III. ÚS 179/03Usnesení ÚS ze dne 03.07.2003

III.ÚS 179/03 ze dne 3. 7. 2003

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 179/03

Ústavní soud rozhodl dne 3. července 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti M. p., s. r. o., zastoupené JUDr. J. Š., advokátem, proti exekučním příkazům ze dne 10. října 2002 č. j. Ex 243/01 a ze dne 13. června 2003 č. j. Ex 243/02-1, obou vydaných JUDr. I. E., Exekutorský úřad Praha 8, podané spolu s návrhem na zrušení ustanovení § 47 odst. 3 a § 66 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem podaným Ústavnímu soudu faxem dne 4. dubna 2003 a písemně doplněným podáním doručeným soudu dne 7. dubna 2003, se stěžovatelka domáhá zrušení exekučních příkazů ze dne 10. října 2002 č. j. Ex. 243/01 a ze dne 13. června 2003 (vzhledem k doručení daného exekučního příkazu stěžovateli dne 4. února 2003, jde o chybu v psaní, resp. o jinou zřejmou nesprávnost) č. j. 243/02, obou vydaných JUDr. I. E., soudním exekutorem pro Prahu 8. Spolu s předmětnou ústavní stížnosti dle § 74 zák. č. 182/1993 Sb. stěžovatelka podává návrh na zrušení ustanovení § 47 odst. 3 a § 66 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčena v základním právu na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Porušení uvedeného základního práva namítá s poukazem na ustanovení § 142 odst. 2 obč. zák., kdy, dle jejího přesvědčení protiprávně, obecné soudy na základě skutkových zjištění v provedeném důkazním řízení neshledaly důvodnost nezrušení a nevypořádání spoluvlastnictví z důvodů zvláštního zřetele hodných. Tenor ústavní stížnosti spočívá ve tvrzení, že výkon rozhodnutí předmětnými exekučními příkazy směřoval vůči majetku třetí osoby, tj. nikoli povinného.

Na základě výzvy Ústavního soudu podle § 42 odst. 4 a § 76 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podal k předmětné ústavní stížnosti vyjádření účastník řízení, JUDr. I. E., Exekutorský úřad Praha 8. Uvádí v něm, že povinný, takto stěžovatel v řízení před Ústavním soudem, je podílníkem obchodní společnosti M. p., s. r. o., přičemž prodej podílu v této obchodní společnosti a s ním spojených materiálních hodnot se opírá o ustanovení § 70 a § 49 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 52 exekučního řádu, a to v návaznost i na ustanoven í § 338g o. s. ř. Účastník řízení dále ke svému vyjádření přiložil fotokopii usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. března 2003 č. j. 19 Nc 3711/2001-56, jímž bylo odloženo provedení předmětné exekuce v důsledku podání excindační žaloby stěžovatelem.

Dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný a nestanoví-li tento zákon jinak. Nepřípustnost v řízení o ústavních stížnostech je pak dána deficitem naplnění podmínek plynoucích ze zásady subsidiarity (§ 75 odst. 1), a to není-li dán důvod pro výjimku z uvedené zásady (§ 75 odst. 2).

Procesním institutem uplatnění práva, jehož ochrany se stěžovatel domáhá v řízení o ústavní stížnosti před Ústavnímsoudem, je excindanční (vylučovací) žaloba dle § 267 o. s. ř., kterou stěžovatel podal v předmětné věci u Obvodního soudu pro Prahu 10, a na jejímž základě je vedeno u tohoto soudu řízení sp. zn. 34 C 106/2003 o vyloučení věci z exekuce. Uvedený postup Ústavní soud považuje za efektivní procesní prostředek k ochraně práva. Na základě daného závěru nezbylo, než předmětnou ústavní stížnost z důvodu nepřípustnosti dle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Dle ustálené judikatury Ústavníhosoudu (usnesení sp. zn. III. ÚS 101/95 a další) návrh na zrušení právního předpisu, podaný dle § 74 zák. č. 182/1993 Sb., sdílí osud ústavní stížnosti, je-li tato z procesních důvodů odmítnuta dle § 43 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro uvedené Ústavní soud dle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, návrh na zrušení ustanovení § 47 odst. 3 a § 66 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, jako nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. července 2003