III. ÚS 1149/11 #1Usnesení ÚS ze dne 18.05.2011

III.ÚS 1149/11 ze dne 18. 5. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného Mgr. Evženem Morávkem, advokátem se sídlem Mikulčicích 19, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2010, sp. zn. 8 To 80/2010, rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 12 T 108/2009, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 50 T 4/2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, podané k poštovní přepravě dne 15. 4. 2011, stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, neboť je přesvědčen, že jimi bylo dotčeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Z šetření Ústavního soudu se podává, že k doručení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2010, sp. zn. 8 To 80/2010 (jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 12 T 108/2009) stěžovateli došlo dne 23. 4. 2010. Co do rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 50 T 4/2009, pak platí, že byl stěžovateli doručen dne 11. 12. 2009; proti němu stěžovatel podal odvolání, jehož zpětvzetí předseda senátu odvolacího soudu vzal na vědomí usnesením doručeným stěžovateli dne 5. 2. 2010.

Podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Takovým rozhodnutím bylo v případě řízení vedeného Městským soudem v Brně pod sp. zn. 12 T 108/2009 usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2010, sp. zn. 8 To 80/2010, pročež lhůta k podání ústavní stížnosti započala běžet dne 24. 4. 2010. Jestliže ústavní stížnost odeslána až 15. 4. 2011, je zjevné, že byla podána po jejím uplynutí.

Připomíná se, že zmeškání této lhůty podle konstantní judikatury Ústavního soudu nelze prominout.

Obdobný závěr se uplatní ve vztahu k rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 50 T 4/2009, kde - vzhledem ke zpětvzetí odvolání - se nabízí odmítnutí návrhu též proto, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), resp. opomenul princip subsidiarity ústavněprávního přezkumu.

Stěžovatel počátek běhu lhůty pro podání ústavní stížnosti (jak se naznačuje z jejího obsahu) odvozuje od doručení vyrozumění ministra spravedlnosti ze dne 11. 2. 2011 (k němuž došlo dne 17. 2. 2011) o tom, že jeho podnět ke stížnosti pro porušení zákona ve věcech vedených Městským soudem v Brně pod sp. zn. 12 T 108/2009 a Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 50 T 4/2009 byl odložen. Ústavní soud však ve své (všeobecně přístupné) judikatuře již vícekrát vyslovil, že za poslední prostředek, jež zákon k ochraně práva poskytuje, podnět ke stížnosti pro porušení zákona považovat nelze, neboť stížnost pro porušení zákona není v samostatné dispozici stěžovatele (viz např. usnesení ze dne 12. 5. 1994, sp. zn. I. ÚS 9/94, U 11/2 SbNU 219).

Proto nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť je návrhem podaným po lhůtě stanovené tímto zákonem.

V postupu stěžovatele v řízení o odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 50 T 4/2009, pak spočívá další důvod, pro který lze ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí - nyní podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona - odmítnout, neboť je návrhem nepřípustným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. května 2011

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj