4 Tz 193/2004Rozsudek NS ze dne 12.01.2005

4 Tz 193/2004

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 12. ledna 2005 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Juraje Malika a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D. M., proti trestnímu příkazu Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 8. 7. 2004, sp. zn. 6 T 125/2004, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:

Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 8. 7. 2004, sp. zn. 6 T 125/2004, bylporušenzákonv ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. M.

Napadený trestní příkaz sezrušuje.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku sepřikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Obviněný D. M. byl trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 8. 7. 2004, sp. zn. 6 T 125/2004, uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se dopustil dne 5. 6. 2004 v době od 13.00 do 14.00 hod. ve F. – M. na ulici 17. l. tím že, v prodejně B., na prodejní ploše prodejny odcizil digitální čelisťový měřící přístroj zn. Sinometer, žlutooranžové barvy, který uschoval pod svetr do podpaží pravé ruky a bez zaplacení prošel pokladnou z prodejny ven a způsobil prodejně B. ve F. – M. škodu ve výši 299,- Kč, představující hodnotu měřícího přístroje, přičemž tohoto jednání se dopustil poté, co byl rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 11. 12. 2002, sp. zn. 4 T 70/2002, který nabyl právní moci dne 20. 5. 2003, odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k peněžitému trestu ve výměře 10 000,- Kč a pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl uložen náhradní trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 8. 2004.

Proti citovanému trestnímu příkazu Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 8. 7. 2004, sp. zn. 6 T 125/2004 podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. M. Tímto trestním příkazem byl podle jeho názoru porušen zákon v ustanoveních § 36, 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, i v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., v neprospěch obviněného D. M.

V odůvodnění svého podání ministr spravedlnosti poukázal na skutečnost, že obviněný byl rovněž odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin a to trestním příkazem Okresního soudu ve F. – M. ze dne 30. 4. 2004, sp. zn. 3 T 74/2004. Výkon tohoto trestu byl obviněnému nařízen usnesením Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 16. 6. 2004 téže sp. zn. Ze sdělení Probační a mediační služby ČR, střediska Frýdek – Místek ze dne 31. 8. 2004 však vyplývá, že obviněný D. M. s výkonem uvedeného trestu doposud nezapočal. Stěžovatel je proto názoru, že okresní soud nemohl obviněnému v trestní věci sp. zn. 6 T 125/2004 uložit další trest obecně prospěšných prací, ale měl uvažovat o uložení jiného druhu trestu, neboť pro uložení trestu obecně prospěšných prací nebyly splněny hmotně právní podmínky. Okresní soud ve Frýdku – Místku se o předchozím trestním stíhání obviněného vedeném u téhož soudu pod sp. zn. 3 T 74/2004 dozvěděl z lustra připojeného k návrhu na potrestání na č. l. 77 spisu, a přesto si předmětný spis nevyžádal a důkaz jím neprovedl. V opačném případě by musel zjistit, že obviněný již byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin.

V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 8. 7. 2004, sp. zn. 6 T 125/2004, byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. M. v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na tento trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou podkladu a poté navrhl, aby bylo postupováno podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

Podle § 36 tr. zák. věty první, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.

Podle § 45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud obviněnému uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.

Z obsahu spisového materiálu Okresního soudu ve Frýdku – Místku sp. zn. 3 T 74/2004 Nejvyšší soud zjistil, že obviněný D. M. byl v této věci trestním příkazem ze dne 30. 4. 2004, sp. zn. 3 T 74/2004, uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se dopustil dne 6. 4. 2004 v době kolem 13.05 hodin ve F. – M. na ulici H. v obchodním domě I. ke škodě společnosti I. Č. o. s., s. r. o., se sídlem P., N., kde odcizil zavírací nůž stříbrné barvy s pouzdrem v hodnotě 149,- Kč, který vzal z regálu s vystaveným zbožím a uschoval ho ve vnitřní kapse své vesty, prošel prostorem pokladen, aniž zboží uhradil, a následně byl zadržen pracovníkem ostrahy prodejny, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 11. 12. 2002, sp. zn. 4 T 70/2002, který nabyl právní moci dne 20. 5. 2003, odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k peněžitému trestu ve výměře 10 000,- Kč se stanovením náhradního trestu odnětí svobody v trvání 2 měsíců. Za to byl obviněný D. M. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin. Tento trestní příkaz byl obviněnému doručen společně s návrhem na potrestání dne 13. 5. 2004 a nabyl právní moci dne 22. 5. 2004. Výkon trestu byl obviněnému nařízen usnesením Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 16. 6. 2004, sp. zn. 3 T 74/2004, formou pomocných a úklidových prací ve městě F. – M. Obviněný z něj však podle zprávy Probační a mediační služby, střediska Frýdek - Místek, k datu 31. 8. 2004 nic nevykonal.

Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku bylo při projednávání a rozhodování trestní věci sp. zn. 6 T 125/2004 známo z lustra připojeného k návrhu na potrestání, že obviněný byl u téhož soudu projednáván i ve věci pod sp. zn. 3 T 74/2004. Přesto si uvedený trestní spis nevyžádal a následně nezjistil, že obviněný již byl k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin pravomocně odsouzen a výkon tohoto trestu mu již byl nařízen. Pokud by tak učinil, zjistil by výše uvedené a následným dotazem na Probační a mediační službu, středisko Frýdek – Místek si mohl ověřit, kolik hodin z uloženého trestu obviněný již vykonal.

Je tedy nespornou skutečností, že v přezkoumávaném případě došlo k porušení ustanovení § 36 tr. zák. ve spojení s ustanovením § 45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin a 400 hodin, když z prvního z nich nebylo v době ukládání druhého trestu nic vykonáno, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu, která činí 400 hodin, jíž je nutné respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest tohoto druhu uložený dřívějším rozhodnutím nebyl zčásti nebo zcela vykonán.

Podle Nejvyššího soudu, jakož i podle stávající judikatury je překročení horní hranice zákonné trestní sazby uložením dvou trestů stejného druhu konkrétnímu obviněnému nutné považovat za uložení druhu trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu ustanovení § 266 odst. 2 tr. ř., a tudíž podání stížnosti pro porušení zákona, byť jen z tohoto důvodu, je třeba označit za opodstatněné.

Vzhledem k názoru vyjádřeného stěžovatelem, že v daném případě neměl být obviněnému trest obecně prospěšných prací vůbec uložen, pokládá Nejvyšší soud za potřebné zdůraznit, že Okresní soud ve Frýdku – Místku mohl obviněnému ve věci sp. zn. 6 T 125/2004 uložit maximálně 250 hodin obecně prospěšných prací, pro které měl splněny hmotně právní podmínky ve smyslu ustanovení § 36 tr. zák., ale lze souhlasit s tím, že na osobu obviněného bylo vhodnější působit jiným a to přísnějším druhem trestu.

K výše vytýkanému hmotněprávnímu pochybení pak došlo proto, že Okresní soud ve Frýdku - Místku řádně nezjistil skutkový stav věci při současném hodnocení neúplných důkazů právě ve vztahu k ukládanému trestu ( viz § 2 odst. 5, 6 tr. ř.).

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 8. 7. 2004, sp. zn. 6 T 125/2004, byl porušen zákon v ustanoveních § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., v neprospěch obviněného D. M. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz v celém rozsahu, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté podle § 270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal v intencích tohoto rozsudku Nejvyššího soudu a v souladu se zákonem v ní vydal nové rozhodnutí s důrazem na správnost výroku o trestu. Okresní soud přitom musí mít na paměti, že podle § 273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného, a že je podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který Nejvyšší soud vyslovil, a je povinen provést nařízené procesní úkony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. ledna 2005

Předseda senátu

JUDr. František Hrabec