7 Td 53/2019Usnesení NS ze dne 24.07.2019

7 Td 53/2019-1538

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 24. 7. 2019 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného T. B., nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 8 T 21/2019, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Berouně.

Odůvodnění:

1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Berouně podala dne 2. 4. 2019 u Okresního soudu v Berouně obžalobu na obviněného T. B. pro ad I. zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, a ad II. přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku.

2. Trestných činů se měl dopustit tím, že „I. 1) jako osoba vystupující pod fiktivním jménem J. M. a vydávající se za zástupce společnosti A., se sídlem Praha 1, bez vědomí a souhlasu jednatele společnosti A., se záměrem získat finanční prostředky pro svoji potřebu, objednal dne 12. 2. 2015 u společnosti M. O., se sídlem XY, Praha 5, provozovna XY, Králův Dvůr, okres Beroun, hutní materiál, a to ocelové plechy v celkové ceně 427.326,39 Kč včetně DPH, který byl následně dodán dalším odběratelům, přičemž fakturu za odebrané zboží č. 201500296 vystavenou dne 16. 2. 2015 do dnešního dne neuhradil, čímž způsobil poškozenému dodavateli hutního materiálu společnosti M. O., škodu ve výši 427.326,39 Kč, 2) jako osoba, vystupující pod fiktivním jménem J. M. a vydávající se za zástupce společnosti A., bez vědomí a souhlasu jednatele společnosti, se záměrem zakázku neuhradit a z dodaného materiálu získat finanční prostředky pro svoji potřebu, objednal dne 13. 2. 2015 u společnosti LEŠTINA CZ s. r. o., se sídlem Čtvrť J. Hybeše 549, Veselí nad Lužnicí II, 391 81 Veselí nad Lužnicí, pobočka Loděnice, okres Beroun, přepravu hutního materiálu, uvedeného v bodě č. 1), realizovanou dne 16. 2. 2015 ze společnosti M. O., z provozovny Králův Dvůr, do areálu společnosti Kirin Asset Management s. r. o., na pobočku společnosti Ekotech Hořovice, s. r. o., v Hořovicích, přičemž fakturu č. 5001500060, vystavenou dne 19. 2. 2015, na částku 4.537,50 Kč včetně DPH společnosti LEŠTINA CZ s. r. o. následně neuhradil, a způsobil tak dopravci hutního materiálu společnosti LEŠTINA CZ s. r. o. škodu ve výši 4.537,50 Kč, 3) jako osoba, vystupující pod fiktivním jménem J. M. a vydávající se za zástupce společnosti A., bez vědomí a souhlasu jednatele společnosti se záměrem získat finanční prostředky pro svoji potřebu, dne 24. 2. 2015 objednal a uzavřel Kupní smlouvu č. 607016 se společností Ferona, a. s., se sídlem Havlíčkova 1043, 110 00 Praha, pobočka Na Roudné 178, Plzeň, na hutní materiál, a to ocelové plechy, v celkové ceně 443.912,70,- Kč včetně DPH, který byl následně dodán dalším odběratelům, přičemž fakturu za odebrané zboží č. 2015807871, vystavenou dne 25. 2. 2015, do dnešního dne neuhradil, čímž způsobil poškozenému dodavateli hutního materiálu společnosti Ferona, a. s., škodu ve výši 443.912,70,- Kč, 4) jako osoba vystupující pod fiktivním jménem J. M. a vydávající se za zástupce společnosti A., bez vědomí a souhlasu jednatele společnosti se záměrem zakázku neuhradit a z dodaného materiálu získat finanční prostředky pro svoji potřebu, objednal dne 25. 2. 2015, u společnosti PST CLC, a. s., IČ: 25397249, se sídlem Nádražní 969, 702 00 Ostrava, pobočka Pražská 180, Zdiby, přepravu hutního materiálu, uvedeného v bodě č. 3), realizovanou dne 25. 2. 2015 ze společnosti Ferona, a. s., pobočky Na Roudné 178, Plzeň, do areálu společnosti AP STEEL GROUP s. r. o., IČ: 29110751, Plzeň, přičemž fakturu č. 155440125 vystavenou dne 25. 2. 2015 na částku 3.388,- Kč včetně DPH následně neuhradil, a způsobil tak dopravci hutního materiálu společnosti PST CLC, a. s., škodu ve výši 3.388,- Kč, 5) jako osoba vystupující pod fiktivním jménem J. M. a vydávající se za zástupce společnosti A., bez vědomí a souhlasu jednatele společnosti se záměrem získat finanční prostředky pro svoji potřebu, dne 3. 3. 