5 Tdo 1590/2018Usnesení NS ze dne 30.01.2019

5 Tdo 1590/2018-161

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 1. 2019 v řízení o dovolání, která podali obvinění M. P., nar. XY v XY, bytem XY, a A. Z., nar. XY v XY, bytem XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 7 To 28/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 57 T 1/2013, takto:

Podle § 23 odst. 3 tr. řádu per analogiam z důvodu uvedeného v § 20 odst. 1 tr. řádu se trestní věc obviněných M. P., nar. XY, a A. Z., nar. XY, vedená u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1590/2018 spojuje ke společnému projednání a rozhodnutí s trestní věcí obviněných R. K., nar. XY, I. H., nar. XY, T. P., nar. XY, a J. S., nar. XY, vedenou u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1589/2018.

Obě věci budou nadále vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 1589/2018.

Odůvodnění:

1. U Městského soudu v Praze bylo vedeno společné trestní řízení proti obviněným R. K., který byl stíhán jako uprchlý podle § 302 a násl. tr. řádu, I. H., T. P., J. S., M. P., A. Z. a dalším pěti obviněným. Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 27. 11. 2015, sp. zn. 57 T 1/2013, následovně.

2. Obviněného R. K. uznal vinným pod bodem 1. písm. a) – c) jednak zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, dílem ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku a dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil jako člen organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku, a jednak zločinem padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, jehož se dopustil jako člen organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku. Dále jej uznal vinným pod bodem 2. přípravou trestného činu vraždy podle § 7 odst. 1 a § 219 odst. 1, odst. 2 písm. h) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“), pod bodem 3. zločinem účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku, pod bodem 4. organizátorstvím zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 24 odst. 1 písm. a) a § 234 odst. 3 alinea 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. b) tr. zákoníku, jehož se dopustil jako člen organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku, a pod bodem 5. organizátorstvím zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 24 odst. 1 písm. a) a § 234 odst. 3 alinea 1, odst. 5 písm. b) tr. zákoníku, jehož se dopustil jako člen organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku. Za to a za další konkrétně uvedenou sbíhající se trestnou činnost byl obviněnému R. K. uložen podle § 219 odst. 2 tr. zák. za užití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání 15 let, pro jehož výkon byl obviněný zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu v obchodních společnostech na dobu 5 let a trest propadnutí věcí konkretizovaných ve výroku rozsudku. Současně došlo podle § 35 odst. 2 tr. zák. ke zrušení výroků o trestech z dalších vypočtených odsuzujících rozhodnutí, jakož i všech dalších rozhodnutí na ně obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

3. Obviněný M. P. byl pod bodem 1. písm. a) – c) uznán vinným pokračujícím trestným činem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, dílem ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku a dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil jako člen organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku. Za to mu byl podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku za užití § 108 odst. 1 tr. zákoníku a § 58 odst. 5 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, dále mu byl uložen trest propadnutí věcí vypočtených ve výroku rozsudku.

4. Obvinění A. Z., I. H. a T. P. byli pod bodem 1. písm. c) uznáni vinnými zločinem padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se dopustili ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a jako členové organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku, a dále pod bodem 3. zločinem účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku. Za to byl obviněnému A. Z. uložen podle § 233 odst. 4 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1, § 108 odst. 1 a § 58 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, a trest propadnutí věcí vypočtených ve výroku rozsudku. Obvinění I. H. a T. P. byli podle § 233 odst. 4 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1, § 108 odst. 1 a § 58 odst. 1, 3 tr. zákoníku odsouzeni ke shodnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let.

5. Obviněný J. S. byl pod bodem 3. uznán vinným trestným činem účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 alinea 2 tr. zák., za nějž mu byl podle § 163a odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let, a trest propadnutí věcí vypočtených ve výroku rozsudku.

6. Uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze bylo dále rozhodnuto také o vině dalších pěti obviněných. Podle § 101 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byla zabrána peněžitá hotovost ve výši 500 000 CHF (švýcarských franků) a 133 503 Kč, veškeré padělané bankovky nominální hodnoty 1 000 CHF (švýcarských franků) v počtu 349 927 ks a 5 000 Kč v počtu 22 046 ks. Dále soud rozhodl podle § 228 odst. 1 tr. řádu tak, že obviněný R. K. a M. P. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit na náhradu škody poškozené obchodní společnosti ČEPRO, a. s., částku ve výši 18 412 000 Kč spolu s konkrétně specifikovaným příslušenstvím. Se zbytkem svého nároku byla poškozená obchodní společnost ČEPRO, a. s., podle § 219 odst. 2 tr. řádu odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

7. Proti rozsudku Městského soudu Praze ze dne 27. 11. 2015, sp. zn. 57 T 1/2013, podali odvolání obvinění R. K., M. P., A. Z., I. H., T. P., A. K. a J. S. a dále státní zástupce v neprospěch M. P. a také poškozená obchodní společnost ČEPRO, a. s. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud svým usnesením ze dne 26. 2. 2018, sp. zn. 7 To 74/2017, rozhodl podle § 23 odst. 1 tr. řádu o vyloučení věci obviněného M. P. a obviněného A. Z. ze společného řízení k samostatnému projednání a rozhodnutí, a to pro omluvy těchto obviněných ze zdravotních důvodů, pro něž nemohl odvolací soud v jejich věci, která byla nově vedena pod sp. zn. 7 To 28/2018, jednat.

8. O podaných odvoláních R. K., I. H., T. P., A. K. a J. S. pak rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 7 To 74/2017, následovně. Podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně, a to z podnětu odvolání obviněného T. P. v celém jeho rozsahu, z podnětu odvolání obviněného R. K. ve výroku o vině pod bodem 5), ve výroku o trestu ohledně jeho osoby a ve výroku o zabrání věci, z podnětu odvolání I. H. ve výroku o zabrání věci a z podnětu A. K. ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. řádu sám odvolací soud pak znovu rozhodl tak, že obviněného T. P. uznal vinným zločinem padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku (oproti soudu prvního stupně neshledal, že by jednal jako člen organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku). Za to mu uložil podle § 233 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Dále obviněného R. K. uznal vinným (skutkem původně uvedeným pod bodem 5.) organizátorstvím zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 24 odst. 1 písm. a) a § 234 odst. 3 alinea 1, odst. 5 písm. b) tr. zákoníku (oproti soudu prvního stupně neshledal, že by jednal jako člen organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku). Obviněnému K. pak uložil stejný trest jako soud prvního stupně. Podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku dále soud druhého stupně rozhodl o zabrání věcí uvedených ve výroku rozsudku odvolacího soudu. Bylo rozhodnuto také o odvolání A. K. Podle § 256 tr. řádu byla odvolání obviněného J. S., poškozené obchodní společnosti ČEPRO, a. s., ve vztahu k obviněnému R. K. a státního zástupce ve vztahu k obviněnému J. S. zamítnuta.

9. O odvoláních obviněného M. P. a obviněného A. Z. Vrchní soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 7 To 28/2018, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně z podnětu jejich odvolání ve výroku o zabrání věci a sám podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl o zabrání konkrétně specifikovaných věcí. Současně podle § 256 tr. řádu zamítl odvolání poškozené obchodní společnosti ČEPRO, a. s., ve vztahu k obviněnému M. P. a státního zástupce ve vztahu obviněnému M. P.

10. Dne 17. 12. 2018 předložil Městský soud v Praze Nejvyššímu soudu dovolání obviněných R. K., I. H., T. P. a J. S., která podali proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 7 To 74/2017 (u Nejvyššího soudu je řízení o těchto dovoláních od počátku vedeno pod sp. zn. 5 Tdo 1589/2018), a dovolání obviněných M. P. a A. Z., která podali proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 7 To 28/2018 (u Nejvyššího soudu je řízení o těchto dovoláních od počátku vedeno pod sp. zn. 5 Tdo 1590/2018).

11. Ze shora uvedené rekapitulace části trestního řízení vedeného před soudy prvního a druhého stupně je zřejmé, že shora označená dovolání, jakkoliv směřují proti různým rozhodnutím Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího, jsou podána v trestní věci, v níž od počátku probíhá společné trestní řízení proti více obviněným, kteří jsou současně dovolateli v obou označených řízeních u Nejvyššího soudu vedených pod sp. zn. 5 Tdo 1589/2018 a 5 Tdo 1590/2018. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 7 To 74/2017, a rozsudek téhož soudu ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 7 To 28/2018, jsou rozhodnutími o odvoláních osob stíhaných původně jako spoluobviněných proti témuž rozsudku soudu prvního stupně, tedy rozsudku Městského soudu Praze ze dne 27. 11. 2015, sp. zn. 57 T 1/2013. V řízení před soudem prvního stupně se konalo proti všem shora označeným dovolatelům společné řízení pro související trestnou činnost. K vyloučení věci obviněných M. P. a A. Z. ze společného řízení k samostatnému projednání a rozhodnutí došlo v řízení před soudem druhého stupně z ryze procesních důvodů, aby řízení o odvolání ostatních obviněných, u nichž byly splněny podmínky pro konání veřejného zasedání, mohlo rychle a bez průtahů proběhnout a nebylo třeba vyčkat okamžiku, kdy budou splněny podmínky pro projednání odvolání i u obviněných M. P. a A. Z., o jejichž odvoláních bylo rozhodnuto později. Je zjevné, že je dána objektivní souvislost trestních věcí všech dovolatelů. Je dán také zájem na vedení společného řízení i při projednání dovolání všech šesti obviněných a rozhodnutí o nich, neboť napadená rozhodnutí odvolacího soudu jsou rozhodnutími o odvoláních proti témuž rozsudku soudu prvního stupně, obvinění byli v tomto trestním řízení stíháni pro související trestnou činnost ve smyslu § 20 odst. 1 tr. řádu.

12. Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 23 odst. 3 tr. řádu per analogiam z důvodu uvedeného v § 20 odst. 1 tr. řádu o spojení obou shora označených trestních věcí ke společnému projednání a rozhodnutí v dovolacím řízení. Nebyly shledány žádné překážky, které by takovému postupu bránily.

13. U Nejvyššího soudu budou tyto věci nadále vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 1589/2018.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 30. 1. 2019

JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D.

předseda senátu