8 Tz 59/2019Usnesení NS ze dne 13.05.2019

8 Tz 59/2019-123

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 5. 2019 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného P. P., nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. 5. 2018, č. j. 31 To 213/2018-100, o návrhu ministra spravedlnosti na odklad výkonu rozhodnutí podle § 266 odst. 7 tr. ř., takto:

Podle § 275 odst. 4 tr. ř. se obviněnému P. P. odkládá až do rozhodnutí o podané stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody v trvání 35 dní, o němž rozhodl Okresní soud v České Lípě usnesením ze dne 23. 4. 2018, č. j. 32 T 214/2014-94, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. 5. 2018, č. j. 31 To 213/2018-100.

Odůvodnění:

1. Ministr spravedlnosti (dále též „stěžovatel“) podal podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. P. (dále převážně jen „obviněný“) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. 5. 2018, č. j. 31 To 213/2018-100, kterým soud rozhodl o stížnosti obviněného proti usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 23. 4. 2018, č. j. 32 T 214/2014-94, tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

2. V odůvodnění podané stížnosti pro porušení zákona stěžovatel mimo jiné uvedl, že Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci nesprávně zamítl stížnost obviněného proti citovanému usnesení Okresního soudu v České Lípě o přeměně nevykonaného trestu obecně prospěšných prací v trvání 35 hodin v trest odnětí svobody v trvání 35 dní, ačkoliv obviněný k okamžiku jeho rozhodování tento trest již v plném rozsahu vykonal a spis obsahoval zprávu Probační a mediační služby v XY, která tuto skutečnost potvrzovala.

3. Z tohoto důvodu ministr spravedlnosti v závěru svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud:

1) podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem –pobočky v Liberci ze dne 25. 5. 2018, č. j. 31 To 213/2018-100, byl porušen zákon v ustanoveních § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 65 odst. 4 tr. zákoníku v neprospěch obviněného;

2) podle § 269 odst. 2 tr. ř. uvedené rozhodnutí zrušil, včetně rozhodnutí navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu;

3) podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl;

4) podle § 275 odst. 4 tr. ř. rozhodl o odkladu výkonu rozhodnutí, proti kterému je stížnost pro

porušení zákona podána.

4. K rozhodnutí o meritu podané stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud nařídil veřejné zasedání na 29. 5. 2019. Ještě předtím ovšem musel rozhodnout o návrhu stěžovatele podle § 266 odst. 7 tr. ř. na odklad výkonu rozhodnutí, proti kterému stížnost pro porušení zákona podal (srov. poslední bod jeho návrhu).

5. Podle § 275 odst. 4 tr. ř. platí, že před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.

6. Rozhodnutí o takovém návrhu je obligatorní, třebaže se v dané věci může jevit jako nadbytečné. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že žádný ze soudů nižších stupňů neučinil rozhodnutí směřující k výkonu trestu odnětí svobody obviněným. Naopak sama předsedkyně senátu soudu druhého stupně – patrně poté, co si uvědomila pochybení, jehož se senát pod jejím předsednictvím dopustil – učinila podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a k nápravě popsaného pochybení.

7. Aniž by senát Nejvyššího soudu předjímal budoucí rozhodnutí o podané stížnosti pro porušení zákona, nemohl již v tomto stadiu řízení především se zřetelem k uplatněné argumentaci ministra spravedlnosti vyloučit, že stížnost pro porušení zákona bude shledána, ať již zcela či částečně důvodnou, a že o ní bude rozhodnuto způsobem, jehož se stěžovatel dovolává. V takovém případě by se pro obviněného stal výkon uloženého trestu odnětí svobody nepřípustným.

8. Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že podle § 275 odst. 4 tr. ř. se obviněnému P. P. odkládá až do rozhodnutí o podané stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody v trvání 35 dní, o němž rozhodl Okresní soud v České Lípě usnesením ze dne 23. 4. 2018, č. j. 32 T 214/2014-94, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. 5. 2018, č. j. 31 To 213/201-100.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 13. 5. 2019

JUDr. Jan Bláha

předseda senátu