7 Td 15/2015Usnesení NS ze dne 25.03.2015

7 Td 15/2015-22

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 25. března 2015 v neveřejném zasedání, ve věci obviněné D. V. , vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 6 T 54/2015, o jejím návrhu na určení místní příslušnosti soudu a návrhu na odnětí a přikázání věci takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud ve Frýdku-Místku.

Podle § 25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku neodnímá.

Odůvodnění:

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku podal dne 12. 3. 2015 u Okresního soudu ve Frýdku-Místku obžalobu (č. l. 276 tr. spisu) na obviněnou D. V. , pro přečin vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku. Přečinu se měla dopustit tím, že v přesně nezjištěné době nejdříve od počátku měsíce listopadu 2013, nejpozději do poloviny měsíce ledna 2014 ve Frýdku-Místku a v Praze, jakožto jednatelka obchodní společnosti VEMITRANS LG, s. r. o., zejména telefonicky požadovala po společnicích obchodní společnosti EUROPE Cargo Trans, s. r. o., se sídlem Frýdek-Místek, Svazarmovská 317, Š. K. , Bc. R. G. a K. J. zaplacení faktur na celkovou částku 64.493 EUR za služby, které obchodní společnost VEMITRANS LG, s. r. o., poskytla obchodní společnosti EUROPE Cargo Trans, s. r. o., v roce 2013, pod pohrůžkou, že pokud tak nebude učiněno, podá na tuto obchodní společnost insolvenční návrh, ač věděla, že obchodní společnost EUROPE Cargo Trans, s. r. o., platbu této částky řešila či hodlá řešit formou úhrad do soudní úschovy u Obvodního soudu pro Prahu 9 z obavy o vyvádění finančních prostředků z obchodní společnosti VEMITRANS LG, s. r. o., nacházející se v té době v insolvenčním řízení, do obchodní společnosti VEMITRANS s. r. o., v níž byla rovněž jednatelkou, jak požadovala a povinnosti tyto faktury následně opětovně zaplatit k rukám insolvenčního správce obchodní společnosti VEMITRANS LG, s. r. o., a že podáním nedůvodného návrhu na zahájení insolvenčního řízení může dojít ke značnému narušení její podnikatelské činnosti, k ohrožení její pověsti u obchodních partnerů, což může vést k trvalým nepříznivým následkům pro tuto obchodní společnost, přičemž dne 10. 12. 2013 tento návrh u Krajského soudu v Ostravě skutečně podala s tím, že v něm kromě nezaplacení faktur na částku 64.493 EUR dále uvedla, že obchodní společnost EUROPE Cargo Trans s. r. o., nezaplatila také faktury č. ......, ......., ...... a ....... v celkové částce 9.690 EUR, ačkoliv jejich lhůta splatnosti již uplynula, přičemž ve skutečnosti uvedené faktury obchodní společnost EUROPE Cargo Trans, s. r. o., uhradila ve dnech 18. 12. 2012, 17. 1. 2013 a 28. 1. 2013, tedy výrazně dříve než k podání insolvenčního návrhu došlo, což věděla, kdy dále tvrdila, že nesplacené splatné pohledávky ve výši 12.039 EUR a 26.500 Kč má vůči obchodní společnosti EUROPE Cargo Trans s. r. o., také obchodní společnost VELTRANS s. r. o., jejíž jednatelkou byla v dřívější době, o nichž věděla, že jí je postoupila obchodní společnost VEMITRANS LG, s. r. o., dne 13. 11. 2013, přičemž v důsledku zahájení insolvenčního řízení, což bylo oznámeno vyhláškou Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 38 INS 35635/2013 ze dne 11. 12. 2013, skutečně přerušili s obchodní společností EUROPE Cargo Trans, s. r. o., spolupráci někteří její obchodní partneři a došlo ke zhoršení podmínek, za nichž jí byly poskytovány bankovní služby, v důsledku čehož jí vznikly majetkové škody, když usnesením uvedeného soudu ze dne 10. 10. 2014, č. j. KSOS 38 INS 35635/2013, který nabyl právní moci dne 28. 10. 2014, bylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu, neboť ve věci nebyly splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku, přičemž tento nátlak na zaplacení finančních prostředků doprovázela nejpozději do poloviny ledna 2014 telefonáty zejména K. J. , v nichž jí sdělovala to, že řidiči si za ní přijdou pro peníze, jelikož znají její adresu, že jí zpříjemní Vánoce, že všichni ví, kdo neplatí a ví, kde si mají pro peníze přijít a upozorňovala také na skutečnost, že určitě všichni mají děti, na kterých jim záleží, dále uváděla, že pohledávky dává k vymožení drsné vymáhací firmě, která se s ničím nemazlí, přičemž kancelář společnosti EUROPE Cargo Trans, s. r. o., na ul. Svazarmovská 317 ve Frýdku-Místku, za přítomnosti Š. K. , Bc. R. G. a jedné zaměstnankyně navštívily osoby, které se prokázaly plnou mocí k vymožení pohledávky a dožadovaly se zaplacení finančních prostředků, což K. J. pociťovala jako vyhrůžky, které v ní vyvolaly obavy, což mělo negativní vliv na její zdravotní stav.

Dne 19. 3. 2015 byl trestní spis Okresního soudu ve Frýdku-Místku, sp. zn. 6 T 54/2015, předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrzích obviněné na určení místní příslušnosti soudu a o návrhu na odnětí a přikázání věci (delegace). Obviněná učinila námitku místní příslušnosti Okresního soudu ve Frýdku-Místku a návrh na delegaci již v přípravném řízení, nejprve ústně do protokolu o výslechu obviněné (č. l. 203 a násl. tr. spisu), dále opět ústně v rámci prostudování spisu (viz záznam o prostudování spisu na čl. 269 tr. spisu) a poté tak učinila písemně v návrzích ze dne 26. 2. 2015 (č. l. 270 a násl. tr. spisu), 6. 3. 2015 (č. l. 274 a násl. tr. spisu) a ze dne 13. 3. 2015 (č. l. 280 a násl. tr. spisu). Obviněná má za to, že Okresní soud ve Frýdku-Místku není místně příslušný k projednání věci, neboť Frýdek-Místek není podle ní místem spáchání trestného činu, je to pouze oficiální sídlo společnosti EUROPE Cargo Trans, s. r. o. Uvedla, že telefonicky komunikovala pouze s K. J. , která má rovněž bydliště mimo okres Frýdek-Místek, a to v Praze 4. Trestní stíhání by tak podle obviněné mělo být vedeno v místě jejího trvalého bydliště v Praze (u některého z obvodních soudů), odkud byly vedeny telefonáty nebo e-mailová korespondence. Obviněná navrhuje, aby o věci rozhodl Obvodní soud pro Prahu 9 (podle místa jejího bydliště a podle místa odkud bylo telefonováno a zasílány e-mailové zprávy; taktéž podle sídla společnosti VEMITRANS LG, s. r. o., jehož byla jednatelkou) nebo Obvodní soud pro Prahu 4 podle místa bydliště K. J. Případně obviněná žádá o delegaci řízení k příslušnému soudu v Praze, a to ze zdravotních důvodů vzhledem k důchodovému věku a přechodu do starobního důchodu.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS.). Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994).

Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že se v daném případě jedná o tzv. distanční delikt. Obviněná se měla dopustit přečinu vydírání. Výše citovaným jednáním (podle obžaloby pohrůžkou jiné těžké újmy) měla jiného nutit, aby něco konal. K jednání mělo podle citovaného skutku docházet zejména telefonicky. Obviněná sama uvádí, že také prostřednictvím e-mailu. Z výpovědí Š. K. (č. l. 94 a násl. tr. spisu), Bc. R. G. (č. l. 106 a násl. tr. spisu) a K. J. (č. l. 111 a násl. tr. spisu) vyplývá, že obviněná jim jako společnicím společnosti EUROPE Cargo Trans, s. r. o., zasílala také dopisy, které chodily na adresy jejich trvalých bydlišť. V případě Š. K. se tak jednalo o adresu V. T. , Frýdek-Místek a poté Kozlovice, okr. Frýdek-Místek. Jednání obviněné mělo být podle obžaloby směřováno k tomu, aby společnost EUROPE Cargo Trans, s. r. o., se sídlem ve Frýdku-Místku, zaplatila své závazky vůči společnosti VEMITRANS LG, s. r. o., přičemž společnicím společnosti EUROPE Cargo Trans, s. r. o., měla hrozit podáním insolvenčního návrhu na jejich obchodní společnost. Tento návrh ke Krajskému soudu v Ostravě také podala, přičemž po necelém roce, v říjnu 2014, bylo rozhodnuto o zamítnutí tohoto insolvenčního návrhu. Obviněná ve svých výpovědích uvádí, že se posuzovaného jednání dopouštěla z místa svého bydliště, v obvodu Obvodního soudu Prahy 9, kde je rovněž sídlo společnosti VEMITRANS LG, s. r. o., jehož je jednatelkou. Uváděla, že komunikovala telefonicky a e-mailem pouze s K. J. , která má trvalé bydliště v Praze 4. K jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku žalovaného přečinu tak mělo podle obviněné docházet v místě jejího trvalého bydliště, tedy v Praze 9. Z obsahu spisového materiálu dále vyplývá, že místem, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu je pak nepochybně sídlo společnosti EUROPE Cargo Trans, s. r. o., která měla uhradit závazky vůči společnosti obviněné, tedy Frýdek-Místek.

