7 Tcu 39/2020Usnesení NS ze dne 23.09.2020

7 Tcu 39/2020-24

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 23. 9. 2020 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. F., nar. XY, bytem XY, rozsudkem Zemského soudu v Kremži, Rakouská republika, ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. 38 Hv 39/15y, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění:

Rozsudkem Zemského soudu v Kremži (Landesgericht Krems an der Donau), Rakouská republika, ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. 38 Hv 39/15y, který nabyl právní moci dne 30. 3. 2016, byl M. F. uznán vinným trestným činem těžké krádeže spáchaným za výdělečným účelem částečně vloupáním podle § 127, § 128 odst. 1 řádek 5, § 129 odst. 1 řádek 1 a 3, § 130 odst. 2 rakouského trestního zákoníku a zadržením listin podle § 229 rakouského trestního zákoníku, a byl odsouzen podle § 28 odst. 1 a § 130 odst. 2 rakouského trestního zákoníku k trestu odnětí svobody na dobu dvou let. Uvedeným rozsudkem bylo rozhodnuto také ohledně cizích státních příslušníků G. K. a M. P.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti tím, že

I./A částečně za vědomé a úmyslné součinnosti jako spolupachatel odcizil cizí mobilní věc s úmyslem si tuto neoprávněně přivlastnit a sice:

2. dne 3. 8. 2015 v 06:45 hod. v Dietmansu, XY, J. V. motorovou kosu a kanystr s 5 litry benzínu v hodnotě cca 100 euro,

3. společně s G. K. a zvlášť stíhanými M. M. a E. S. v noci na 2. 7. 2015 v Gmündu, XY, krádeží vloupáním J. F. Suzuki DL 650A V-Storm v hodnotě 3 900 euro a KawasakiER-6n ABS v hodnotě 3 390 euro a sportovní oblečení v celkové hodnotě 1 450 euro, přičemž rozštípli visací zámek na kontejneru pro úschovu pomocí štípacích kleští;

4. společně s G. K. a zvlášť stíhanou M. M. v červnu 2015 ve Weitra, XY, krádeží vloupáním T. N. šedomodré jízdní kolo značky Kalkhoff v hodnotě 400 euro, přičemž přetnuli bezpečnostní ocelové lanko;

7. dne 14. 6. 2015 v Gmündu, XY, J. M. D. černé jízdní kolo značky KTM (trekingové jízdní kolo) v hodnotě 700 euro;

8. dne 29. 4. 2015 v Gmündu, XY, F. M. bílé jízdní kolo značky KTM Ultra Fun v hodnotě cca 600 euro;

9. dne 21. 4. 2015 v Gmündu, XY, B. P. červeno-černé trekingové jízdní kolo v hodnotě cca 700 euro;

10. společně se zvlášť stíhanou M. M. v noci z 21. 7. 2015 v Ehrendorfu, XY, K. S. červeno-černé jízdní kolo značky Colderos MCDT (horské kolo), modro-bílé jízdní kolo značky KTM (horské kolo) a červeno-černé dětské jízdní kolo, v celkové hodnotě 780 euro;

12. společně s G. K. dne 16. 7. 2015 v Harbachu, na parkovišti u XY, vloupáním D. K. a L. R. dva mobilní telefony, jeden osobní počítač, batoh, 100 euro v hotovosti, peněženku a brýle v celkové hodnotě cca 900 euro, přičemž F. rozbil páčidlem, které mu přenechal K., boční okénko osobního motorového vozidla, předměty uložené v tomto vozidle uložil do osobního motorového vozidla K., který pak s vozidlem ujel z místa trestného činu;

I./D. zadrželi listiny, se kterými nesměli disponovat, přičemž jednali s úmyslem zabránit, aby tyto byly použity v právním styku k doložení práva, právního vztahu nebo jiné skutečnosti, a sice:

1. Společně s G. K. a zvlášť stíhanou P. D. dne 16. 7. 2015 v Harbachu, řidičské průkazy, občanské průkazy a průkazy sociálního pojištění L. R. a D. K., a přístupovou kartu L. R. do Univerzity Brno, přičemž zvlášť stíhaná P. D. zahodila listiny, které jí přenechali M. F. a G. K. za účelem likvidace v Čechách, do popelnice;

