7 As 55/2021 - 9Usnesení NSS ze dne 18.03.2021

7 As 55/2021 - 9

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2021, č. j. 31 A 202/2020 - 6,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil u Krajského soudu v Brně žalobami proti rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2020, č. j. 2 As 313/2020 - 10, ze dne 17. 9. 2020, č. j. 7 As 272/2020 - 9, ze dne 17. 9. 2020, č. j. 7 As 281/2020 - 10, ze dne 17. 9. 2020, č. j. 7 As 282/2020 - 10, ze dne 17. 9. 2020, č. j. 4 As 288/2020 - 16, ze dne 24. 9. 2020, č. j. 10 As 300/2020 - 67, ze dne 24. 9. 2020, č. j. 7 As 297/2020 - 9, ze dne 30. 9. 2020, č. j. 7 As 287/2020 - 9 a ze dne 22. 9. 2020, č. j. 2 As 319/2020 - 9. Krajský soud usnesením ze dne 28. 1. 2021, č. j. 31 A 202/2020 - 6, spojil tyto žaloby vedené pod sp. zn. 31 A 202/2020, sp. zn. 31 A 203/2020, sp. zn. 31 A 204/2020, sp. zn. 31 A 205/2020, sp. zn. 31 A 207/2020, sp. zn. 31 A 214/2020, sp. zn. 31 A 215/2020, sp. zn. 31 A 216/2020 a sp. zn. 31 A 217/2020, ke společnému projednání a odmítl je. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost.

[2] Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost je nepřípustná. Rozhodnutí soudů vydaná v soudním řízení nejsou rozhodnutími správních orgánů v oblasti veřejné správy, a proto nemohou být přezkoumávána ve správním soudnictví. Jako takovou je třeba ji odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2017, č. j. 10 As 95/2017 - 10, ze dne 11. 4. 2017, č. j. 4 As 72/2017 - 10, ze dne 4. 5. 2017, č. j. 10 As 125/2017 - 11, ze dne 9. 11. 2017, č. j. 4 As 216/2017 - 13, či ze dne 29. 11. 2017, č. j. 7 As 359/2017 – 17). Ostatně stěžovatel nesplnil ani podmínku povinného zastoupení (§ 105 odst. 2 s. ř. s.), což má rovněž za následek nutnost odmítnutí kasační stížnosti podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. v návaznosti na § 120 téhož zákona (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2019, č. j. 8 As 22/2019 - 9, ze dne 12. 2. 2019, č. j. 8 As 23/2019 - 19, ze dne 19. 12. 2018, č. j. 8 As 390/2018 - 9, ze dne 12. 12. 2018, č. j. 8 As 379/2018 - 8). Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než kasační stížnost odmítnout.

[3] S ohledem na výše uvedené se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat námitkami obsaženými v kasační stížnosti vč. namítané podjatosti soudců Krajského soudu v Brně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 1. 2017, č. j. 8 As 1/2017 - 10, ze dne 26. 1. 2017, č. j. 8 As 7/2017 - 8, ze dne 30. 3. 2017, č. j. 1 As 126/2017 - 9). Nutno dodat, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci, resp. v jeho rozhodování (viz např. usnesení ze dne 17. 7. 2014, č. j. Nao 232/2014 - 18, nebo ze dne 21. 10. 2014, č. j. 8 As 136/2014 - 67).

[4] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. března 2021

Mgr. David Hipšr

předseda senátu