Ačkoliv by v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, tak s ohledem na výše uvedené není pochyb o příslušnosti Okresního soudu ve Frýdku-Místku, neboť v obvodu tohoto soudu měl nastat následek uvedeného přečinu obviněné (je zde sídlo společnosti EUROPE Cargo Trans, s. r. o., a na adresu trvalého bydliště Š. K. ve Frýdku-Místku, chodily dopisy obviněné o tom, že dluží uvedenou částku) a rovněž u tohoto soudu podal státní zástupce obžalobu. Tím byla založena příslušnost tohoto soudu k projednání věci (§ 22 tr. ř.).

Nejvyšší soud proto rozhodl, že příslušný k projednání věci je Okresní soud ve Frýdku-Místku, v jehož obvodu mělo dojít k následku uvedeného trestného činu.

Nejvyšší soud dále rozhodoval o návrhu obviněné na odnětí věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a jejím přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 9 nebo Obvodnímu soudu pro Prahu 4, a to ze zdravotních důvodů, vzhledem k důchodovému věku obviněné a jejímu odchodu do starobního důchodu.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

V souladu s rozhodovací praxí Ústavního soudu platí, že pro postup podle § 25 tr. ř. je základním kritériem pro posouzení existence důležitých důvodů zejména fakt, zda u místně příslušného soudu lze zajistit dodržení základních zásad trestního řízení, jak jsou uvedeny v § 2 tr. ř. a vyloučit jakékoliv pochybnosti o nestrannosti soudu, jako principu uvedeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod i v ustanovení § 5 odst. 1 zákona o soudech a soudcích (zákon č. 6/2002 Sb.). Zmíněné důležité důvody musí být zřetelné, zřejmé a bezpochybné a jejich existence musí být jednoznačně prokázána.

Pokud jde o obviněnou toliko obecně zmíněné zdravotní důvody, Nejvyšší soud uvádí, že významné pro rozhodnutí o delegaci jsou zejména takové zdravotní problémy, které svojí závažností například výrazně omezují pohyblivost dané osoby a fakticky tak znemožňují realizaci ústavně zaručených práv obviněného (značně vysoký věk, těžký úraz, invalidita apod.). V uvedené věci však obviněná žádné takové důvody neuvedla. Skutečnost, že obviněná, která má trvalé bydliště v Praze 9, žádá vzhledem ke svému důchodovému věku a ze zdravotních důvodů (aniž by však současně uvedla jakých, uvedla jejich závažnost, aniž by doložila své tvrzení odpovídajícími dokumenty), aby trestní řízení probíhalo u soudu v místě jejího bydliště, v tomto případě není důležitým důvodem pro postup podle § 25 tr. ř.

Podle obžaloby je navíc zřejmé, že 3 svědkyně, ze 4 navrhovaných obžalobou ke slyšení u hlavního líčení, mají bydliště v obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku nebo v jeho blízkosti. V obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku má sídlo také poškozená společnost EUROPE Cargo Trans, s. r. o. Je tedy nepochybné, že v obvodu tohoto soudu bude možné nejlépe, nejrychleji a nejhospodárněji objasnit trestnou činnost.

Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 25. března 2015

Předseda senátu

JUDr. Michal Mikláš