III. ÚS 651/11 #3Usnesení ÚS ze dne 17.03.2011

III.ÚS 651/11 ze dne 17. 3. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 17. března 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti společnosti ASB-Bartoš, s. r. o. se sídlem U Studny 3383, 276 01 Mělník, IČ: 26183862, zastoupené JUDr. Martinem Klímou, advokátem se sídlem tř. V. Klementa 203, 293 01 Mladá Boleslav, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2010 č. j. 23 Co 385/2010-181, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní soud obdržel dne 3. 3. 2011 ústavní stížnost, kterou stěžovatelka napadá rozsudek Krajského soudu v Praze, jímž tento soud změnil vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně tak, že zamítl žalobu stěžovatelky, kterou se po žalovaném M. H. domáhala zaplacení 47 783,- Kč s příslušenstvím.

V napadeném rozsudku odvolacího soudu a řízení, které mu předcházelo, spatřuje stěžovatelka porušení práva ve smyslu čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Odvolacímu soudu stěžovatelka vytýká, že projednávanou věc nesprávně právně posoudil, neboť na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k údajně nesprávnému názoru, že ke škodě nedošlo v důsledku úmyslného jednání v dřívějším řízení žalovaného M. H., ale jen pro nedbalost žalovaného, a proto bylo nutné nárok na náhradu škody uplatnit v obecné tříleté objektivní promlčecí lhůtě. Pokud stěžovatelka v této lhůtě žalobu nepodala a žalovaný namítl promlčení uplatněného nároku, bylo nutné žalobu na náhradu škody zamítnout.

II.

Ústavní soud dříve, než se může zabývat meritem věci, musí vždy zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje náležitosti a podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní soud zjistil dotazem u Okresního soudu v Mladé Boleslavi, že rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010 č. j. 23 Co 385/2010-181 byl právnímu zástupci stěžovatelky - JUDr. Martinu Klímovi doručen dne 22. 12. 2010 (tato skutečnost vyplývá rovněž z otisku datového razítka na fotokopii napadeného rozsudku připojené stěžovatelkou k ústavní stížnosti).

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje. V předmětné věci takovým posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytuje, je ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010 č. j. 23 Co 385/2010-181, který byl právnímu zástupci stěžovatelky doručen dne 22. 12. 2010. Lhůta k podání ústavní stížnosti stěžovatelce skončila dnem 21. 2. 2011.

Pokud tedy byla ústavní stížnost předána k poštovní přepravě dne 2. 3. 2011, jedná se o ústavní stížnost opožděnou.

Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, neboť jde o návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. března 2011

Jan Musil

soudce zpravodaj