7 Td 64/2019Usnesení NS ze dne 11.09.2019

7 Td 64/2019-434

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 11. 9. 2019 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných A. B., nar. XY, trvale bytem XY, zdržující se na adrese XY, S. B., nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Opava, a B. N., nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 72 T 149/2019, o příslušnosti soudu takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Kladně.

Odůvodnění:

1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě podala dne 14. 6. 2019 u Okresního soudu v Ostravě obžalobu na výše uvedené obviněné pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, jehož se měly obviněné dopustit tak, že „ačkoliv byla obviněná A. B. odsouzena trestní příkazem Okresního soudu v Kladně ze dne 16. 1. 2018, sp. zn. 2 T 8/2018, který nabyl právní moci dne 15. 2. 2018 pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku ke společnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců se stanovením zkušební doby v trvání do 22. 9. 2019, a ačkoliv byla obviněná S. B. odsouzena trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 24. 10. 2017, sp. zn. 19 T 77/2017, který nabyl právní moci dne 15. 12. 2017, pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a přečin krádeže podle § 205 odst. 2 trestního zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 11 měsíců se stanovením zkušební doby v trvání do 11. 8. 2019 za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Opavě sp. zn. 27 T 61/2017 ze dne 23. 6. 2017, přičemž dne 19. 2. 2019 byla usnesením Okresního soudu v Opavě trest změněn na odnětí svobody nepodmíněně v trvání 11 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou a obviněná B. N. byla odsouzena trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 13. 4. 2017, sp. zn. 2 T 15/2017, který nabyl právní moci dne 6. 5. 2017, pro přečin krádeže podle § 205 odst. 2 trestního zákoníku ke společnému trestu za pokračování v trestném činu vzhledem k rozhodnutí z 30. 1. 2017 sp. zn. 19 T 7/2017 Okresním soudem v Opavě k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin, přičemž usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne 6. 11. 2018 byl trest změněn na odnětí svobody nepodmíněně ve výměře 89 dní se zařazením do věznice s ostrahou, přesto obviněná A. B., S. B. a B. N. dne 13. 3. 2018 v době od 11:34 hodin do 11:45 hodin v Polské republice v obci Racibórz na ulici XY, v prodejně Rossmann po předchozí vzájemné domluvě v zištném úmyslu společně odcizily 39 ks parfémových vod různých značek, které následně uschovaly do tašek a společně bez zaplacení odešly z prodejny, čímž tak způsobily poškozené společnosti Rossmann SDP Sp. z.o.o., Polská republika, Rybnicka 97, Racibórz, škodu ve výši 34 681 Kč.“

2. Usnesením ze dne 2. 8. 2019, sp. zn. 72 T 149/2019, Okresní soud v Ostravě (dále též jen „soud“) podle § 314c odstavec 1 písmeno a) trestního řádu, za použití § 188 odstavec 1 písmeno a) trestního řádu a § 24 odstavec 1 trestního řádu, věc obviněných předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, neboť má za to, že není příslušný k projednání věci, když příslušnými jsou v dané věci Okresní soud v Opavě nebo Okresní soud v Kladně nebo Okresní soud v Havlíčkově Brodě. Ze skutkové věty podle soudu vyplývá, že trestný čin měl být spáchán v cizině. Je tak nutno postupovat podle § 18 odst. 2 tr. ř. Podle tohoto ustanovení byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Z Centrální evidence obyvatel soud zjistil, že obviněná A. B. má od 25. 7. 2017 jako adresu trvalého pobytu uvedeno XY, Opava. S. B. má evidován trvalý pobyt od 4. 3. 2016 na adrese XY, Kladno. B. N. je od 14. 8. 2017 evidována k trvalému pobytu na ul. XY, Opava. Dále soud zjistil, že S. B. je od 27. 7. 2018 ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Opava a B. N. je od 5. 10. 2018 ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Světlá nad Sázavou. Z hodnocení věznice na č. l. 278 – 279 vyplývá, že obviněná S. B. byla 27. 7. 2018 dodána Policií ČR do Vazební věznice Ostrava, kde byla vazebně stíhaná. Dne 15. 8. 2018 byla převedena z výkonu vazby do výkonu trestu odnětí svobody, přičemž ke dni 25. 9. 2018 byla přemístěna k výkonu trestu odnětí svobody do Věznice a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Opava. Obviněná B. N. byla do výkonu trestu odnětí svobody dodána Policií ČR dne 5. 10. 2018 do Vazební věznice Ostrava. K dalšímu výkonu trestu byla dne 18. 10. 2018 přemístěna do Věznice Světlá nad Sázavou. Z protokolu o výslechu obviněné A. B. vyplývá, že jako adresu pro účely doručování označila XY, okres Kladno, přičemž se zde fakticky zdržuje, jako adresu trvalého pobytu označila XY Opava (č. l. 36 – 37). Obviněná S. B. označila jako adresu trvalého pobytu XY Kladno, jako adresu doručovací zvolila Věznici Opava (srov. č. l. 38 – 43). Rovněž obviněná B. N. nemá adresu trvalého pobytu uvedenou v Ostravě, ani se v obvodu zdejšího soudu nezdržuje, když jako adresu trvalého pobytu uvedla XY Opava-Předměstí, jako adresu pro doručování pak Věznici Světlá nad Sázavou (č. l. 44 – 49). Současně soud konstatoval, s ohledem na shora uvedené skutečnosti, nebylo prokázáno, že by obviněné pracovaly na území města Ostravy. Vzhledem k výše uvedenému Okresní soud v Ostravě dospěl k závěru, že není místně příslušným soudem pro projednání a rozhodnutí výše uvedené trestní věci, trestný čin se měl stát v cizině a bylo prokázáno, že obviněné se v době podání obžaloby zdržovaly či byly ve výkonu trestu odnětí svobody v obvodu Okresního soudu v Opavě (S. B.), v obvodu Okresního soudu v Kladně (A. B.) či v obvodu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě (B. N.), současně nebylo prokázáno, že by obžalované pracovaly, nebo se zdržovaly na území města Ostravy.

3. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k závěru, že lze přisvědčit důvodům uvedeným v usnesení Okresního soudu v Ostravě.

4. Ustanovení § 18 tr. ř. v odstavci 1 a 2 uvádí hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. V odstavci 1 je uvedeno jako základní místo spáchání činu a v odstavci 2 další hlediska, jimiž jsou místo, kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, která jsou rovnocenná, anebo místo, kde trestný čin vyšel najevo. Tato hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Příslušnost podle místa spáchání má přednost před ostatními pravidly, která nastupují hierarchicky v případě, že nelze použít předchozí kritérium.

5. Pravidlo uvedené v § 18 odst. 2 věta první, podle kterého, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, se v případech, kdy byl čin spáchán v cizině, uplatní jen tehdy, pokud byl čin z hlediska určení příslušnosti spáchán v cizině zcela, tedy tak, že v České republice nenastaly žádné skutkové okolnosti, které jsou významné pro určení příslušnosti podle místa spáchání. Tak tomu mělo být v tomto případě. Z obžaloby podané na obviněné vyplývá, že ke spáchání žalovaného trestného činu mělo dojít v cizině, konkrétně na území Polské republiky.

6. Při stanovení místní příslušnosti soudu v případě, že došlo ke spáchání trestného činu v cizině, se uplatní hlediska uvedená v ustanovení § 18 odst. 2 tr. ř., podle kterého koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Tato hlediska jsou navzájem rovnocenná. Proto, byla-li obžaloba podána u soudu podle místa, kde se obviněný v době jejího podání zdržuje (např. u soudu, v jehož obvodu je věznice, v níž obviněný vykonává trest odnětí svobody), je tento soud místně příslušným k jejímu projednání. Za uvedené situace se nelze úspěšně domáhat rozhodnutí, že příslušným k projednání věci má být soud podle místa pracoviště nebo bydliště obviněného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2010, sp. zn. 11 Td 34/2010, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, č. sešitu 66/2010, T 1297).

7. Rozhodující pro určení příslušnosti podle těchto hledisek je okamžik podání obžaloby, neboť soud k tomuto okamžiku zkoumá svou příslušnost a tedy i místa bydliště, pracoviště či zdržování obviněného.

8. Ze spisového materiálu vyplývá, že obviněná S. B. má trvalé bydliště na adrese XY, Kladno, kde se však evidentně nezdržuje, když se aktuálně nachází ve výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci. Z hodnocení věznice na č. l. 278 vyplývá, že obviněná S. B. byla 27. 7. 2018 dodána Policií ČR do Vazební věznice Ostrava, kde byla vazebně stíhaná. Dne 15. 8. 2018 byla převedena z výkonu vazby do výkonu trestu odnětí svobody, přičemž ke dni 25. 9. 2018 byla přemístěna k výkonu trestu odnětí svobody do Věznice a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Opava, v obvodu Okresního soudu v Opavě.

9. Pokud jde o obviněnou B. N., má tato adresu trvalého bydliště XY, Opava, kde se však evidentně fakticky nezdržuje, neboť byla do výkonu trestu odnětí svobody dodána Policií ČR dne 5. 10. 2018 do Vazební věznice Ostrava. K dalšímu výkonu trestu byla dne 18. 10. 2018 přemístěna do Věznice Světlá nad Sázavou, v obvodu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě.

10. Obviněná A. B. má adresu trvalého pobytu na adrese XY, Opava. Z protokolu o výslechu obviněné A. B. vyplývá, že jako adresu pro účely doručování označila XY, okres Kladno, přičemž se zde fakticky zdržuje, když na Územním odboru Policie ČR v Kladně i v průběhu května 2019 podávala výpověď (č. l. 36 a č. l. 50 tr. spisu).

11. Ačkoliv by v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, ve smyslu § 18 odst. 2 tr. ř. podle místa, kde obviněné bydlí, pracují nebo se zdržují, a to příslušnost Okresního soudu v Opavě (S. B.), Okresního soudu v Kladně (A. B.) či Okresního soudu v Havlíčkově Brodě (B. N.), Nejvyšší soud shledal vhodným, aby věc projednal Okresní soud v Kladně, v jehož obvodu se zdržuje obviněná A. B., když další dvě obviněné se nacházejí ve výkonu trestu odnětí svobody a mohou být eskortovány, ke kterémukoli soudu.

12. Pokud tedy byla obžaloba podána u Okresního soudu v Ostravě, byla podána u místně nepříslušného soudu.

13. Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle § 24 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 11. 9. 2019

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu