II. ÚS 1076/11 #1Usnesení ÚS ze dne 12.07.2011

II.ÚS 1076/11 ze dne 12. 7. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatele Ing. R. M., CSc., o ústavní stížnosti ze dne 8. 4. 2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 12. 4. 2011, stěžovatel žádal o dozorování procesu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 a Městského soudu v Praze ve věci určení výživného na nezletilé dcery stěžovatele a manželku. Stěžovatel brojil proti postupu zmiňovaných soudů v řízeních sp. zn. 50 P 80/2010 (dříve sp. zn. 50 Nc 22/2008) a sp. zn. 21 C 420/2008 a proti některým rozhodnutím v těchto řízeních vydaným (aniž by je však blíže označil) s tím, že jimi dochází k porušování jeho základních práv, jmenovitě práva na spravedlivý proces.

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel přípisem ze dne 4. 5. 2011 vyzván k odstranění vytýkaných vad ve lhůtě 30 dnů. Tato výzva mimo jiné obsahovala informaci, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, a upozornění, že pokud vytčené vady nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny, bude jeho návrh odmítnut.

Výzvu stěžovatel obdržel oproti podpisu dne 6. 5. 2011, lhůta pak uplynula dne 6. 6. 2011. V jejím průběhu Ústavní soud obdržel dne 6. 6. 2011 stěžovatelem sepsané podání, v němž informoval o odmítnutí právního zastupování ze strany dvou advokátů, neboť dle jejich mínění obsah dopisu a přiložené dokumenty nenaplňují podmínky ústavní stížnosti. Tímto podáním k odstranění vytčených procesních nedostatků ústavní stížnosti tedy nedošlo. Stěžovatel nápravu nezjednal ani později, tj. do dne vydání tohoto rozhodnutí.

Za dané situace Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh jako vadný podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Co se týče žádosti stěžovatele, aby Ústavní soud "dozoroval proces" vedený u Obvodního soudu pro Prahu 10 a Městského soudu v Praze, je nutno upozornit, že Ústavní soud je dle článku 83 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3 Ústavy a v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a příslušnost, které nemůže překročit. Dle ustanovení čl. 87 Ústavy je Ústavní soud oprávněn rozhodovat výhradně ve věcech v tomto článku uvedených. Kompetence Ústavního soudu při posuzování ústavní stížnosti jsou upřesněny v ustanovení § 82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud je oprávněn především zrušit rozhodnutí orgánu veřejné moci. Směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci než je rozhodnutí, je Ústavní soud oprávněn zakázat příslušnému orgánu, aby v porušování práva pokračoval, a přikázat mu, aby obnovil stav před porušením, jestliže je to možné. Předložený návrh ovšem nespadá pod žádný z případů, v nichž by byl Ústavní soud ve smyslu uvedeného ustanovení oprávněn rozhodovat.

Stěžovatel má v rámci probíhajícího, neukončeného řízení otevřeny veškeré procesní možnosti a opravné prostředky; případná pochybení - která mohou zasahovat i do ústavní roviny - nutno napravit především obvyklým a zákonem předvídaným postupem, zejména samotnými obecnými soudy. Jak již Ústavní soud mnohokrát zdůraznil, ochrana ústavnosti v demokratickém právním státě není a nesmí být pouze jeho úkolem, ale povinností veškerých orgánů veřejné moci. Ústavní soud může zasahovat jako "ultima ratio" teprve v případě jejich selhání a nelze jej stavět v zásadě na počátek tohoto řetězce. V tomto přístupu se odráží i zásada minimalizace zásahu do pravomoci jiných orgánů, kterou Ústavní soud při své činnosti důsledně dodržuje.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. července 2011

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj