I. ÚS 1775/11 #1Usnesení ÚS ze dne 10.08.2011

I.ÚS 1775/11 ze dne 10. 8. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky G. M. G., proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 4. 3. 2011, sp. zn. 5 Pp 34/2011, a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2011, sp. zn. 1 To 177/2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 6. 2011, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

Protože ústavní stížnost nesplňovala náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v zákoně o Ústavním soudu (stěžovatelka především nebyla zastoupena advokátem), vyzval Ústavní soud stěžovatelku k odstranění vad jejího podání. K tomu jí stanovil lhůtu 35 dnů od doručení této výzvy. Současně ji upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, Ústavní soud podání (ústavní stížnost) ve smyslu § 43 odst. 1 písmeno a) zákona o Ústavním soudu odmítne.

Stěžovatelka ve stanovené lhůtě vady návrhu neodstranila. Ústavnímu soudu byla toliko zaslána plná moc advokáta JUDr. F. S. k zastupování stěžovatelky v řízení pod sp. zn. I. ÚS 1775/11. Leč stěžovatelka, ve výzvě jí předtím doručené, byla poučena, že "...pro řízení před Ústavním soudem musí být stěžovatel zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, na základě plné moci...". Tedy, stěžovatelka byla řádně poučena, že nestačí jen sepsání plné moci, nýbrž je nutno i sepsání ústavní stížnosti samotným advokátem. To není samoúčelné a odpovídá to i ustálené judikatuře Ústavního soudu

Lze ještě dodat, že sama stěžovatelka v ústavní stížnosti žádala o poskytnutí lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti "jen" v délce 30 dnů. Ústavní soud ve své praxi často stanoví lhůtu kratší než 30 dnů k odstranění vad ústavní stížnosti jiných stěžovatelů (např. 14, 15 či 20 dnů). Přesto Ústavní soud, usiluje být v nynější věci vstřícný vůči stěžovatelce, stanovil jí lhůtu k odstranění vad dokonce delší než žádala. Tedy, stanovil jí lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti v počtu (z hlediska praxe Ústavního soudu) relativně dlouhých 35 dnů a nadto neodmítl ústavní stížnost pro neodstranění vad ihned po uplynuté stanovené lhůty, a tím tuto lhůtu (o několik dnů) ještě fakticky prodloužil.

Ústavní soud neshledal důvod dále prodloužit lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti (případně stěžovatelku znovu poučit o tom, že i samotná ústavní stížnost musí být sepsána advokátem) i z následujících důvodů. Stěžovatelka totiž byla již dříve (v předchozích řízeních o jejích ústavních stížnostech) opakovaně a dostatečně poučena o tom, jaké náležitosti musí řádná ústavní stížnost splňovat. Již několikráte Ústavní soud stěžovatelku k odstranění vad návrhu tkvících v nedostatku právního zastoupení vyzýval (v řízeních II. ÚS 3051/09, IV. ÚS 63/10). Za zmíněnou dobu byla tedy stěžovatelka opakovaně a dostatečně informována o tom, že je nezbytné, aby ústavní stížnost byla sepsána advokátem a aby byla v řízení o ní advokátem také zastoupena. Přesto i v nynější věci se na Ústavní soud obrátila znovu nezastoupená advokátem a ani po výzvě nedodala ve lhůtě ústavní stížnost sepsanou advokátem.

Ústavní soud proto opodstatněně mohl odmítnout ústavní stížnost stěžovatelky ihned po jejím doručení, tedy aniž by jí vůbec vyzýval k odstranění vad ústavní stížnosti. Takto postupoval soudce zpravodaj např. v řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky pod sp. zn. IV. ÚS 1377/11, v němž byla ústavní stížnost stěžovatelky usnesením ze dne 17. 5. 2011 pro neodstranění vad odmítnuta, aniž by stěžovatelka byla vůbec vyzvána k odstranění jejích vad. Stejně rozhodl Ústavní soud i v řadě jiných srovnatelných věcech (srov. např. usnesení ze dne 17. 4. 2008, sp. zn. I. ÚS 873/08 či usnesení ze dne 16. 7. 2009, sp. zn. IV. ÚS 1713/09).

Přes vše uvedené byl Ústavní soud benevolentní a vyzval stěžovatelku k odstranění vad a poskytl jí relativně dlouhou lhůtu (srov. text výše tohoto usnesení).

Shora uvedené lze tedy shrnout, že vzhledem k tomu, že stěžovatelka - nejen ve stanovené lhůtě, ale až do dnešního dne - vady ústavní stížnosti neodstranila, Ústavní soud návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. srpna 2011

Vojen Güttler, v. r.

soudce zpravodaj