7 Td 36/2019Usnesení NS ze dne 29.05.2019

7 Td 36/2019-1318

USNESENÍ

Nejvyšší soud ve věci obviněného R. Š., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního osudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 2 T 39/2019, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 5. 2019 návrh na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:

Podle § 25 tr. ř. se věc odnímá Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou a přikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 4.

Odůvodnění:

1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči podal dne 22. 3. 2019 na obviněného R. Š. u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou obžalobu (č . l. 1264 tr. spisu) pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. b), písm. d) tr. zákoníku.

2. Věc je u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou vedena pod sp. zn. 2 T 39/2019. V záznamu předsedy senátu 2 T Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou JUDr. J. Večeři (č. l. 1274 tr. spisu) se podává, že s ohledem na to, že obviněný R. Š. jako soudce, následně místopředseda a posléze i předseda Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, je dlouholetým kolegou jeho i ostatních soudců okresního soudu, lze mít důvodné pochybnosti, že žádný ze soudců tohoto soudu nemůže ve věci nestranně rozhodovat. Předseda senátu shledal vhodným, aby byla věc předložena Krajskému soudu v Brně k postupu podle § 25 tr. ř., aniž by bylo nutné postupovat podle § 31 tr. ř. z důvodů podle § 30 odst. 1 tr. ř., aby se soudci postupně vylučovali z rozhodování ve věci. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou předložil dne 1. 4. 2019 prostřednictvím Mgr. T. Karáskové, pověřené zastupováním funkce předsedkyně soudu, věc sp. zn. 2 T 39/2019 Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o delegaci (č. l. 1279 tr. spisu) z výše uvedených důvodů s tím, že jsou všichni soudci daného soudu z rozhodování věci obviněného vyloučeni, když postup podle § 30 tr. ř. byl shledán jako nevhodný a v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti trestního řízení. V návrhu soudu na delegaci je poukazováno na rozhodnutí 7 Td 27/2018. V návrhu není uveden konkrétní soud, kterému by měla být věc příslušným soudem přikázána, ale je uvedena alternativní možnost postoupení věci k rozhodnutí Nejvyššímu soudu.

3. Podáním ze dne 29. 3. 2019 učinila prostřednictvím zmocněnce poškozená E. G. návrh na předložení věci Vrchnímu soudu v Olomouci za účelem rozhodnutí podle § 25 tr. ř. a přikázání věci nestrannému soudu. Podle poškozené jsou dány objektivní důvody vzbuzující vážné pochybnosti o nestrannosti soudců Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou v předmětné trestní věci, když obviněný vykonával funkci soudce, místopředsedy a předsedy tohoto soudu. Dále uvedla důvody, ze kterých podle ní vyplývají pochybnosti o nestrannosti předsedy Krajského soudu v Brně JUDr. M. Bořka, a to pro poměr k obviněnému a poměr k věci, kvůli článku, ze kterého poškozená citovala, a který podle ní dokládá existenci osobního poměru předsedy Krajského soudu v Brně k obviněnému R. Š. Z titulu nadřízenosti Krajského soudu v Brně existují podle poškozené pochybnosti o nestrannosti soudců všech okresních soudů v působnosti Krajského soudu v Brně. Navrhuje tedy postoupení věci Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí podle § 25 tr. ř.

4. Krajský soud v Brně postoupil dne 10. 4. 2019 věc, sp. zn. 2 T 39/2019, spolu s návrhy Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou a poškozené na delegaci Vrchnímu soudu v Olomouci jako soudu příslušnému k rozhodnutí podle § 25 tr. ř. (č. l. 1283 tr. spisu).

5. Vrchní soud v Olomouci postoupil dne 30. 4. 2019 věc Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou sp. zn. 2 T 39/2019 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrzích na delegaci. Domnívá se, že není soudem příslušným k rozhodnutí podle § 25 tr. ř., neboť není nejblíže společně nadřízeným soudem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou a všech v úvahu přicházejících soudů vhodných pro rozhodnutí o podané obžalobě. Uvedl, že mu byly dne 10. 4. 2019 předloženy dva návrhy na odnětí a přikázání věci, přičemž ani Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou ani poškozená nespecifikovali soud, jemuž má být věc po odnětí Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou přikázána. Z obou návrhů shodně vyplývají pochybnosti o schopnosti všech soudců Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ve věci nestranně rozhodnout a dále pochybnosti o nestrannosti předsedy Krajského soudu v Brně JUDr. M. Bořka ve věci obviněného. Vrchní soud v Olomouci vyzval jak příslušného státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči, tak samotného obviněného, k vyjádření k podaným návrhům. Státní zástupce shledal po obsahové stránce argumentaci obou podání za přiléhavou. Věc má být podle něj odňata Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou a přikázána jinému soudu mimo působnost Krajského soudu v Brně (č. l. 1294 tr. spisu). Obviněný navrhl, aby věc byla přikázána k rozhodnutí kterémukoliv soudu v obvodu Vrchního soudu v Olomouci, mimo Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou (č. l. 1296 tr. spisu).

6. Vrchní soud v Olomouci doplnil spisový materiál o rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž pod sp. zn. 20 Nd 308/2017 dne 26. 9. 2017 rozhodoval ve věci, v níž byl účasten jak obviněný, tak poškozená E. G., při rozhodování o úpravě výchovy a výživy nezletilého dítěte a přikázal věc k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Dalším rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2014 pod sp. zn. 32 Nd 274/2014, v němž bylo rozhodováno o rozvodu manželství obviněného, byla věc přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě.

7. Podle názoru Vrchního soudu v Olomouci je zásadní skutečností, pro kterou zjevně nemůže Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou projednat obžalobu na obviněného R. Š., že právě až do pozastavení výkonu funkce rozhodnutím Ministra spravedlnosti ČR vykonával dlouhodobě funkci soudce a následně předsedy tohoto soudu, který je jinak věcně a místně příslušný k projednání podané obžaloby. Jedním z důležitých důvodů je vyloučení všech soudců příslušného soudu k rozhodování. Podle vrchního soudu a stávající judikatury není nezbytné, aby se jednotliví soudci příslušného soudu, kde napadla obžaloba, museli postupně vylučovat podle § 30 a § 31 tr. ř. v situaci, kdy podmínky pro vyloučení všech těchto soudců Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou jsou zcela zřejmé (poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 11 Td 3/2006).

8. Při rozhodování, kterému jinému soudu podle § 16 tr. ř. by měla být věc přikázána k projednání, je podle vrchního soudu nutno zvažovat další skutečnosti, které jsou významné pro posouzení důležitých důvodů. Mezi ty patří zejména skutečnosti, kde bydlí obžalovaný, poškozená, jednotliví svědci, příp. znalci a další osoby, bez jejichž účasti nebude možno řízení provést, k zajištění jak samotné objektivity soudního řízení a spravedlivého rozhodnutí, tak rychlosti a hospodárnosti procesu. Z výše uvedeného je podle vrchního soudu významné, že obviněný trvale bydlí ve Žďáru nad Sázavou, a poškozená, stejně tak jako většina svědků navržených obžalobou ke slyšení, bydlí v Praze a jedna ze svědkyň bydlí v Novém Městě na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou. Současně není vyloučeno provedení výpovědí dalších svědků, zejména nejbližších příbuzných obviněného, kteří také pobývají v okrese Žďár nad Sázavou. Dále je navrhován výslech znalců MUDr. S. Duchaňové, bydlící v Brně, MUDr. I. Davida s doručovací adresou Horní Beřkovice v Ústeckém kraji a PhDr. T. Soukupové, zaměstnané v Psychiatrické nemocnici v Praze-Bohnicích. Podle vrchního soudu lze za ekonomicky nejvýhodnější považovat k projednání ty okresní (obvodní) soudy, kde bydlí převážná většina svědků, případně znalců, tedy některý z obvodních soudů pro Prahu, příp. nejbližší soud v blízkosti okresu Žďáru nad Sázavou, u něhož je nejlépe zajištěna železniční nebo silniční doprava. Za ten lze shledat Okresní soud v Havlíčkově Brodě. Z hlediska ekonomičnosti řízení navrhl Vrchní soud v Olomouci také Okresní soud v Třebíči, v jehož obvodu působí státní zastupitelství pověřené dozorem nad trestním řízením, které podalo ve věci obžalobu, vzhledem k podjatosti jinak příslušného Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou.

9. Pokud jde o důvody tvrzené poškozenou, ve vztahu k vyloučení všech soudců okresních soudů spadajících pod Krajský soud v Brně, nelze tyto podle Vrchního soudu v Olomouci považovat za opodstatněné. Předseda krajského soudu, nehledě na subjektivní interpretaci žurnalisticky presentovaných informací poškozenou, není ve věci soudcem činným v konkrétním trestním řízení. S ohledem na rozvrh práce Krajského soudu v Brně nepřichází v úvahu, aby ve věci mohl v budoucnu rozhodovat. Námitka podjatosti může být vznesena jen vůči konkrétní osobě rozhodující ve věci. To, že je ze své funkce nadřízeným všem soudcům okresních soudů (spadajících pod Krajský soud v Brně) nemůže při zákonných garancích soudcovské nezávislosti podle Vrchního soudu v Olomouci zakládat jakékoliv pochybnosti o nezávislém rozhodování kteréhokoliv z těchto soudců.