2. dne 29. 7. 2015 v Dietmansu dvě registrační značky (XY) R. P. tak, že je odmontovali z osobního motorového vozidla a následně připevnili na osobní motorové vozidlo Mercedes Benz Se 300;

čímž se M. F. dopustil v bodech A/2, 3, 4, 7, 8, 10, 12, těžké krádeže za výdělečným účelem zčásti vloupáním, podle § 127, § 128 odst. 1 řádek 5, § 129 odst. 1 řádek 1 a 3, § 130 odst. 2 rakouského trestního zákoníku, a v bodě D zadržení listin podle § 229 rakouského trestního zákoníku.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky (Odbor mezinárodní trestní) podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu dne 13. 8. 2020 návrh na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem členského státu Evropské unie.

Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle § 4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týká skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 zákona (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona zamítne.

S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud jde o odsouzení pro jednání, v němž je v případě odsouzeného spatřován trestný čin těžké krádeže za výdělečným účelem, spáchaný zčásti vloupáním [ad. bod I./A rozsudku], podle trestního zákona Rakouské republiky, tak se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (krádeže podle § 205 tr. zákoníku) a jsou tedy splněny všechny formální podmínky § 4a odst. 3 zákona.

S poukazem na shora uvedené je podle Nejvyššího soudu podmínka oboustranné trestnosti činu splněna i v případě skutku, ve kterém je v jednání odsouzeného v bodě I./D rozsudku spatřován trestný čin zadržení listin podle § 229 rakouského trestního zákoníku, spočívající v tom, že ad I/A-1. „Společně s G. K. a zvlášť stíhanou P. D. dne 16. 7. 2015 v Harbachu, řidičské průkazy, občanské průkazy a průkazy sociálního pojištění L. R. a D. K., a přístupovou kartu L. R. do Univerzity Brno, přičemž zvlášť stíhaná P. D. zahodila listiny, které jí přenechali M. F. a G. K. za účelem likvidace v Čechách, do popelnice“, protože jde o jednání spáchané dne 16. 7. 2015 v Harbachu (bod I./A-12 rozsudku), tedy v bezprostřední souvislosti s dílčím skutkem pokračujícího trestného činu kvalifikovaného rozsudkem soudu Rakouské republiky jako trestný čin těžké krádeže za výdělečným účelem, spáchaný zčásti vloupáním [ad. bod I./A rozsudku]. To platí i ohledně jednání spočívajícího v tom, že odcizili „dne 29. 7. 2015 v Dietmansu dvě registrační značky (XY) R. P. tak, že je odmontovali z osobního motorového vozidla a následně připevnili na osobní motorové vozidlo Mercedes Benz Se 300“ (bod I./D-2 rozsudku), když toto jednání je v podstatě dílčí útok pokračujícího trestného činu, kvalifikovaného soudem Rakouské republiky v bodě I./A rozsudku, jako trestný čin těžké krádeže spáchaný za výdělečným účelem částečně vloupáním podle § 127, § 128 odst. 1 řádek 5, § 129 odst. 1 řádek 1 a 3, § 130 odst. 2 rakouského trestního zákoníku. Toto jednání je tak součástí jednání naplňujícího skutkovou podstatu výše uvedeného trestného činu krádeže podle § 205 trestního zákoníku České republiky. Ohledně jednání v bodě I./D-1, 2 cizozemského rozsudku se tedy nejedná o samostatný trestný čin padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 tr. zákoníku, jak bylo uvedeno v návrhu Ministerstva spravedlnosti ČR.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována tím, že se této dopustil v řadě případů, a to částečně i ve spolupachatelství, jakož i způsobem jejího provedení. Z opisu z evidence Rejstříku trestů rovněž vyplývá, že odsouzený byl již v minulosti v České republice celkem čtrnáctkrát odsouzen zejména za majetkovou trestnou činnost. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.Poučení:

V Brně dne 23. 9. 2020

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu