5 Tdo 1450/2014Usnesení NS ze dne 17.12.2014

5 Tdo 1450/2014-I.-37

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2014 v řízení o dovoláních, která podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněných Ing. A. H. , a Ing. T. K. , proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 56/2014, a ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 57/2014, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 41/2010, takto:

Podle § 23 odst. 3 tr. řádu per analogiam se spojují ke společnému projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1449/2014 a sp. zn. 5 Tdo 1450/2014.

Tyto věci budou nadále vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 1449/2014.

Odůvodnění:

Obvinění Ing. A. H. a Ing. T. K. byli rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. 3 T 41/2010, podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěni obžaloby státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. 7 VZV 4/2009, pro skutek popsaný pod bodem IV. této obžaloby, v němž byl spatřován trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále ve zkratce „tr. zák.“), neboť soud dospěl k závěru, že tento skutek není trestným činem. O dalších skutcích popsaných ve zmíněné obžalobě státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. 3 T 41/2010, tak, že podle § 223 odst. 1 tr. řádu z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. b) tr. řádu zastavil trestní stíhání obou obviněných.

Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podal odvolání proti zprošťujícímu rozsudku soudu prvního stupně a stížnost proti usnesení téhož soudu o zastavení trestního stíhání obviněných. O těchto opravných prostředcích rozhodl Městský soud v Praze jednak usnesením ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 56/2014, tak, že podle § 256 tr. řádu zamítl odvolání, neboť ho neshledal důvodným, a jednak usnesením ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 57/2014, tak, že podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl stížnost, neboť ji neshledal důvodnou.

Městský soud v Praze předložil dne 7. 11. 2014 Nejvyššímu soudu dovolání, která podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněných Ing. A. H. a Ing. T. K. jednak proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 56/2014, jímž bylo podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné zamítnuto odvolání státního zástupce podané proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně, a jednak proti usnesení téhož soudu ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 57/2014, jímž byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta jako nedůvodná stížnost státního zástupce proti citovanému usnesení soudu prvního stupně.

U Nejvyššího soudu je dovolací řízení v těchto věcech vedeno pod sp. zn. 5 Tdo 1449/2014 a pod sp. zn. 5 Tdo 1450/2014.

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 56/2014, a usnesení téhož soudu ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 57/2014, proti nimž směřují dovolání nejvyššího státního zástupce, jsou rozhodnutími, o nichž rozhodovaly oba soudy nižších stupňů na podkladě jedné obžaloby státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. 7 VZV 4/2009. Jak vyplývá ze spisových podkladů (viz č. l. 5786 trestního spisu vedeného pod sp. zn. 3 T 41/2010), Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl o uvedené obžalobě v hlavním líčení konaném dne 18. 11. 2013 jednak zprošťujícím rozsudkem ohledně bodu IV./1. až IV./7. obžaloby a jednak usnesením, kterým podle § 223 odst. 1 tr. řádu z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. b) tr. řádu zastavil trestní stíhání obviněných Ing. A. H. a Ing. T. K. , a to pokud jde o skutky uvedené pod body I. až III. a V. obžaloby. Je proto nesporné, že v trestní věci obviněných bylo vedeno trestní stíhání, v němž soud prvního stupně na podkladě jediné obžaloby vyhlásil dvě samostatná meritorní rozhodnutí, která v řádném opravném řízení přezkoumával Městský soud v Praze a učinil zde dvě samostatná usnesení, proti nimž podal nejvyšší státní zástupce dovolání v neprospěch obviněných. Za popsaného stavu je zde proto důvodný zájem na vedení společného řízení o dovoláních nejvyššího státního zástupce, neboť obě usnesení napadená těmito dovoláními navazují na rozhodnutí soudu prvního stupně vydaná ve stejné trestní věci a existuje zde i obsahová spojitost ve spisových podkladech týkajících se obou podaných dovolání.

Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 23 odst. 3 tr. řádu per analogiam o spojení obou věcí týkajících se dovolání nejvyššího státního zástupce ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že tyto věci budou v dovolacím řízení u Nejvyššího soudu nadále vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 1449/2014.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustná stížnost.

V Brně dne 17. 12. 2014

JUDr. František Púry

předseda senátu