4 Azs 38/2009 - 56Usnesení NSS ze dne 16.07.2009

4 Azs 38/2009 - 56

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Ludmily Valentové, JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: V. K., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2008, č. j. 48 Az 42/2007 - 21,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 3. 2008, č. j. 48 Az 42/2007 – 21, zamítl žalobu žalobce směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2007, č. j. OAM-10-622/LE-BE03-BE07-2007, a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl v odůvodnění rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační stížnost, ke které přiložil žádost o ustanovení právního zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. 2. 2009, č. j. 48 Az 42/2007 – 44, stěžovateli uložil, aby ve lhůtě do dvou týdnů od doručení tohoto usnesení zaslal soudu řádně vyplněné a zároveň doložené „Potvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech”, jehož formulář zaslal spolu s tímto usnesením. Zároveň stěžovatele poučil o tom, že pokud ve stanovené lhůtě příslušný formulář řádně a pravdivě vyplněný soudu nevrátí, bude jeho žádost o ustanovení zástupce (advokáta) zamítnuta.

Usnesením ze dne 14. 4. 2009, č. j. 48 Az 42/2007 - 46, Krajský soud v Praze návrh stěžovatele na ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti zamítl a vyzval jej, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení založil do soudního spisu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. V odůvodnění krajský soud poukázal na znění § 35 odst. 8 s. ř. s. a konstatoval, že předpokladem pro rozhodnutí o ustanovení zástupce je zjištění celkových majetkových poměrů žadatele. Za tím účelem byl žalobci (stěžovateli) usnesením ze dne 16. 2. 2009, č. j. 48 Az 42/2007 – 44, zaslán příslušný tiskopis a to na adresu (ul. J. M. 1764, K.) uvedenou v kasační stížnosti jako adresu pro doručování po propuštění stěžovatele ze Zařízení pro zajištění cizinců Poštorná, ze kterého byl žalobce propuštěn dne 15. 5. 2008. Na uvedené adrese nebyl žalobce v době doručování zastižen, písemnost obsahující usnesení krajského soudu ze dne 16. 2. 2009 tedy byla dne 19. 2. 2009 uložena u pošty. Žalobce si písemnost v úložní době nevyzvedl. Za den doručení tohoto usnesení se proto podle krajského soudu ve smyslu § 50c odst. 4 zákona č. 99/1963 občanský soudní řád, v platném znění (tj. ve znění platném do 30. 6. 2009) ve spojení s ustanovením § 42 odst. 5 s. ř. s. považuje desátý den od uložení tj. 1. 3. 2009 (neděle), resp. 2. 3. 2009 (pondělí). Vzhledem k tomu, že žalobce ve stanovené lhůtě na výzvu nereagoval, dospěl krajský soud k závěru, že žalobce neprokázal své majetkové poměry, které jsou rozhodné pro posouzení žádosti a jeho návrh na ustanovení zástupce byl proto zamítnut usnesením ze dne 14. 4. 2008, č. j. 48 Az 42/2007 – 46. Žalobce byl současně vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení založil do soudního spisu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Krajský soud stěžovatele poučil o tom, že nebude - li kasační stížnost ve smyslu výzvy doplněna, Nejvyšší správní soud ji odmítne podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

Dne 19. 6. 2009 Krajský soud v Praze předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti proti rozsudku o věci samé, s tím, že stěžovatel není zastoupen advokátem.

Z provedené rekapitulace je zřejmé, že stěžovatel ve lhůtě stanovené krajským soudem, ani později, nesdělil krajskému soudu své majetkové poměry, nereagoval ani na výzvu krajského soudu k odstranění nedostatku zastoupení advokátem a nepředložil plnou moc udělenou advokátu k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud v této souvislosti pro úplnost konstatuje, že také usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2009, č. j. 48 Az 42/2007 - 46, doručované do vlastních rukou stěžovatele, bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím fikce doručení (§ 42 odst. 5 s. ř. s., § 46 odst. 3 a § 50c odst. 4 o. s. ř.), tedy za den doručení se považuje desátý den od uložení. Také při doručování usnesení krajského soudu ze dne 14. 4. 2009 totiž nebyl adresát (stěžovatel) na adrese uvedené v kasační stížnosti jako adresa pro doručování v době doručování zastižen, písemnost obsahující toto usnesení proto byla dne 17. 4. 2009 uložena na poště 272 01, Kladno. Za den doručení tohoto usnesení je s ohledem na znění § 50c odst. 4 o. s. ř. třeba považovat desátý den od uložení, tj. pondělí 27. 4. 2009.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatel nesplnil povinnost předepsanou ustanovením § 105 odst. 2 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem, pokud nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie.

Stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání nemá, na výzvu soudu však nepředložil plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení, přestože byl řádně poučen o možnosti odmítnutí kasační stížnosti.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu pokud stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) a tato vada nebyla k výzvě soudu odstraněna, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003 – 19, www.nssoud.cz).

Nedostatek zastoupení stěžovatele brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona odmítl.

Za této procesní situace se již Nejvyšší správní soud důvodností kasační stížnosti nezabýval.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. července 2009

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu