zásoby dotyčných látek podléhají ustanovením čl. 3 odst. 1 písm. b).

c) pro minoritní použití pokládané danou smluvní stranou za nezbytně nutné v případech, kdy:

i) výjimka je udělována na maximálně pět let;

ii) tato výjimka nebyla podle tohoto článku dříve udělena;

iii) pro navrhované využití neexistuje jiná vhodná alternativa;

iv) smluvní strana odhadla emise dotyčné látky v důsledku výjimky a příspěvek této emise k celkovým emisím této látky od všech smluvních stran;

v) byla přijata vhodná preventivní opatření k minimalizaci těchto emisí do prostředí; a

vi) po ukončení platnosti výjimky všechny zbylé zásoby dané látky budou podléhat ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b).

3. Každá smluvní strana nejpozději 90 dnů po udělení výjimky podle článku 2 poskytne sekretariátu minimálně následující údaj e:

a) chemický název látky, která je předmětem udělené výjimky;

b) účel, pro který byla výjimka udělena;

c) podmínky, za kterých byla výjimka udělena;

d) délka období, pro které byla výjimka udělena;

e) osoby nebo organizace, na které se daná výjimka vztahuje; a

f) pro výjimky udělené podle odst. 2 písm. a) a c), odhady emisí dané látky, k nimž dojde v důsledku výjimky a posouzení jejich příspěvku k celkovým emisím dané látky od všech smluvních stran.

4. Sekretariát zpřístupní oznámení a údaje přijaté podle odstavce 3 všem smluvním stranám.

Článek 5

Výměna informací a technologií

Smluvní strany budou v souladu s vlastními právními předpisy a zvyklostmi vytvářet příznivé podmínky pro usnadnění výměny informací a technologií určených ke snížení vzniku emisí perzistentních organických polutantů a k vyvíjení nákladově účinných alternativ podporou, mimo jiné:

a) styků a spolupráce mezi vhodnými organizacemi a jednotlivci v soukromé a veřejné oblasti, které/kteří jsou schopny/ni poskytovat služby týkající se technologií, projektů a inženýrství, zařízení nebo financí;

b) výměny informací a přístupu k informacím o vývoji a využívání alternativ za perzistentní organické polutanty a o vyhodnocování rizik, které tyto alternativy představují pro lidské zdraví a pro životní prostředí, a informacím o ekonomických a sociálních nákladech spojených s těmito alternativami;

c) kompilace seznamů jejich jmenovaných orgánů zapojených do podobných mezinárodních aktivit na mezinárodních fórech a jejich pravidelných aktualizací;

d) výměny informací o aktivitách probíhajících na jiných mezinárodních fórech.

Článek 6

Povědomí veřejnosti

Smluvní strany budou v souladu s vlastními právními předpisy a zvyklostmi podporovat poskytování informací široké veřejnosti, včetně jednotlivců, kteří jsou přímými uživateli perzistentních organických polutantů. Tyto informace mohou zahrnovat mimo jiné:

a) informace zahrnující označování výrobků, údaje o posuzování rizik a nebezpečí;

b) informace o snižování rizik;

c) informace podněcující vylučování perzistentních organických polutantů nebo snižování jejich využívání, včetně, v případech vhodnosti, údajů o integrované péči o prevenci škůdců, o integrované péči o plodiny a informace o ekonomických a sociálních dopadech tohoto vylučování nebo snižování; a

d) informace o alternativách k perzistentním organickým polutantům a vyhodnocení rizik, které tyto alternativy představují pro lidské zdraví a pro životní prostředí, a informace o ekonomických a sociálních dopadech těchto alternativ.

Článek 7

Strategie, politiky, programy, opatření a informace

1. Každá smluvní strana vypracuje strategie, politiky a programy pro splnění povinností tohoto protokolu nejpozději do šesti měsíců po dni, ke kterému tento protokol vstoupí pro určitou smluvní stranu v platnost.

2. Každá smluvní strana bude:

a) podněcovat využívání ekonomicky schůdných, environmentálně šetrných postupů hospodaření, včetně nejlepších environmentálních postupů, a to vzhledem ke všem aspektům tohoto využívání, výroby, uvolňování, zpracování a distribuce, manipulace, přepravy a přepracovávání látek podléhajících předkládanému protokolu a předmětů, směsí nebo roztoků obsahujících tyto látky;

b) podněcovat provádění dalších programů řízení hospodaření, zaměřených na snížení emisí perzistentních organických polutantů, včetně dobrovolných programů a včetně použití ekonomických nástrojů;

c) zvažovat přijetí dodatečné politiky a opatření podle vhodnosti v určitých podmínkách, včetně přístupů, které nejsou regulační;

d) usilovat o ekonomicky schůdné úsilí ke snížení úrovní látek podléhajících tomuto protokolu, které jsou přítomny jako znečišťující příměsi v jiných látkách, v chemických výrobcích a ve vyráběném zboží, co možná nejdříve po zjištění závažnosti daného zdroje;

e) ve svých programech pro vyhodnocení látek brát v úvahu charakteristiky určené v odstavci 1 rozhodnutí výkonného orgánu 1998/2 o informacích, které mají být poskytovány, a o postupech pro přidávání dalších látek na seznamy v přílohách I, II nebo III, včetně jejich změn a doplňků;

3. Smluvní strany mohou přijímat domácí opatření přísnější, než jsou požadována tímto protokolem.

Článek 8

Výzkum, vývoj a monitorování

Smluvní strany budou podporovat výzkum, vývoj a monitorování a související spolupráci zaměřenou, ale nikoli omezenou jen na:

a) úrovně emisí, dálkového přenosu a úrovně depozice a jejich modelování, stávající úrovně v biotickém a abiotickém prostředí, vypracování postupů pro harmonizování příslušných metodik;

b) inventury a cesty polutantů v reprezentativních ekosystémech;

c) příslušné účinky na lidské zdraví a na životní prostředí, včetně kvantifikace těchto účinků;

d) nejlepší dostupné techniky a postupy, včetně zemědělských postupů a technologií, omezování emisí a postupů používaných nebo vyvíjených v současnosti smluvními stranami;

e) metodiky umožňující zvažovat sociálně-ekonomické faktory při vyhodnocování alternativních strategií omezování emisí;

f) přístupy založené na účincích, které integrují vhodné informace, včetně informací získaných podle písmen a) až e), o měřených nebo modelovaných environmentálních úrovních, cestách a účincích na lidské zdraví a na životní prostředí k účelům formulování budoucích strategií omezování emisí, které berou v úvahu rovněž ekonomické a technologické faktory;

g) metody odhadování vnitrostátních emisí a tvorby prognóz budoucích emisí jednotlivých perzistentních organických polutantů a metody vyhodnocování způsobů, jakým tyto odhady a prognózy mohou být využívány k tvorbě struktury budoucích povinností;

h) úrovně látek podléhajících tomuto protokolu, které jsou obsaženy jako polutanty v dalších látkách, chemických produktech či ve vyráběných předmětech, a význam těchto úrovní pro dálkový přenos a postupy snižování těchto úrovní polutantů a dále, úrovně perzistentních organických polutantů vytvářených v průběhu životního cyklu řeziva ošetřeného pentachlorfenolem;

Priorita by měla být udělena výzkumu látek, které nejpravděpodobněji budou muset být doplněny do seznamů tohoto protokolu podle postupů určených v čl. 14 odst. 6.

Článek 9

Podávání zpráv

1. V souladu s vlastními právními předpisy upravujícími důvěrný charakter obchodních informací:

a) každá smluvní strana podává zprávu výkonnému orgánu, prostřednictvím výkonného tajemníka Komise, o opatřeních přijatých k provádění protokolu, a to v pravidelných intervalech určených na zasedání smluvních stran s výkonným orgánem;

b) každá smluvní strana v rámci geografického rozsahu EMEP bude podávat zprávu EMEP prostřednictvím výkonného tajemníka Komise, a to v pravidelných intervalech určených řídícím orgánem EMEP a schválených smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu, o úrovních emisí perzistentních organických polutantů s využitím metodik a časového a prostorového rozlišení minimálně na úrovni určené řídícím orgánem EMEP. Smluvní strany v oblastech mimo geografický rozsah EMEP zpřístupní výkonnému orgánu podobné údaje, pokud o to budou požádány. Každá smluvní strana rovněž poskytne údaje o úrovních emisí látek uvedených na seznamu v příloze III v referenčním roce určeném v uvedené příloze.

2. Údaje, které mají být zahrnuty do zpráv podle odst. 1 písm. a), budou v souladu s rozhodnutím týkajícím se formátu a obsahu, které smluvní strany přijaly na zasedání výkonného orgánu. Podmínky tohoto rozhodnutí se v případě nutnosti přezkoumají s cílem identifikovat dodatečné náležitosti týkající se formátu nebo obsahu informací, které by měly být do těchto zpráv zahrnuty.

3. V dostatečném předstihu před každým výročním zasedáním výkonného orgánu poskytne EMEP údaje o dálkovém přenosu a o depozici perzistentních organických polutantů.

Článek 10

Přezkoumání smluvními stranami na zasedáních výkonného orgánu

1. Na zasedáních výkonného orgánu posoudí smluvní strany, v souladu s čl. 10 odst. 2 a) úmluvy, údaje dodané smluvními stranami, EMEP a dalšími podpůrnými orgány i zprávy dodané prováděcím výborem uvedeným v článku 11 tohoto protokolu.

2. Smluvní strany budou na zasedáních výkonného orgánu dohlížet na pokrok dosažený v plnění závazných povinností stanovených předkládaným protokolem.

3. Smluvní strany na zasedáních výkonného orgánu budou přezkoumávat dostatečnost a účinnost závazných povinností stanovených v předkládaném protokolu. Při tomto přezkoumávání vezmou v úvahu nejlepší dostupné vědeckovýzkumné poznatky o účincích a depozici perzistentních organických polutantů, posouzení technického vývoje, měnící se ekonomické podmínky a plnění závazných povinností týkajících se úrovní emisí. Procedury, postupy, metody a načasování těchto přezkoumání budou určeny smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu. První přezkoumání bude dokončeno nejpozději do tří let od vstupu tohoto protokolu v platnost.

Článek 11

Plnění povinností

Plnění povinností stanovených tímto protokolem pro každou smluvní stranu bude pravidelně přezkoumáváno. Prováděcí výbor, zřízený rozhodnutím 1997/2 výkonného orgánu na jeho patnáctém zasedání, provede tato přezkoumání a podá o tom zprávu na zasedání smluvních stran v rámci výkonného orgánu v souladu s podmínkami stanovenými v příloze uvedeného rozhodnutí, včetně veškerých změn.

Článek 12

Urovnávání sporů

1. V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami ohledně výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu hledají sporné smluvní strany řešení jednáním nebo jinými prostředky smiřování sporů podle vlastní volby. Smluvní strany účastnící se sporu o svém sporu uvědomí výkonný orgán.

2. Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k tomuto protokolu, nebo kdykoli později, může smluvní strana, která není regionální organizací hospodářské integrace, prohlásit písemně v listině postoupené depozitáři, že vzhledem ke sporům týkajícím se výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu uznává jeden nebo oba z následujících prostředků urovnávání sporů jako povinné ipso facto a bez nutnosti další dohody ve vztahu k jakékoli smluvní straně, která přijala stejný závazek:

a) postoupení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru;

b) rozhodčí řízení v souladu s postupy, které přijmou smluvní strany na zasedání výkonného orgánu, jakmile to bude uskutečnitelné, formou přílohy o rozhodčím řízení. Smluvní strana, která je regionální organizací hospodářské integrace, může učinit prohlášení s podobným účinkem ve vztahu k rozhodčímu řízení v souladu s postupy uvedenými pod písm. b).

3. Prohlášení učiněné podle odstavce 2 zůstane v platnosti, pokud neuplyne doba stanovená v souladu s podmínkami jeho platnosti nebo do uplynutí tří měsíců po uložení písemného oznámení o jeho odvolání u depozitáře.

4. Nové prohlášení, oznámení o jeho odvolání nebo skončení platnosti prohlášení neovlivní žádným způsobem řízení dosud nerozhodnuté, projednávané před Mezinárodním soudním dvorem nebo před rozhodčím soudem, pokud se smluvní strany sporu nedohodnou jinak.

5. Kromě případu, kdy smluvní strany sporu přijaly stejný prostředek urovnávání sporů podle odstavce 2, pokud by po dvanácti měsících následujících po oznámení jednou ze smluvních stran o existenci sporu nebyly smluvní strany sporu schopny spor urovnat prostředkem zmíněným v odstavci 1, postoupí se spor na žádost kterékoli z těchto smluvních stran ke smíření.

6. K účelům odstavce 5 se zřídí smírčí komise. Tato komise se skládá z rovného počtu členů jmenovaných každou ze zúčastněných smluvních stran, nebo, v případech, že smluvní strany sdílejí stejný zájem na smíření, skupinou sdílející tento zájem a předsedou zvoleným společně členy takto jmenovanými. Komise vydá doporučující verdikt/výnos, který smluvní strany v dobré víře vezmou v úvahu.

Článek 13

Přílohy

Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást. Přílohy V a VII mají charakter doporučení.

Článek 14

Změny a doplňky

1. Změny a doplňky tohoto protokolu mohou být navrženy kteroukoli jeho smluvní stranou.

2. Navrhované změny a doplňky se písemně postoupí výkonnému tajemníkovi Komise, který ho sdělí všem smluvním stranám. Navrhované změny a doplňky se prodiskutují na nejbližším zasedání smluvních stran s výkonným orgánem za předpokladu, že výkonný tajemník sdělí návrhy smluvním stranám nejméně devadesát dnů předem.

