Nao 46/2012 - 232Usnesení NSS ze dne 08.08.2012

Nao 46/2012 - 232

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: T. R., zast. JUDr. Stanislavem Grosssem, advokátem, se sídlem Sokolovská 24/37, Praha 8, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpeční, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 9. 2008, č. X, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní proti soudci Krajského soudu v Ostravě JUDr. Petru Indráčkovi ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 Cad 107/2008,

takto:

Soudce Krajského soudu v Ostravě JUDr. Petr Indráček není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 Cad 107/2008.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 31. 5. 2012 založeným na č. l. 209 spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 17 Cad 107/2008 uplatnila žalobkyně námitku podjatosti vůči soudci tohoto soudu JUDr. Petru Indráčkovi, kterému byla v souladu s rozvrhem práce přidělena k rozhodnutí věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 Cad 107/2008. Jedná se o žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 9. 2008, č. X, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o plný invalidní důchod. V námitce podjatosti žalobkyně uvedla, že si nepřeje být souzena soudcem, který figuruje v seznamu členů Komunistické strany Československa (dále jen „KSČ“) vydaného Ministerstvem spravedlnosti počátkem roku 2011. Jako důvod podjatosti uvedla, že její otec byl politickým vězněm a bojovníkem za národní osvobození, přičemž soudce, který figuroval v seznamu členů KSČ, nezaručuje v jejím případě objektivní posouzení celé věci.

Soudce Krajského soudu v Ostravě JUDr. Petr Indráček ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že k účastníkům řízení ani k projednávané věci nemá vztah a žalobkyni zná toliko z úředního styku.

Soudci jsou podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může podle § 8 odst. 5 s. ř. s. namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.

Žalobkyně v námitce podjatosti vůči soudci JUDr. Petru Indráčkovi tvrdila, že jeho členství v KSČ představuje překážku v účasti na rozhodování o žalobě vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 Cad 107/2008. Touto otázkou se však již v minulosti zabýval Ústavní soud, který v usnesení ze dne 17. 9. 2009, sp. zn. IV. ÚS 682/09, http://nalus.usoud.cz, dospěl k následujícímu závěru: „Otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje princip, podle nějž prosté členství v KSČ není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Míru nezávislosti soudce (např. i s ohledem na jeho bývalé angažmá v KSČ) je tudíž nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem. Podle názoru Ústavního soudu nelze z bývalého členství určité osoby v KSČ bez dalšího dovozovat, že by nemohla nezaujatě posoudit restituční případy, byť jde o případy, které mají - stěžovatelovými slovy - "původ ve zločinech komunismu". Na základě stejné argumentace Ústavní soud v dalším usnesení ze dne 27. 10. 2009, sp. zn. III. ÚS 2336/08, dovodil, že ani případné někdejší členství soudkyň příslušného senátu odvolacího soudu v předlistopadové KSČ nepředstavuje bez dalšího překážku jejich účasti na rozhodování o žalobě na ochranu osobnosti, týkající se tvrzených aktivit žalobkyně v rámci justice před rokem 1989.

Stejný závěr toliko o potenciálním naplnění důvodu podjatosti byl vysloven v nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/10, rovněž ve vztahu k soudci, který byl členem KSČ ke dni 17. 11. 1989 a který má rozhodovat o poskytování informací o takovém členství jiného soudce. Ani v tomto případě totiž citovaný nález Ústavního soudu nepovažoval soudce za vyloučeného za všech okolností, nýbrž s odkazem na usnesení ze dne 27. 10. 2009, sp. zn. III. ÚS 2336/08, případný závěr o podjatosti opřel o existenci vlastního konkrétně definovaného zájmu na výsledku řízení. Ten by podle Ústavního soudu spočíval v představě soudce, že v případě rozhodnutí o povinnosti státního orgánu poskytnout údaj o členství v KSČ by i on sám mohl být takto prezentován veřejnosti.

Podle judikatury Ústavního soudu tedy samotné členství soudce v KSČ bez dalšího nezakládá důvod pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci.

V dané věci žalobkyně odůvodnila námitku podjatosti jen tím, že je dcerou politického vězně a že účast soudce z řad členů KSČ na rozhodování v její věci nezaručí objektivní posouzení věci. Žalobkyně se však nikterak nezmínila, že by se na potížích, které její rodině podle jejích tvrzení způsobil bývalý komunistický režim, podílel soudce Krajského soudu v Ostravě JUDr. Petr Indráček. Rovněž tak neuvedla, jaké skutečnosti nasvědčují tomu, že tento soudce nerozhoduje kvůli svému členství v KSČ nestranně. Žalobkyně tedy v námitce podjatosti neuvedla žádnou konkrétní skutečnost, která by svědčila o poměru soudce Krajského soudu v Ostravě JUDr. Petra Indráčka k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům a která by tak podle § 8 odst. 1 s. ř. s. byla důvodem pro zpochybnění jeho nepodjatosti. Ani jmenovaný soudce ve svém vyjádření k námitce podjatosti nezmínil žádnou skutečnost, pro niž by měl být vyloučen z projednávání a rozhodnutí posuzované věci.

S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 8 odst. 5 s. ř. s. o tom, že soudce Krajského soudu v Ostravě JUDr. Petr Indráček není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 Cad 107/2008.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. srpna 2012

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu