Konf 37/2010 - 10Usnesení NSS ze dne 13.01.2011

Konf 37/2010 - 10

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy senátu JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Milady Tomkové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 9, a dalších účastníků sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 53 C 671/2009, o zaplacení 52 329 Kč s příslušenstvím: žalobkyně TUkas, a. s., se sídlem v Praze 10, K Hrušovu 344/6, IČ 26149958, a žalované S. K.,

takto:

I. Příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 53 C 671/2009, o zaplacení 52 329 Kč s příslušenstvím, je soud. II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 21. 1. 2010, čj. 53 C 671/2009 - 8, se zrušuje.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným dne 28. 5. 2010 se Český telekomunikační úřad domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb. mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 9 ve věci žaloby vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 53 C 671/2009 týkající se zaplacení 52 329 Kč s příslušenstvím.

Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:

Žalovaná vyplněním „Žádosti o aktivaci nové SIM karty“ dne 28. září 2007 požádala žalobkyni o zajištění služeb elektronických komunikací sítí O2 prostřednictvím žalobkyně, která uvedené služby pro žalovanou zajistila na základě „Žádosti o poskytování služeb elektronických komunikací sítí O2 a o přenesení telefonního čísla“ a SIM karta byla aktivována dne 5. října 2007. Od data aktivace SIM karty žalovaná uvedené služby využívala a žalobkyně cenu těchto služeb (hovorné žalované) přefakturovávala fakturami, vystavenými za uskutečněné hovorné v uplynulém měsíci. Žalovaná přeúčtovanou cenu služeb řádně hradila až do zdanitelného plnění za měsíc září 2008. Od té doby cenu služeb žalovaná žalobkyni neplatila, uhradila jí pouze dne 21. listopadu 2008 na fakturu č. 8451696 částku 114 Kč a dluží jí tak celkem částku 52 329 Kč.

Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 21. ledna 2010, čj. 53 C 671/2009 - 8, řízení o žalobě zastavil (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že podle zákona č. 127/2005 Sb. (§ 7, § 129 odst. 1), o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, má pravomoc k projednání a rozhodnutí nároku žalobkyně Český telekomunikační úřad. Usnesení nabylo právní moci dne 13. února 2010.

Český telekomunikační úřad (dále jen „navrhovatel“) poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí kompetenčního sporu. Navrhovatel vychází z toho, že pravomoc Českého telekomunikačního úřadu je dána pouze v případě sporů mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv za stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. V tomto případě však žalobkyně není osobou vykonávající komunikační činnost dle § 7, když sama v žalobě uvedla, že služby elektronických komunikací sítě O2 žalované neposkytovala, nýbrž služby poskytnuté žalobkyni poskytovatelem těchto služeb, tj. společností Telefónica O2 Czech Republic, a. s. přefakturovávala. Podle navrhovatele tento spor mezi žalobkyní a žalovanou není sporem o zaplacení za poskytnutou službu elektronických komunikací ve smyslu § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, nýbrž sporem vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu vzniklého mezi žalobkyní a žalovanou, k jehož rozhodování má pravomoc Obvodní soud pro Prahu 9.

Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem ohledně zaplacení 52 329 Kč s příslušenstvím se zvláštní senát řídil následující úvahou:

Podstatou tohoto kompetenčního sporu je otázka, zda má o předmětné platební povinnosti žalovaného rozhodnout soud nebo navrhovatel. Esenciální pro řešení této otázky je pak zjištění, zda žalobkyně, která se po žalované domáhá splnění tvrzené platební povinnosti na základě shora zreferovaných žalobních tvrzení a s odkazem na „Žádost o poskytování služeb elektronických komunikací sítí O2 a o přenesení telefonního čísla“ ze dne 5. října 2007, je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací, či nikoliv.

Komunikačními činnostmi ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále také „zákon o elektronických komunikacích“), je mimo jiné zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací a provozování přístrojů.

Podle § 129 odst. 1 cit. zák. telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.

Zvláštní senát v usnesení ze dne 3. listopadu 2010, čj. Konf 52/2010 - 9 (in http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=anonymZneni&id=24191&mark=) zaujal právní názor, že spor o peněžité plnění ze smlouvy, jejímž předmětem je zprostředkování mobilní telekomunikační služby, není sporem týkajícím se povinností uložených zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, nebo na jeho základě, o němž by měl rozhodovat Český telekomunikační úřad (§ 129 odst. 1 tohoto zákona), nýbrž sporem vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu. Rozhodnout o takovém sporu pak přísluší soudu (§ 7 odst. 1 o. s. ř.).

Zvláštní senát proto sdílí názor navrhovatele, že v posuzovaném případě žalobkyně žalovanému (žádné) telekomunikační služby neposkytuje, nýbrž mu je – jak skutkově žalobkyně vymezila v narativní části své žaloby podané proti žalované – za vymezené období (pouze) „přefakturovala.“ Za daného skutkového stavu věci tudíž nelze dovodit, že by žalobkyně byla osobou vykonávající komunikační služby ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb. a že by vzniklá spor mezi ní a žalovanou měl rozhodovat Český telekomunikační úřad.

Zvláštní senát z uvedených důvodů proto vyslovil, že k rozhodnutí o této věci je dána pravomoc soudu (§ 5 odst. 1 zákona č. 131/20002 Sb., výrok I).

Podle § 5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. jestliže ten, kdo je stranou v kompetenčním sporu, vydal rozhodnutí, kterým svou pravomoc o věci rozhodovat popřel, a podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v jeho pravomoci, zvláštní senát takové rozhodnutí současně zruší. Neboť Obvodní soud pro Prahu 9 cit. usnesením svou pravomoc popřel (předmětné řízení zastavil s tím, že po právní moci rozhodnutí bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu), zvláštní senát navazujícím výrokem II. zrušil toto usnesení okresního soudu a odstranil tak překážku věci rozhodnuté.

Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 13. ledna 2011

JUDr. Pavel Vrcha


předseda zvláštního senátu