2015 objednal a uzavřel Kupní smlouvu č. 616596 se společností Ferona, a. s., na hutní materiál, a to ocelové plechy, v celkové ceně 427.633,36 Kč včetně DPH, který byl následně dodán dalším odběratelům, přičemž fakturu za odebrané zboží č. 2015808966 vystavenou dne 4. 3. 2015 do dnešního dne neuhradil, čímž způsobil poškozenému dodavateli hutního materiálu společnosti Ferona, a. s., škodu ve výši 427.633,36 Kč, 6) jako osoba, vystupující pod fiktivním jménem J. M. a vydávající se za zástupce společnosti A., bez vědomí a souhlasu jednatele společnosti se záměrem zakázku neuhradit a z dodaného materiálu získat finanční prostředky pro svoji potřebu, objednal dne 4. 3. 2015, u společnosti EWALS CARGO CARE spol. s r. o., IČ: 16189019, se sídlem Prosecká 851, 190 00 Praha, přepravu hutního materiálu uvedeného v bodě č. 5) realizovanou ve dnech 4. 3. 2015 až 5. 3. 2015 ze společnosti Ferona, a. s., pobočky Na Roudné 178, Plzeň, do areálu společnosti B&B commercial activity s. r. o., Ostrožská Nová Ves, přičemž fakturu č. 251501278 vystavenou dne 25. 3. 2015 na částku 15.972,- Kč včetně DPH neuhradil, a způsobil tak dopravci hutního materiálu společnosti EWALS CARGO CARE spol. s r. o. škodu ve výši 15.972,- Kč, 7) jako osoba, vystupující pod fiktivním jménem J. M. a vydávající se za zástupce společnosti A., bez vědomí a souhlasu jednatele společnosti se záměrem získat finanční prostředky pro svoji potřebu, dne 11. 3. 2015 objednal a uzavřel Kupní smlouvu č. 628352 se společností Ferona, a. s., na hutní materiál, a to ocelové plechy, v celkové ceně 99.536,05 Kč včetně DPH, který byl následně dodán dalšímu odběrateli, přičemž fakturu za odebrané zboží č. 2015810429 vystavenou dne 13. 3. 2015 do dnešního dne neuhradil, čímž způsobil poškozenému dodavateli hutního materiálu společnosti Ferona, a. s., škodu ve výši 99.536,05 Kč, 8) jako osoba, vystupující pod fiktivním jménem J. M. a vydávající se za zástupce společnosti A., bez vědomí a souhlasu jednatele společnosti se záměrem zakázku neuhradit a z dodaného materiálu získat finanční prostředky pro svoji potřebu, objednal dne 13. 3. 2015 u společnosti PST CLC, a. s., se sídlem Nádražní 969, 702 00 Ostrava, pobočka Pražská 180, Zdiby, přepravu hutního materiálu, uvedeného v bodě č. 7) realizovanou dne 13. 3. 2015 ze společnosti Ferona, a. s., pobočky Na Roudné 178, Plzeň, do areálu společnosti Kirin Asset Management s. r. o., se sídlem Dlouhá 730, 110 00 Praha, na pobočku společnosti Ekotech Hořovice, s. r. o., ul. Tyršova, 268 01 Hořovice, přičemž fakturu č. 155440132 vystavenou dne 13. 3. 2015 na částku 4.235,- Kč včetně DPH neuhradil, čímž způsobil poškozenému dopravci hutního materiálu společnosti PST CLC, a. s., škodu ve výši 4.235,- Kč, přičemž výše uvedeným jednáním obviněný způsobil škodu v celkové výši 1.426.541,- Kč; ad II. jako osoba vystupující pod fiktivním jménem P. R. a za zástupce společnosti F. T. C., se sídlem XY, 152 00 Praha-Hlubočepy, se záměrem získat finanční prostředky pro svoji potřebu, bez vědomí a souhlasu jednatele společnosti F. T. C, dne 17. 2. 2017 objednal a uzavřel Kupní smlouvu č. SC17000786 se společností Salzgitter Mannesmann Stahlhandel s. r. o., se sídlem Rohanské nábřeží 671/15, Karlín, 186 00 Praha 8, na hutní materiál, a to ocelové plechy, za kupní cenu ve výši 361.500,01 Kč se záměrem odebrané zboží prodat dalšímu odběrateli a kupní cenu dodavateli na základě faktury č. 511570808 vystavené dne 8. 3. 2017 neuhradit a finanční prostředky ve výši 361.500,01 Kč za odebraný hutní materiál, který byl dne 8. 3. 2017 přepraven dopravcem společností GROSYNA spol. s. r. o., sjednaným ze strany dodavatele do areálu společnosti ELBETAL s. r. o., se sídlem Brigádnická 28, 262 23 Jince, si ponechat pro svoji potřebu, přičemž vystavená faktura nebyla uhrazena, avšak z důvodu zásahu Policie České republiky byl hutní materiál následně vrácen společnosti Salzgitter Mannesmann Stahlhandel s. r. o.“

3. Usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 8 T 21/2019, byla věc podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o místní příslušnosti. Okresní soud v Berouně má za to, že není příslušný k projednání věci obviněného. Ze spisového materiálu vyplývá, že obviněný měl hutní materiál objednávat telefonicky nebo elektronicky z Plzně (ze své kanceláře nebo z internetové kavárny). K jednání naplňujícímu objektivní stránku předmětných trestných činů mělo podle soudu docházet v obvodu Okresního soudu Plzeň-město, který by tak mohl být soudem příslušným k projednání věci. Pokud jde o místa, kde měl nastat nebo nastal následek trestné činnosti obviněného, ani podle tohoto kritéria nelze dovodit příslušnost Okresního soudu v Berouně, pokud by za místa následku byla považována sídla poškozených společností. Žádná z poškozených společností nemá podle soudu sídlo v jeho obvodu. Z těchto důvodů byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu.

4. Dne 9. 5. 2019 postoupil Vrchní soud v Praze uvedenou trestní věc obviněného vedenou u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 8 T 21/2019, Nejvyššímu soudu, neboť má za to, že není příslušný k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, když není soudem nejblíže společně nadřízeným ve smyslu § 24 odst. 1 tr. ř. Obžaloba podle soudu výslovně neoznačuje místo, kde se měl obviněný vytýkaného jednání dopustit. Ze spisového materiálu vyplývá, že objednávky a komunikaci měl činit z různých míst města Plzeň (z kanceláře, internetové kavárny). Místem činu pak podle vrchního soudu může být i sídlo poškozených společností, tedy místo, kde měl nastat následek trestného činu (poukázal přitom na judikáty R 53/1994, NS 12/2002 – T 309). Jedním z takových míst je pak podle vrchního soudu (u jednání pod body 4 a 8) také Ostrava, což je místo sídla poškozené společnosti PST CLC, a. s. Vrchní soud dodává, že objednávka dopravy byla učiněna u pobočky této společnosti ve Zdibech, okres Praha-východ, avšak sídlo společnosti je v Ostravě, XY. S ohledem na výše uvedené je Nejvyšší soud nejblíže společně nadřízeným soudem Okresnímu soudu v Berouně a Okresnímu soudu v Ostravě.

5. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k závěru, že obžaloba byla podána u místně příslušného Okresního soudu v Berouně.

6. Podle obžaloby se měl obviněný dopustit pokračujícího zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku pod bodem I. a přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve stádiu pokusu jednáním pod bodem II. obžaloby.

7. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle § 20 odst. 1 věta první tr. ř. proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. Podle § 21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu.

8. V daném případě je obviněnému obžalobou kladeno za vinu spáchání dvou trestných činů. Jde tedy o souvislost trestních věcí subjektivní, tj. v osobě, kdy se téže osobě klade za vinu více trestných činů. Při subjektivní souvislosti koná řízení soud, který je příslušný konat řízení o nejtěžším trestném činu. Nejtěžším trestným činem je trestný čin s nejpřísnější trestní sazbou (ŠÁMAL, Pavel, ŠÁMALOVÁ, Milada. § 21. In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 316.).

9. Nejtěžším trestným činem, který je v uvedené věci obviněnému kladen za vinu, je zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku.

10. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS.). Místem spáchání trestného činu podvodu jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 53/1994).

11. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že se v daném případě jedná o tzv. distanční delikt. Podle obžaloby se měl obviněný vůči poškozeným dopustit jednáním pod bodem I. zločinu podvodu většinou prostřednictvím telefonické komunikace, emailem, popř. osobně. U jednání I. 1) měl u společnosti M. O., objednat prostřednictvím telefonu a poté emailu hutní materiál, který poté neuhradil. Z protokolu o trestním oznámení Š. A., finanční ředitelky této společnosti vyplývá, že to byla právě ona, kterou měl obviněný s poptávkou na uvedené zboží kontaktovat. U této zaměstnankyně, měl obviněný závazně prostřednictvím emailu objednat plechy. Okresní soud v Berouně provedl na žádost Nejvyššího soudu doplňující výslech této osoby, když z protokolu o jejím výslechu ze dne 11. 6. 2019 vyplývá, že prvotní kontakt s obviněným byl telefonický a poté komunikovali prostřednictvím emailu či telefonicky. Š. A. uvedla, že vždy, když s obviněným komunikovala, se nacházela v kanceláři svého zaměstnavatele M. O., na adrese XY, Králův Dvůr, okres Beroun. Prostřednictvím této zaměstnankyně tedy měla být uvedená společnost uváděna obviněným v omyl.

12. Jde-li o tzv. distanční delikt, který měl být spáchán prostřednictvím telefonu či internetu za situace, kdy osoba uváděná pachatelem v omyl se nachází na jiném místě, než je místo, kde se nachází pachatel, jsou obě tato místa místem spáchání trestného činu. Pro určení místa spáchání trestného činu je tedy podstatné nejen místo, kde se nachází pachatel (při objednávání zboží, které od počátku nemá v úmyslu uhradit), ale také místo, kde se nachází poškozený v době, kdy je uváděn v omyl. Toto místo pak může být odlišné od místa vzniku následku trestného činu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 7 Td 42/2013).

13. Z uvedeného je zřejmé, že obviněný kontaktoval poškozeného (společnost M. O.) prostřednictvím zaměstnankyně Š. A., finanční ředitelky, s poptávkou uvedeného zboží a posléze s objednávkou, když tato zaměstnankyně se v době, kdy ji měl obviněný uvádět v omyl, nacházela na adrese jejího zaměstnavatele XY, Králův Dvůr, okres Beroun.

14. Ačkoliv by v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, tak s ohledem na výše uvedené není pochyb o příslušnosti Okresního soudu v Berouně, neboť v obvodu tohoto soudu měl být jeden z poškozených uveden v omyl. U tohoto soudu podala státní zástupkyně obžalobu. Tím byla založena místní příslušnost tohoto soudu k projednání věci (§ 22 tr. ř.).

15. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 24. 7. 2019

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu