III. ÚS 1593/07 #1Usnesení ÚS ze dne 03.08.2007

III.ÚS 1593/07 ze dne 3. 8. 2007

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 3. srpna 2007 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti E. ON Ruhrgas International AG, se sídlem Huttropstrasse 60, D-45138 Essen, Spolková republika Německo, právně zastoupené Mgr. Jitkou Logesovou, advokátkou AK se sídlem Na Příkopě 19, 117 19 Praha 1, směřující proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 26. 3. 2007 č. j. 11 Nc 1001/2007-155, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 25. 6. 2007, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 26. 3. 2007 č. j. 11 Nc 1001/2007-155, a to pro porušení článku 2 odst. 2, článku 11 odst. 1, odst. 3 a odst. 4, článku 26 odst. 1, článku 36 odst. 1 a článku 38 odst. 1 a odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že napadeným usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 26. 3. 2007 č. j. 11 Nc 1001/2007-155 byl v rozsahu v tomto usnesení uvedeném, obchodní společnosti Moravské naftové doly, a. s., se sídlem Úprkova 807/06, Hodonín, ustanoven opatrovník.

V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že nepřímo vlastní cca 43 procent akcií obchodní společnosti Moravské naftové doly, a. s., přičemž její investice do této společnosti (v hodnotě řádově několika miliard Kč) byla napadeným usnesením zásadním způsobem poškozena a ohrožena.

Stěžovatelka je přesvědčena, že napadené usnesení není ve vztahu k ní možno považovat za soudní rozhodnutí ve smyslu ust. § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ale je třeba je považovat za jiný zásah orgánu veřejné moci. Podle názoru stěžovatelky nemělo vydání tohoto usnesení žádnou oporu v hmotném ani procesním právu a Okresní soud v Hodoníně při jeho vydání překročil nejen svou příslušnost, ale zjevně vybočil též z mezí své pravomoci, a proto je nelze než považovat za rozhodnutí "nicotné", resp. za paakt, tedy za jiný zásah orgánu veřejné moci.

II.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu.

Dle ust. § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

V daném případě je však zřejmé, že napadeným rozhodnutím mohla být bezprostředně dotčena pouze práva shora uvedené akciové společnosti Moravské naftové doly, jako právnické osoby (čímž se Ústavní soud zabýval v obdobných věcech, viz sp. zn. III. ÚS 107/03, sp. zn. I. ÚS 128/03) nikoliv práva jejích akcionářů, která mohla být za dané procesní situace nanejvýše dotčena pouze nepřímo, zprostředkovaně. Na základě této skutečnosti proto Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle ust. § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu posoudit jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud návrh stěžovatelky mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení dle ust. § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným odmítl.

Nad rámec Ústavní soud dodává, že ústavní stížností vedenou pod sp. zn. IV. ÚS 1364/07 napadla usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 26. 3. 2007 č. j. 11 Nc 1001/2007-155 i samotná obchodní společnost Moravské naftové doly, a. s., která ve své ústavní stížnosti uvedla, že proti tomuto usnesení podala současně i odvolání a dále žalobu pro zmatečnost, o níž teprve bude rozhodováno. Vzhledem k nevyčerpání procesních prostředků, které zákon obchodní společnosti Moravské naftové doly, a. s., v její právní věci poskytoval, Ústavní soud její ústavní stížnost usnesením ze dne 26. 7. 2007 sp. zn. IV. ÚS 1364/07 jako nepřípustnou odmítl. Z uvedeného vyplývá, že řízení v předmětné věci před obecnými soudy ještě neskončilo, neboť napadené usnesení bude obecnými soudy dále přezkoumáváno, přičemž rozhodnutí soudu o podaném odvolání popř. o žalobě pro zmatečnost nelze předjímat.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. srpna 2007

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj