I. ÚS 674/19 #1Usnesení ÚS ze dne 12.03.2019

I.ÚS 674/19 ze dne 12. 3. 2019

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Tomáše Lichovníka a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti Ing. Miroslava Lebedy, zastoupeného Mgr. Ing. Jindřiškou Jirákovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Smetanovo nám. 279, Havlíčkův Brod, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 338/2017-29 ze dne 13. 12. 2018, rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 A 19/2016-94 ze dne 1. 11. 2017 a rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Brně sp. zn. ZKI BR-O-74/583/2015 ze dne 15. 7. 2015, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jeho práv garantovaných čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí, rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod sp. zn. OR-157/2015-601/9 ze dne 27. 4. 2015 nebylo vyhověno námitce stěžovatele proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v katastrálním území Hroznětín u Číhoště. Konkrétně se stěžovatel domáhal provedení zápisu věcného břemene (služebnosti) podle smlouvy trhové ze dne 12. 11. 1930 k blíže specifikovanému pozemku. Tato služebnost byla evidována v pozemkové knize, do katastru však již zanesena nebyla.

Ústavní stížností napadeným rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Brně bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí. Ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně byla zamítnuta stěžovatelova správní žaloba, ústavní stížností napadeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu pak byla zamítnuta i jeho kasační stížnost.

Správní orgány i soudy vyšly z toho, že návrhem podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, který stěžovatel učinil, se lze domáhat jen zjevných chyb, za kterou absenci předmětné služebnosti považovat nelze, neboť vychází z rozhodnutí Státního notářství v Havlíčkově Brodě č. j. D 546/1965 ze dne 20. 9. 1965.

V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že soudy nesprávně zjistily skutkový stav a opomenuly, že předmětné rozhodnutí státního notářství se týká pouze poloviny nemovitosti, neboť právě jen tato polovina byla předmětem tehdejšího dědictví.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

V posuzované věci šlo pouze o to, zda absence zápisu předmětného věcného břemene představuje zjevnou chybu, kterou lze napravit postupem zvoleným stěžovatelem, či zda se musí postupovat cestami, jež v napadeném rozsudku Krajský soud v Brně předestřel. Jde čistě o otázku podústavního práva, do jejíhož posouzení Ústavnímu soudu nepřísluší zasahovat. Správní soudy srozumitelně a přesvědčivě vysvětlily, proč se v případě absentujícího zápisu o zjevnou chybu nejedná, na čemž nic nemění ani stěžovatelem tvrzená skutečnost, že se dotyčné rozhodnutí státního notářství týkalo toliko poloviny pozemku. Argumenty, které stěžovatel předkládá, mohou být uplatněny v jiném soudním řízení.

Ze všech výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2019

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu