4 Ads 50/2021 - 14Usnesení NSS ze dne 25.03.2021

4 Ads 50/2021 - 14

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: M. P., zast. JUDr. Markem Kocábem, advokátem, se sídlem Pod Šternberkem 306, Zlín, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 12. 2019, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 1. 2021, č. j. 41 Ad 4/2020 - 38,

takto:

Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a návrh na přiznání odkladného účinku

[1] Žalobce dne 18. 12. 2017 v nočních hodinách ublížil na zdraví panu P. Ž. a způsobil mu dočasnou pracovní neschopnost. Během jejího trvání vznikl panu Ž. nárok na nemocenské. Okresní správa sociálního zabezpečení Kroměříž mu na nemocenské od 19. 12. 2017 do 10. 1. 2019 vyplatila celkem 84.084 Kč. Tuto částku nyní požaduje formou regresní náhrady po žalobci.

[2] Shora uvedeným rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobce, jímž brojil proti uložení regresní náhrady. Krajský soud v Brně následně napadeným rozsudkem zamítl žalobu proti rozhodnutí žalované.

[3] Proti napadenému rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost. Zároveň požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tuto svoji žádost odůvodnil tím, že by na něj mohla být vedena exekuce pro vymožení sporné regresní náhrady. Nepřiznání odkladného účinku by tak mělo za následek nevratné poškození stěžovatelových práv. Přiznáním odkladného účinku naopak podle stěžovatele žádné jiné osobě, ani veřejnému zájmu, újma nevznikne.

[4] Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřila.

II. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem

[5] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Z těchto ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc rozhodnutí (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).

[7] V projednávané věci již krajský soud usnesením ze dne 21. 2. 2020, č. j. 41 Ad 4/2020 - 23, nevyhověl žádosti na přiznání odkladného účinku žalobě, a to s odůvodněním, že žalobce ve svém návrhu netvrdil ani neprokázal skutečnosti, které by svědčily pro přiznání účinku, ani neprokázal, že by pro něj nepřiznání odkladného účinku znamenalo závažnou újmu.

[8] Ve své nynější žádosti se přitom stěžovatel omezil v podstatě na tutéž argumentaci, kterou již dříve krajský soud shledal nedostatečnou. Nejvyšší správní soud tento jeho názor sdílí. Stěžovatel totiž nijak nedoložil, proč by pro něj povinnost zaplatit částku 84.084 Kč měla představovat závažnou újmu (např. tím, že by soudu doložil své majetkové poměry). Jeho tvrzení, že vymáhání této částky cestou exekuce by způsobilo nevratné poškození jeho práv, rovněž postrádá jakékoliv odůvodnění. Ostatně rozhodnutí žalovaného je již déle než rok vykonatelné. Kdyby proto s výkonem rozhodnutí byly spojeny závažné důsledky do práv stěžovatele, nepochybně by je byl schopen přinejmenším popsat ve svém návrhu. Vzhledem k tomu, že jeho nynější tvrzení jsou stejně obecná a neurčitá jako ta, která vznášel více než před rokem, lze je jen stěží považovat za přesvědčivá.

[9] Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že stěžovatel dostatečně neosvědčil, že nepřiznáním odkladného účinku jeho kasační stížnosti by mu vznikla závažná újma.

[10] Jelikož Nejvyšší správní soud nepovažoval újmu hrozící stěžovateli za odůvodňující přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti, neposuzoval již podrobněji újmu, která by mohla vzniknout jiným osobám, ani případný rozpor přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem.

III. Závěr

[11] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. března 2021

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu