IV. ÚS 39/02Usnesení ÚS ze dne 07.02.2002

IV.ÚS 39/02 ze dne 7. 2. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti M. Z., bez právního zastoupení, proti usnesení Ústavního soudu ze dne 15. ledna 2002, sp. zn. I. ÚS 653/01,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 21. ledna 2002 bylo Ústavnímu soudu doručeno odvolání stěžovatelky proti usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 653/01, kterým byl odmítnut její návrh na zahájení řízení.

Ústavní soud je dle čl. 83 Ústavy ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti a dle čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány. Z uvedeného plyne, že není orgánu, ke kterému by bylo možno obrátit se s opravným prostředkem proti rozhodnutí Ústavního soudu.

Vedle toho Ústavní soud konstatuje, že zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), neposkytuje Ústavnímu soudu prostředek, na základě kterého by byl oprávněn přezkoumávat svá vlastní rozhodnutí. Tato skutečnost je dána absencí právní úpravy možnosti opravy vlastních rozhodnutí formou tzv. autoremedury, zakotvené např. v ustanovení § 57 odst. 1 zákona č. 72/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Řízení před Ústavním soudem v ČR je, v důsledku zvolené podoby koncentrovaného a specializovaného modelu ústavního soudnictví, řízením jednoinstančním a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná.

Ústavnísoud, s ohledem na shora uvedené skutečnosti, ústavní stížnost odmítl pro svou nepříslušnost věc projednat dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. d) zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 7. února 2002

JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj