8 As 37/2014 - 101Usnesení NSS ze dne 09.04.2014

8 As 37/2014 - 101

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: Edl a partneři., v. o. s., se sídlem Na Zahrádkách 268/18, Hradec Králové, zastoupen Mgr. Richardem Langem, advokátem se sídlem Dvořákova 14, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2014, čj. 3 A 115/2013 - 73, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žalovaného se odmítá .

Odůvodnění:

I.

[1] Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřoval v tom, že žalovaný vymazal jeho právo vykonávat činnost insolvenčního správce.

[2] Městský soud rozsudkem ze dne 15. 1. 2014, čj. 3 A 115/2013 - 73, shledal, že zásah spočívající v uvedení údaje u žalobce v seznamu insolvenčních správců o zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce ke dni 31. 8. 2013 je nezákonný. Žalovanému zakázal pokračovat v porušování vymezeného žalobcova práva a přikázal mu obnovit stav před nezákonným zásahem.

II.

[3] Žalovaný (stěžovatel) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností a navrhl, aby jí Nejvyšší správní soud přiznal odkladný účinek. Svou žádost zdůvodnil veřejným zájmem na hospodárnosti probíhajících insolvenčních řízeních a dále na povinnosti insolvenčního správce postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí. Ohlášený společník žalobce - Mgr. Ing. P. H. - má klíčový vliv na úroveň činnosti insolvenčního správce a pokles jeho činnosti se negativně projeví v insolvenčních řízeních. Zánik práva vykonávat tuto činnost může vést k odvolání insolvenčního správce z konkrétního insolvenčního řízení.

[4] Stěžovatel upozornil na význam zápisu práva vykonávat činnost insolvenčního správce v seznamu insolvenčních správců. Podle § 25 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), je insolvenční soud povinen určit osobu insolvenčního správce podle pořadí zápisu osoby do příslušné části seznamu insolvenčních správců. Insolvenční soudy v případě provedení zápisu do tohoto seznamu v souladu s napadeným rozsudkem budou určovat insolvenčním správcem žalobce, o kterém lze mít důvodné pochybnosti, zda je vzhledem k vnitřním rozporům dostatečně způsobilý k řádnému výkonu činnosti insolvenčního správce. Pokud bude napadený rozsudek městského soudu zrušen a u žalobce dojde k opětovnému vyznačení zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce, mohly by být následně zpochybňovány žalobcovy úkony v daných insolvenčních řízeních. Podle žalovaného je proto namístě neprovádět zápis žalobcova práva vykonávat činnost insolvenčního správce do seznamu insolvenčních správců a vyčkat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

III.

[5] Žalobce nesouhlasí s tím, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek. Jejím přiznáním by byl ohrožen průběh probíhajících insolvenčních řízení, ve kterých je žalobce jmenován insolvenčním správcem. Dotčeným by byl nejenom žalobce, ale i třetí osoby a jejich majetkové nároky. Byl to právě žalovaný, kdo způsobil právně závadný stav, a to tím, že podání Mgr. Ing. P. H., aniž by k tomu byla oprávněna, vyhodnotil ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích a přistoupil k výmazu zápisu oprávnění žalobce vykonávat činnost insolvenčního ze seznamu insolvenčních správců. Přiznáním odkladného účinku by došlo k opětovnému navrácení nežádoucího právního stavu a k podlomení právní jistoty, čímž by došlo ke změření průběhu probíhajících insolvenčních řízení.

[6] Ohlášený společník žalobce, Mgr. Ing. P. H., která ve věci rovněž podala kasační stížnost, souhlasí s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti žalovaného. Vykonání kasační stížností napadeného rozhodnutí povede k nepřiměřenému zásahu do jejích práv. Vzhledem k tomu, že žalovaný již konal podle rozsudku městského soudu, navrhla, aby bylo žalovanému uloženo obnovit stav před tímto jednáním, čímž bude zamezeno dalšímu porušení jejích práv.

IV.

[7] Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.

[8] Podle § 107 s. ř. s., věta před středníkem, kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[9] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského (městského) soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Tento institut představuje dočasnou procesní ochranu stěžovatele před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního rozhodnutí. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro mimořádné a ojedinělé případy. Je to přitom stěžovatel, na kom vázne břemeno tvrzení i důkazní stran osvědčení výjimečnosti jeho situace oproti ostatním stěžovatelům ve stejné pozici.

[10] Také správní orgán může navrhnout, aby byl jeho kasační stížnosti přiznán odkladný účinek, a to ze stejných důvodů jako žalobce. S ohledem na rozsudek městského soudu, je jeho povinností obnovit stav před napadeným zásahem a řídit se závazným právním názorem vyjádřeným v pravomocném soudním rozhodnutí, bez ohledu na to, zda je ve věci podána kasační stížnost a zda bude následně shledána důvodnou či nikoliv.

[11] Dříve než Nejvyšší správní soud mohl posoudit, zda návrh žalovaného splňuje obě kumulativní podmínky stanovené v § 73 odst. 2 s. ř. s. pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, zabýval se tím, zda jsou v dané věci vůbec dány předpoklady pro to, aby se soud mohl návrhem žalovaného zabývat. Jak totiž uvedl žalovaný ve svém podání ze dne 4. 4. 2014 a jak ověřil Nejvyšší správní soud v seznamu insolvenčních správců (dostupném z https://isir.justice.cz/InsSpravci/public/seznamFiltr.do), žalovaný dne 14. 3. 2014 provedl zápis v seznamu insolvenčních správců v souladu s rozsudkem městského soudu. V důsledku toho může být žalobce opětovně ustanovován insolvenčním správcem. Za této situace se rozhodování o odkladném účinku stává bezpředmětným, neboť Nejvyšší správní soud nemůže pozastavit účinky rozsudku městského soudu, jenž žalovaný v mezidobí již vykonal.

[12] Nejvyšší správní soud proto návrh žalovaného na přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti odmítl. Soud současně zdůrazňuje, že tímto rozhodnutím žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí ve věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 9. dubna 2014

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu