5 Tdo 603/2004Usnesení NS ze dne 26.05.2004

5 Tdo 603/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. května 2004 o dovolání, které podal obviněný D. H., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 11. 2003, sp. zn. 11 To 406/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 5 T 8/2003, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání odmítá.

Odůvodnění:

Obviněný D. H. byl rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 11. 6. 2003, sp. zn. 5 T 8/2003, uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., pomocí k trestnému činu úvěrového podvodu podle § 10 odst. 1 písm. c) k § 250b odst. 1, 3 tr. zák., trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, 3 tr. zák. a trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, 3 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., kterých se dopustil jednáním popsaným pod body I./1., 2. a 3. a III. výroku o vině tohoto rozhodnutí.

Za uvedené trestné činy byl obviněný podle § 250b odst. 3 tr. zák. za užití § 35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roky, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 roky, přičemž mu současně byla podle § 59 odst. 2 tr. zák uložena přiměřená povinnost, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil způsobenou škodu. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. řádu bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. Tímto rozsudkem bylo zároveň rozhodnuto o vině a trestu dalších obviněných.

Proti výše uvedenému rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové podali obviněný D. H. a další obviněná R. P. odvolání, která Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 21. 11. 2003, sp. zn. 11 To 406/2003, podle § 256 tr. řádu jako nedůvodná zamítl.

Proti zmíněnému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný D. H. dne 18. 2. 2004 prostřednictvím obhájce JUDr. Z. K. dovolání.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako dovolací soud (§ 265c tr. řádu) nejprve zkoumal, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro podání dovolání podle ustanovení § 265a až § 265f tr. řádu a shledal, že tomu tak není.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon dovolání připouští (§ 265a odst. 1 tr. řádu). Podle § 265e odst. 1 tr. řádu se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 3 tr. řádu je lhůta k podání dovolání zachována mimo jiné také tehdy, je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle § 265e odst. 4 tr. řádu navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.

Jak vyplývá z tzv. dodejky zařazené na č. l. 448 trestního spisu Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 5 T 8/2003, obviněný D. H. převzal opis napadeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové dne 16. 12. 2003, přičemž zvoleného ani ustanoveného obhájce v řízení neměl. Jak je dále zřejmé z plné moci založené na č. l. 464 trestního spisu, dne 16. 2. 2004 si obviněný zvolil obhájce JUDr. Z. K., který téhož dne sepsal zmíněné dovolání. Obálka obsahující toto podání byla následujícího dne 17. 2. 2004 předána k poštovní přepravě (za č. l. 464 trestního spisu) a jak vyplývá otisku razítka podatelny, dne 18. 2. 2004 bylo dovolání doručeno Okresnímu soudu v Hradci Králové.

Lhůta k podání dovolání uplynula obviněnému D. H. ve smyslu § 265e odst. 1 tr. řádu za užití § 60 odst. 2 tr. řádu dne 16. 2. 2004, což znamená, že tento den byl posledním dnem, kdy mohl obviněný podat dovolání buď přímo u Okresního soudu v Hradci Králové, nebo alespoň předat zásilku obsahující takové podání a adresovanou příslušnému soudu k poštovní přepravě. Obviněný D. H. tak však učinil až následujícího dne, konkrétně dne 17. 2. 2004, tedy po uplynutí zákonem stanovené dovolací lhůty. Není tedy pochyb o tom, že dovolání obviněného bylo podáno po marném uplynutí lhůty uvedené v ustanovení § 265e odst. 1 tr. řádu, přičemž nenastala žádná z okolností předpokládaných v ustanovení § 265e odst. 3 tr. řádu, které by mohly svědčit o zachování lhůty.

Protože v projednávané věci podal obviněný D. H. dovolání opožděně, Nejvyšší soud toto dovolání podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu odmítl. Podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 26. května 2004

Předseda senátu

JUDr. František Púry