9 As 109/2012 - 47Usnesení NSS ze dne 18.07.2012

9 As 109/2012 - 47

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce: L. D., zast. JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Těsnohlídkova 9, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor Krajský živnostenský úřad, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 2. 2011, č. j. JMK 1479/2011, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2012, č. j. 31 A 24/2011 - 69, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým bylo podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 1. 2. 2011, č. j. JMK 1479/2011, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím stěžovatel zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Hodonín, obecního živnostenského úřadu, ze dne 24. 11. 2010, č. j. OŽÚ/22752/2010, kterým bylo žalobci podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) a ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (živnostenský zákon), zrušeno živnostenské oprávnění s předmětem podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Současně bylo výrokem II. uvedeného rozsudku krajského soudu rozhodnuto o povinnosti stěžovatele nahradit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě.

Součástí podané kasační stížnosti je rovněž návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Ten stěžovatel odůvodňuje tím, že dle jeho názoru je napadený rozsudek krajského soudu nezákonný a nepřezkoumatelný. Již dne 14. 6. 2012 byl stěžovateli vrácen kompletní správní spis, jehož obsah má zásadní vliv na posouzení zákonnosti postupu krajského soudu. Proto stěžovatel navrhuje přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobci s ohledem na zahlazení jeho trestu vzniklo dne 23. 9. 2011 živnostenské oprávnění, nevznikne přiznáním odkladného účinku žádná újma a Nejvyšší správní soud bude moci na základě kompletní spisové dokumentace posoudit zákonnost rozhodnutí krajského soudu.

Žalobce se k návrhu na přiznání odkladného účinku ve stanovené lhůtě vyjádřil. Uvádí, že důvody pro přiznání odkladného účinku nejsou v kasační stížnosti obsaženy, a proto s nimi ani nelze polemizovat. Má přitom za to, že není povinností soudu z moci úřední odkladný účinek kasační stížnosti přiznat, pokud stěžovatel sám pro takový postup neuvede dostatečné důvody. V projednávané věci má proto za to, že nejsou dány důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, pokud stěžovateli žádná újma pojmově hrozit ani nemůže a navíc ji ani netvrdí.

Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně.

Dle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí (jehož sistace by bylo přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dosaženo) vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám a vysvětlení, v čem spočívá tato újma a její rozsah. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného stěžovatele tíží též důkazní břemeno k v návrhu uplatněným tvrzením. Unesení tohoto důkazního břemena po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil.

Tvrzení stěžovatele, kterými odůvodňuje nutnost přiznání odkladného účinku, se však, dle názoru kasačního soudu, zcela míjejí s důvody, které by vůbec mohly osvědčovat naplnění shora uvedených podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel žádným způsobem nespecifikuje, jak konkrétně by se v projednávané věci mělo nepřiznání odkladného účinku dotknout nabytých práv a znamenat pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Tvrzení stěžovatele, že mu byl dne 14. 6. 2012 vrácen kompletní spisový materiál, nemůže na tomto nic změnit. Nejvyšší správní soud postupuje při projednávání a rozhodování věcí podle příslušných ustanovení s. ř. s. V souladu s ustanovením § 109 odst. 1 tohoto předpisu proto za účelem rozhodnutí v projednávané věci již vyžádal od stěžovatele správní spisy, které budou, spolu s příslušnými soudními spisy, sloužit jako podklad pro rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o důvodnosti kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené vyhodnotil, že stěžovatel neprokázal existenci podmínek pro přiznání odkladného účinku stanovených v § 73 odst. 2 s. ř. s. Z tohoto důvodu nebylo možno odkladný účinek kasační stížnosti podle ustanovení § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. přiznat.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. července 2012

JUDr. Radan Malík

předseda senátu