3. Změny tohoto protokolu a jeho příloh I až IV, VI a VIII se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesátý den po dni, kdy byly u depozitáře uloženy listiny o přijetí od dvou třetin smluvních stran. Změny vstoupí v platnost pro další strany devadesátý den po dni, kdy byly uloženy listiny o přijetí.

4. Změny příloh V a VII se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu. Po uplynutí devadesáti dnů ode dne, kdy výkonný tajemník Komise sdělil tyto změny všem smluvním stranám, změny těchto příloh vstoupí v platnost pro smluvní strany, které nepodaly depozitáři oznámení v souladu s ustanoveními odstavce 5, za předpokladu, že nejméně šestnáct smluvních stran nepodalo takovéto oznámení.

5. Smluvní strana, která není schopna schválit určitou změnu přílohy V nebo VII, to oznámí depozitáři písemně do devadesáti dnů ode dne sdělení o jejím přijetí. Depozitář obdržená oznámení neprodleně oznámí všem smluvním stranám. Smluvní strana může kdykoli své předchozí oznámení zaměnit za listinu o přijetí a po uložení listin o přijetí u depozitáře nabudou tyto změny příloh pro tuto smluvní stranu účinku.

6. V případě návrhu pozměnit přílohu I, II nebo III přidáním určité látky k tomuto protokolu:

a) navrhovatel poskytne výkonnému orgánu informace uvedené v rozhodnutí výkonného orgánu 1998/2, včetně jakýchkoli změn tohoto rozhodnutí; a

b) smluvní strany vyhodnotí tento návrh v souladu s postupy uvedenými v rozhodnutí výkonného orgánu 1998/2, včetně jakýchkoli změn tohoto rozhodnutí.

7. Jakékoli rozhodnutí změnit rozhodnutí výkonného orgánu 1998/2 se přijímá konsensem zasedání smluvních stran s výkonným orgánem a vstoupí v platnost šedesátým dnem po přijetí.

Článek 15

Podpis

1. Tento protokol bude otevřen k podpisu v Aarhusu (Dánsko) od 24. do 25. června 1998 včetně a potom v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 21. prosince 1998 pro členské státy Komise i pro státy s poradním statutem při Komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36 (IV) ze dne 28. března 1947 a pro organizace regionální hospodářské integrace tvořené svrchovanými členskými státy Komise, na něž jejich členské státy přenesly pravomoc vyjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní dohody v záležitostech tohoto protokolu za předpokladu, že tyto státy a organizace jsou smluvními stranami úmluvy.

2. V záležitostech v rámci své pravomoci a svým jménem uplatňují regionální organizace hospodářské integrace práva a plní povinnosti, které tento protokol přiřazuje jejich členským státům. V těchto případech nejsou členské státy těchto organizací oprávněny uplatňovat tato práva jednotlivě.

Článek 16

Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení

1. Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři.

2. Tento protokol je otevřen pro přistoupení od 21. prosince 1998 státům a organizacím splňujícím požadavky čl. 15 odst. 1.

Článek 17

Depozitář

Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení jsou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který plní funkci depozitáře.

Článek 18

Vstup v platnost

1. Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení u depozitáře.

2. Pro každý stát nebo organizaci uvedené v čl. 15 odst. 1, které ratifikují, přijímají či schvalují tento protokol nebo k němu přistoupí po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, protokol vstoupí v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení či přistoupení uvedeného státu nebo organizace.

Článek 19

Odstoupení

Kdykoli po uplynutí pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu pro určitou smluvní stranu v platnost může tato smluvní strana odstoupit od protokolu tím, že podá písemné oznámení depozitáři. Každé takové odstoupení vstoupí v platnost devadesátým dnem po dni od jeho přijetí depozitářem nebo v určitém pozdějším dni, který může být uveden v oznámení.

Článek 20

Platná znění

Prvopis tohoto protokolu, jehož anglické, francouzské a ruské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.


Na důkaz toho připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

V Aarhusu (Dánsko) dvacátého čtvrtého června roku tisíc devět set devadesát osm.

Poznámky pod čarou

1) Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států přijatá dne 13. listopadu 1979 v Ženevě byla vyhlášena pod č. 5/1985 Sb.


PŘÍLOHA I

LÁTKY NAPLÁNOVANÉ K VYLOUČENÍ

Pokud není v tomto protokolu uvedeno jinak, tato příloha se nevztahuje na látky uvedené níže, pokud se vyskytují: i) jako znečišťující látky v produktech; nebo ii) v předmětech již vyrobených nebo používaných k daru uplatnění; nebo iii) jako místně omezené chemické meziprodukty při výrobě jedné nebo více různých látek, takže jsou chemicky transformovány. Pokud není uvedeno jinak, každá povinnost určená níže nabude účinku dnem vstupu tohoto protokolu v platnost.

LátkaPožadavky na naplňování
VyloučeníPodmínky
aldrin
CAS: 309-00-20
výrobyžádné
použitížádné
chlordan
CAS: 57-74-9
výrobyžádné
použitížádné
chlordecon
CAS: 143-50-0
výrobyžádné
použitížádné
DDT
CAS: 50-29-3
výroby1. Vyloučení z výroby do jednoho roku formou 1 konsensu smluvních stran v tom, že existují vhodné alternativy z hlediska ochrany lidského zdraví proti chorobám, jako jsou malárie a encefalitida.
2. S cílem vyloučit výroby DDT co možná nejdříve, smluvní strany přezkoumají dostupnost a schůdnost a podle vhodnosti podpoří komercializaci bezpečnějších a ekonomicky životaschopných alternativ DDT nejpozději do dvou let ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost a poté, v případech nutnosti, periodicky a za konzultací se Světovou zdravotnickou organizací, s Organizací OSN pro výživu a zemědělství a s Programem OSN pro životní prostředí.
použitíŽádné, kromě výjimek v případech identifikovaných v 1 příloze II.
dieldrin
CAS: 60-57-1
výrobyžádné
použitížádné
endrin
CAS: 72-20-8
výrobyžádné
použitížádné
heptachlor
CAS: 76-44-8
výrobyžádné
použitížádné
Žádné, kromě využívání personálem s osvědčením pro kontrolu všežravých mravenců, např. Solenospis geminata (fire ants) v uzavřených průmyslových elektrických propojovacích krabicích či v odbočných skříních za předpokladu, že tyto použití budou znovu vyhodnoceny v rámci tohoto protokolu nejpozději do dvou let po dni, kdy vstoupí v platnost.
hexabrombifenyl
CAS: 36355-01-8
výrobyžádné
použitížádné
hexachlorbenzen CAS: 118-74-1výrobyŽádné, kromě produkce pro omezené použití určené v 1 prohlášení uloženém danou smluvní stranou s přechodnou ekonomikou při podpisu nebo při přistoupení k tomuto protokolu.
použitíŽádné, kromě omezeného spektra použitím určených v prohlášení uloženém danou smluvní stranou s přechodnou ekonomikou při podpisu nebo při přistoupení k tomuto protokolu.
mirex
CAS: 2385-85-5
výrobyžádné
použitížádné
PCB
a/
výrobyŽádné, kromě států s přechodnou ekonomikou, které vyloučí výrobu co možná nejdříve, nejpozději do 31. 12. 2005, a které tento záměr uvedou v prohlášení, které bude uloženo spolu s jejími listinami o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
použitímŽádné kromě výjimek v případech identifikovaných v příloze II.
toxafen
CAS: 8001-35-2
výrobyžádné
použitížádné

a/ : Smluvní strany souhlasí se znovuposouzením výroby a použitím polychlorovaných terfenylů a preparátů “ugilec“ [tj. preparátů na bázi monoethyltetrachlordifenylmethanu (U141) nebo monomethyldichlordifenylmethanu (U121)] v rámci tohoto protokolu do 31. prosince 2004.

PŘÍLOHA II

LÁTKY, JEJICHŽ UŽÍVÁNÍ MÁ BÝT OMEZENO

Pokud není v tomto protokolu uvedeno jinak, tato příloha se nevztahuje na látky uvedené níže, pokud se vyskytují: i) jako znečišťující látky v produktech; nebo ii) v předmětech již vyrobených nebo používaných k datu uplatňování; nebo iii) jako místně omezené chemické meziprodukty při výrobě jedné nebo více různých látek, takže jsou chemicky transformovány. Pokud není uvedeno jinak, každá povinnost určená níže nabude účinku dnem vstupu tohoto protokolu v platnost.

látkapožadavky na naplňování
omezení použitípodmínky
DDT
CAS: 50-29-3
1. K ochraně lidského zdraví před nemocemi, jako je například malárie a encefalitida.

2. Jako chemický meziprodukt určený k výrobě látky dikofol (Dicofol).
1. Použití je povoleno pouze jako součást integrované strategie preventivní péče zaměřené proti škůdcům a pouze v rozsahu nezbytně nutném a pouze po dobu jednoho roku po datu skončení produkce v souladu s přílohou I.
2. Toto použití bude přehodnoceno nejpozději do dvou let po dni, kdy tento protokol vstoupí v platnost.
HCH
CAS: 608-73-1
Technický HCH (tj. HCH jako směs isomerů) je omezen na využití jako meziprodukt chemických výrob.
Produkty HCH, obsahující nejméně 99 % isomeru v gama formě (tj. lindan, CAS 58-89-9) jsou omezeny na následující použití:
1. ošetření semen;
2. půdní použití, po nichž přímo následuje zavedení do vrchní povrchové vrstvy;
3. profesionální nápravné a průmyslové ošetření kulatiny, řeziva a výřezu;
4. jako místní aktuálně vhodný insekticid k ochraně zdraví lidí nebo zvířat;
5. nikoli plošné použití pro ošetření sadby stromů, ošetřování trávníků v malém rozsahu, interiérové a exteriérové použití k ošetřování pěstitelských školek a okrasných stromů;
6. interiérové průmyslové a bytové použití.
Veškeré omezené použití lindanu budou přehodnoceny v rámci protokolu nejpozději do dvou let po jeho vstupu v platnost.
PCB a/Látky PCB používané ke dni, kdy protokol vstoupí v platnost.Smluvní strany uskuteční dohodnuté 1 akce směřující k:

a) vyloučení použití identifikovatelných PCB v zařízeních (například v transformátorech, kondenzátorech a v dalších nádržích obsahujících zbylé kapalné zásoby) obsahujících více než 5 dm3 objemu látek obsahujících PCB v koncentracích rovných 0,05 % PCB a vyšších, a to co možná nejdříve, nejpozději však do 31. prosince 2010, a pro země s přechodnou ekonomikou do 31. prosince 2015;
b) likvidaci či dekontaminaci všech kapalných PCB uvedených v písm. a) environmentálně šetrným způsobem, stejně tak dalších látek s obsahem PCB více než 0,005 % v jiných zařízeních, co možná nejdříve, nejpozději však do 31. prosince 2015, a pro země s přechodnou ekonomikou do 31.12.2020; a
c) k dekontaminaci nebo zneškodnění zařízení uvedeného v písm. a) environmentálně šetrným způsobem

a) Smluvní strany souhlasí s opětovným posouzením výroby a použitím polychlorovaných terfenylů a “ugilec“ [tj. preparátů na bázi monoethyltetrachlordifenylmethanu (U141) nebo monomethyldichlordifenylmethanu (U121)] v rámci tohoto protokolu do 31. prosince 2004.

PŘÍLOHA III

LÁTKY UVEDENÉ V ČL. 3 ODST. 50 PÍSM. a) A REFERENČNÍ ROK PRO DANOU POVINNOST

látkareferenční rok
PAH a/1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995, který bude určen smluvní stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení;
dioxiny / furany (PCDD a PCDF)
b/
1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995, který bude určen smluvní stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení;
hexachlorbenzen1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995, který bude určen smluvní stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení;

a) Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH): pro účely emisní inventury budou využity následující čtyři indikační sloučeniny: benzo[a]pyren, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, a indeno[l,2,3-cd]pyren.

b) Dioxiny a furany (PCDD/PCDF): polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF) jsou tricyklické aromatické sloučeniny tvořené dvěma benzenovými kruhy, které jsou spojeny dvěma kyslíkovými atomy v případě PCDD a jedním kyslíkovým atomem v případě PCDF, jejichž vodíkové atomy mohou být nahrazeny až osmi atomy chloru.

PŘÍLOHA IV

MEZNÍ HODNOTY PRO PCDD/PCDF Z HLAVNÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ

I. Úvod

1. Definice dioxinů a furanů (PCDD/PCDF) je uvedena v příloze III tohoto protokolu.

2. Mezní hodnoty jsou vyjádřeny v ng/m3 nebo v mg/m3 za standardních podmínek (273,15 K, 101,3 kPa, suchý plyn).

3. Mezní hodnoty se vztahují k normálním provozním situacím, včetně procedur najíždění a odstavování provozu, pokud pro tyto situace nebyly stanoveny specifické mezní hodnoty.

4. Vzorkování a analýzy všech polutantů budou prováděny v souladu s normami stanovenými evropským výborem pro normalizaci (CEN - Comité européen de normalisation), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo podle odpovídajících referenčních metod platných v USA nebo v Kanadě. V mezidobí do vypracování norem CEN a ISO budou používány vnitrostátní normy.

5. Pro účely verifikace musí být při interpretaci měřených výsledků vzhledem k mezním hodnotám brána v úvahu také nepřesnost použité metody měření. Mezní hodnoty jsou pokládány za splněné, pokud výsledky měření, z nichž je odečtena chyba měření, nepřesahují mezní hodnotu.

6. Emise různých kongenerů PCDD a PCDF jsou udávány v ekvivalentech toxicity (TE) v porovnání s 2,3,7,8 - TCDD - použitím systému navrženého výborem NATO pro problémy a výzvy moderní společnosti (NATO Committee on the Chalenges of the Modern Society -NATO-CCMS) v roce 1988.

II. MEZNÍ HODNOTY PRO HLAVNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE

7. Následující mezní hodnoty, vztažené k 11% koncentraci kyslíku v odpadním plynu, platí pro následující typy spaloven:

- komunální tuhé odpady (spalující více než tři tuny za hodinu) 0,1 ng TE/m3

- nemocniční tuhé odpady (spalující více než jednu tunu za hodinu) 0,5 ng TE/m3

- nebezpečné odpady (spalující více než jednu tunu za hodinu) 0,2 ng TE/m3

PŘÍLOHA V

NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ PERZISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTŮ Z VELKÝCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ

I. Úvod

1. Účelem této přílohy je poskytnout smluvním stranám Úmluvy vodítko pro identifikaci nejlepších dostupných technik s cílem umožnit jim splnit povinnosti čl. 3 odstavec 5 protokolu. Další popis a návod týkající se nejlepších dostupných technik je poskytnut v návodu přijatém smluvními stranami na zasedání Výkonného orgánu a může být aktualizován podle potřeby na základě konsenzu smluvních stran na zasedání Výkonného orgánu.

2. Pojem “nejlepší dostupná technika“ (BAT) znamená nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje činností a jejich pracovních či provozních metod, které indikují praktickou vhodnost jednotlivých technik a jejich využití jako principiálního základu pro stanovení emisních limitů určených k prevenci emisí a v případech, kde preventivní vyloučení emisí není uskutečnitelné, obecně ke snížení emisí a jejich dopadů na životní prostředí jako celek:

- “techniky“ zahrnují jak používané techniky, tak způsob, jakým je dané zařízení projektováno, konstruováno či vybudováno, udržováno, provozováno a odstaveno/ demontováno,

- “dostupnost“ techniky znamená techniky vyvinuté v takovém měřítku, které umožňuje jejich uplatnění v příslušném průmyslovém sektoru za ekonomicky a technicky schůdných podmínek, přičemž jsou brány v úvahu náklady a výhody, bez ohledu na skutečnost, zda jsou či nejsou dotyčné techniky využívány či vyráběny na území dotyčné smluvní strany, pokud j sou tyto techniky přiměřeně dostupné jejich provozovateli,

- “nejlepší“ znamená nejúčinnější při dosahování vysoké obecné úrovně ochrany životního prostředí jako celku.

Při určování nejlepších dostupných technik by měla být věnována zvláštní pozornost, obecně nebo ve zvláštních případech, faktorům uvedeným níže, přičemž jsou brány v úvahu náklady a přínosy opatření a principy předběžné opatrnosti a prevence:

- využití nízkoodpadových technologií,

- využití méně nebezpečných látek,

- posilování regenerace a recyklování látek vznikajících a využívaných v procesech a posilování regenerace a recyklování odpadů,

- srovnatelné procesy, zařízení nebo metody provozu, které již byly úspěšně ověřeny v průmyslovém měřítku,

- technický pokrok a změny vědeckotechnických poznatků a jejich interpretaci,

- povaha, účinky a množství dotčených emisí,

- datum objednání nových nebo stávajících zařízení,

- doba potřebná k zavedení nejlepších dostupných technik,

- spotřeba a povaha surovin (včetně vody) využitých v procesu a jeho energetická účinnost,

- potřeba předcházet nebo snižovat na minimum celkové dopady emisí na životní prostředí a příslušných souvisejících rizik pro životní prostředí,

- potřeba předcházet haváriím a minimalizovat jejich důsledky pro životní prostředí.

Pojem nejlepší dostupné techniky není zaměřen na předepisování nějaké specifické technologie nebo techniky, ale na to, aby byly brány v úvahu technické charakteristiky sledovaných zařízení, jejich geografické umístění a místní environmentální podmínky.

3. Údaje ohledně účinnosti opatření k omezování emisí a o jejich nákladech jsou založeny na dokumentech získaných a přezkoumaných účelovou pracovní skupinou a přípravnou pracovní skupinou o perzistentních organických polutantech. Pokud není uvedeno jinak, jsou uvedené techniky pokládány za zavedené a osvědčené na základě provozních zkušeností.

4. Zkušenosti s novými závody zahrnující nízkoemisní techniky a zkušenosti s dovybavováním existujících závodů stále rostou. Návod uvedený výše v odstavci 1 bude proto nutno pravidelně rozpracovávat a pozměňovat. Nejlepší dostupné techniky (BAT) zjištěné pro nové závody mohou být obvykle používány i ve stávajících závodech za předpokladu, že bude poskytnuta dostatečná přechodná doba a že tyto technologie budou přizpůsobeny.

5. Návod zmíněný výše v odstavci 1 výše uvádí řadu opatření s širokým rozsahem nákladů a účinností. Volba opatření pro každý jednotlivý případ bude záviset na řadě faktorů, včetně ekonomických podmínek, technologické infrastruktury a kapacity, a již zavedených opatřeních na omezování emisí.

6. Nejdůležitějšími perzistentními organickými polutanty emitovanými ze stacionárních zdrojů jsou:

a) polychlorované dibenzo-p-dioxiny/furany (PCDD/PCDF);

b) hexachlorbenzen (HCB);

c) polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH).

Příslušné definice jsou uvedeny v příloze III tohoto protokolu.

II. Velké stacionární zdroje emisí perzistentních organických polutantů

7. PCDD/PCDF jsou emitovány z termických procesů spalujících organickou hmotu a chlor je jako výsledek neúplného spalování nebo chemických reakcí. Velkými stacionárními zdroji emisí PCDD/PCDF mohou být následující zdroje:

a) spalování odpadů, včetně spoluspalování odpadů;

b) termické metalurgické procesy, například produkce hliníku a dalších neželezných kovů, produkce železa a oceli;

c) spalovací závody produkující energii;

d) spalování k vytápění obydlí; a

e) specifické chemické výrobní procesy uvolňující meziprodukty a vedlejší produkty.

8. Velkými stacionárními zdroji emisí PAH mohou být následující zdroje:

a) vytápění domácností dřevem a uhlím;

b) otevřené ohně, například spalování odpadků, lesní požáry, vypalování strnišť;

c) výroba koksu a uhlíkových anod;

d) výroba hliníku Soederbergovým procesem;

e) zařízení na konzervaci dřeva, kromě případů smluvních stran, pro které tato kategorie nepředstavuje významný příspěvek k celkovým emisím PAH (podle definice v příloze III).

9. Emise HCB vznikají stejným typem termických a chemických procesů jako emise PCDD/PCDF a HCB je tvořen podobným mechanismem. Velkými stacionárními zdroji emisí HCB mohou být následující zdroje:

a) spalovny odpadů, včetně procesů spoluspalování odpadů;

b) termické zdroje metalurgického průmyslu; a

c) používání paliv obsahujících chlor v pecních zařízeních.

PŘÍLOHA VI

HARMONOGRAM PRO UPLATNĚNÍ MEZNÍCH HODNOT A NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK PRO NOVÉ A STÁVAJÍCÍ ZDROJE

Harmonogram pro uplatnění mezních hodnot a nejlepších dostupných technik je:

a) pro nové stacionární zdroje: dva roky ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost;

b) pro stávající stacionární zdroje: osm let ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost. V případě nutnosti může být toto období prodlouženo pro specifické stávající zdroje v souladu dobou jejich amortizace stanovenou vnitrostátními právními předpisy.

PŘÍLOHA VIII

KATEGORIE VELKÝCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ

I. Úvod

Tento seznam se nevztahuje na zařízení nebo části zařízení pro výzkum, vývoj a testováni nových produktů a procesů. Úplnější popis uvedených kategorií je uveden v příloze V.

II. Seznam kategorií

Číslo
kategorie

Popis kategorie

1

spalování, včetně spoluspalování komunálních, nebezpečných odpadů nebo odpadů ze zdravotnických zařízení nebo splaškových kalů

2

aglomerační závody

3

primární a sekundární produkce mědi

4

produkce oceli

5

kovohutě průmyslu sekundárního hliníku

6

spalování fosilních paliv v elektrárnách, teplárnách, plynárnách a v průmyslových kotlích s tepelným výkonem nad 50 MW

7

spalování v oblasti bydlení

8zařízení pro spalování dřeva s tepelným výkonem pod 50 MW
9-výroba koksu
10výroba uhlíkových anod
11výroba hliníku Soederbergovým procesem
12zařízení na konzervaci dřeva, s výjimkou smluvních stran, u kterých tato kategorie nepřispívá významně k celkovým emisím PAH (dle definice v příloze III)

Verze

č. Znění od - do Novely Poznámka
2. 31.03.2011 63/2011 Sb. m. s. Aktuální znění (exportováno 06.06.2020 15:44)
1. 23.10.2002 - 30.03.2011
0. 23.10.2002 Vyhlášené znění