9 As 101/2012 - 51Usnesení NSS ze dne 19.07.2012

9 As 101/2012 - 51

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: P. M., zast. JUDr. Josefem Haščákem, advokátem se sídlem Jana Nerudy 868/22, Kynšperk nad Ohří, proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2010, č. j. KUJI 61472/2010, sp. zn. OOSČ 3263/2010 OOSC/98, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 5. 2012, č. j. 57 A 68/2010 - 175, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2010, č. j. KUJI 61472/2010, sp. zn. OOSČ 3263/2010 OOSC/98, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Velké Meziříčí, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 12. 4. 2010, č. j. DOP/58726/2009/2451/2009-mikli. Posledně zmíněným správním rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, za který mu uložena pokuta ve výši 5 000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu šesti měsíců a dále povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

V kasační stížnosti stěžovatel podal návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Svůj návrh odůvodnil tím, že v daném případě „obživly“ účinky původně zrušených správních rozhodnutí, kterými byla stěžovateli uložena sankce zákazu řízení motorových vozidel. To pro stěžovatele představuje nepoměrně větší újmu, než jaká vznikne žalovanému tím, že bude výkon správního rozhodnutí odložen. Stěžovatel poukázal na to, že žije se svou rodinou v příměstské oblasti Prahy, která není dostatečně přístupná prostředky hromadné dopravy. Stěžovatel a jeho dvě děti trpí těžkou formou onemocnění zvanou histaminová intolerance. Osoby trpící touto nemocí musí dodržovat zvláštní stravovací režim, který dovoluje stravovat se jen určitými a vždy čerstvými potravinami. V místě bydliště stěžovatele takové potraviny dostupné nejsou a je nutné je každodenně obstarávat ve specializovaných obchodech. Zákaz řízení motorových vozidel by dodržení tohoto režimu značně komplikoval nebo by jej zmařil. Onemocnění je navíc doprovázeno oslabením imunity nemocných.

Stěžovatel dle svého tvrzení nadto trpí astmatem II. stupně, toto onemocnění je doprovázeno extrémním oslabením imunity. Běžnými onemocněními, jako je chřipka, trpí několikrát ročně. Každé chřipkové onemocnění u něj má daleko těžší průběh než u jinak zdravé osoby. Na doporučení lékaře v době chřipkových epidemií, inverzí a zimních měsíců používá stěžovatel ke své přepravě výhradně osobní automobil. Stěžovatel své děti vzhledem k jejich snížené obranyschopnosti vozí do poměrně vzdálené školy osobním automobilem. Pokud by se jeho děti měly dopravovat do školy vlakem, pravděpodobně by značnou část školní výuky zameškaly z důvodu nemoci.

Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil, podal vyjádření pouze ke kasační stížnosti.

Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně.

Dle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí (jehož sistace by bylo přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dosaženo) vznikne nepoměrně větší újma, než jiným osobám, a vysvětlení, v čem spočívá tato újma a její rozsah. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem.

Kromě toho stěžovatele tíží též důkazní břemeno k těmto svým tvrzením. Unesení tohoto důkazního břemena po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil. V případě, že tato tvrzení nejsou náležitě ze strany stěžovatele doložena, není odkladný účinek možno přiznat.

Nejvyšší správní soud již jednou rozhodoval o shodně odůvodněném návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to usnesením ze dne 15. 2. 2012, č. j. 9 As 21/2012 - 34. Právě zmíněným usnesením nebyl kasační stížnosti odkladný účinek přiznán z toho důvodu, že stěžovatel neunesl důkazní břemeno, jelikož ke svým tvrzením, která měla odůvodnit přiznání odkladného účinku, nenabídl žádný důkaz.

V nynějším návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatel reflektoval znění ust. § 73 s. ř. s. účinné po 1. 1. 2012 (po novele s. ř. s. provedené zákonem č. 303/2011 Sb.), jinak zůstal návrh shodný jako ten, o němž bylo rozhodnuto výše zmíněným usnesením. Ani v případě nynějšího návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatel nenabídl žádný důkaz. Nejvyšší správní soud proto opět konstatuje, že ze stěžovatelova návrhu na přiznání odkladného účinku je patrné konkrétní a individualizované tvrzení o tom, v čem stěžovatel pro sebe spatřuje újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel ovšem opětovně zůstal pouze u tvrzení, které žádným způsobem nedoložil, zdejší soud z takového nedoloženého tvrzení nemůže vycházet při rozhodování o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovateli se tak nepovedlo prokázat existenci podmínek pro přiznání odkladného účinku stanovených v § 73 odst. 2 s. ř. s. Z tohoto důvodu nebylo možno kasační stížnosti odkladný účinek přiznat.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. července 2012

JUDr. Radan Malík

předseda senátu