10. Vrchní soud v Olomouci uzavřel, že nelze považovat tento soud za nejblíže společně nadřízený všem soudům, u nichž je nutno zvažovat po odnětí věci přikázání jinému věcně příslušnému okresnímu soudu. Zdůraznil, že pro rozhodnutí, zda se skutek stal a má znaky žalovaného zločinu či jiného trestného činu, je zapotřebí provedení důkazního řízení, vylučujícího jakékoliv pochybnosti o jeho objektivitě a nezaujatosti. Také vzhledem k následkům vedeného trestního řízení na postavení obviněného a jeho život je zapotřebí provedení řízení s co největším urychlením. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud rozhodl o odnětí věci Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou a jejím přikázání Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě, případně některému z obvodních soudů v Praze.

11. Nejvyšší soud projednal předložené návrhy na delegaci věci a dospěl k následujícímu závěru.

12. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

13. Z obsahu spisového materiálu především vyplývají skutečnosti podrobně popsané v přípisu, jímž Vrchní soud v Olomouci postoupil věc obviněného Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle § 25 tr. ř. Trestní věc obviněného se v době rozhodování Nejvyššího soudu o návrzích na delegaci, nachází ve stadiu řízení před soudem prvního stupně. Není sporu o tom, že Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou je místně i věcně příslušným soudem k projednání a rozhodnutí trestní věci obviněných, jakož i je zřejmé, že Nejvyšší soud je příslušný k rozhodnutí o podaných návrzích na delegaci, když to vyplývá ze skutečnosti, že již Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou předložil dne 1. 4. 2019 věc k rozhodnutí o delegaci s alternativní možností postoupení věci k rozhodnutí Nejvyššímu soudu, tedy s alternativou přikázání věci i některému z okresních soudů mimo obvod Vrchního soudu v Olomouci.

14. Z obou návrhů na delegaci (Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou a poškozené) shodně vyplývají pochybnosti o schopnosti všech soudců Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ve věci nestranně rozhodnout, když obviněný R. Š. byl činný jako soudce, následně místopředseda a posléze i předseda Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, byl dlouholetým kolegou soudců okresního soudu. Vrchní soud v Olomouci doplnil trestní spis o rozhodnutí Nejvyššího soudu, jimiž v civilních řízeních obviněného již došlo k odnětí věci příslušnému Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou a jejímu přikázání jinému soudu stejného stupně (Obvodnímu soudu pro Prahu 4, Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě; viz rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 32 Nd 274/2014, 20 Nd 308/2017, č. l. 1299 a 1300 tr. spisu).

15. Pokud jde o nyní projednávanou trestní věc obviněného v obdobné situaci Nejvyšší soud uvedl (viz usnesení ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 11 Td 3/2006, usnesení ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 7 Td 27/2018), že pokud jeden z obviněných je soudcem soudu, kterému věc jinak místně přísluší, není vhodné, aby tento soud věc projednával a rozhodl. Tento závěr nemůže zpochybnit úvaha o profesionalitě a z ní plynoucí nestrannosti soudců, kteří by věc projednávali, ale je nutno přihlédnout i tomu, jak by skutečnost, že soudci rozhodují o trestní věci svého blízkého kolegy, byla přijímána navenek.

16. Nejvyšší soud proto i v této trestní věci, s ohledem na možnou podjatost soudců Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, shledává v uvedených skutečnostech důležité důvody pro odejmutí věci tomuto soudu ve smyslu § 25 tr. ř.

17. Nejvyšší soud při rozhodování o určení, kterému jinému věcně příslušnému okresnímu (obvodnímu) soudu, má být věc pro řízení o obžalobě přikázána, zvažoval skutečnosti vyplývající z obsahu spisového materiálu (bydliště obviněného, poškozené, svědků navržených obžalobou ke slyšení, znalců a dalších osob).

18. Nejvyšší soud k zajištění objektivity soudního řízení a spravedlivého rozhodnutí, rychlosti a hospodárnosti procesu, shledal vhodným, aby věc obviněného projednal Obvodní soud pro Prahu 4, neboť v jeho obvodu nebo v blízké dojezdové vzdálenosti bydlí většina svědků navržených obžalobou ke slyšení, má zde bydliště poškozená, tento soud je vhodný také z hlediska bydliště či pracoviště dvou znalců a v Praze má sídlo i advokátka obviněného JUDr. L. Hrdá. K tomuto soudu byla rovněž Nejvyšším soudem delegována civilní věc obviněného (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 20 Nd 308/2017).

19. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. 5. 2019

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu