33 Nd 496/2019Usnesení NS ze dne 22.01.2020

33 Nd 496/2019-414

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy, v právní věci žalobce L. N., bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Hrežem, advokátem se sídlem Vyškov, Purkyňova 143/18, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu majetkové a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 158/2017, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 158/2017 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu Brno-venkov dne 11. 12. 2015 doplněnou podáním ze dne 31. 5. 2017 domáhá přiznání odškodnění (majetkové i nemajetkové újmy) za nesprávný úřední postup orgánů státu.

Po postoupení věci místně příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 2 (usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 7. 6. 2017, č. j. 24 C 257/2015-131) žalobce podáním ze dne 29. 11. 2017 navrhl, aby věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání Okresnímu soudu Brno-venkov [§ 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)]. Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. 4. 2018, č. j. 21 Nd 74/2018-349, návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.

Podáním ze dne 2. 8. 2018 žalobce podruhé navrhl, aby označená věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov. V novém návrhu předně odkázal na skutečnosti, jimiž odůvodňoval již předchozí návrh na přikázání věci jinému soudu (šlo především o nepříznivý zdravotní stav žalobce, jeho špatnou finanční situaci a okolnost, že bydliště navržených svědků se nachází „v různých koutech Jihomoravského kraje“), k čemuž doplnil, že jeho zdravotní stav se v mezidobí (od rozhodnutí Nejvyššího soudu o jeho předcházejícím návrhu na delegaci vhodnou) zhoršil. Nejvyšší soud usnesením ze dne 20. 12. 2018, č. j. 29 Nd 312/2018-375, návrhu nevyhověl.

Podáním ze dne 13. 6. 2019, doplněného podáním ze dne 5. 11. 2019, žalobce opět podal návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu Brno–venkov, který odůvodnil tím, že se jeho zdravotní stav od posledního rozhodnutí změnil k horšímu, přičemž jeho praktický lékař s ohledem na jeho zdravotní stav nedoporučuje cestování a nejištěný pohyb žalobce.

Žalovaná se k tomuto třetímu návrhu na delegaci vhodnou nevyjádřila, při předchozích žádostech vyjádřila s přikázáním nesouhlas.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. může být jinému soudu téhož stupně přikázána věc také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

Nejvyšší soud České republiky, jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a Okresnímu soudu Brno-venkov, jemuž by měla být věc podle návrhu žalobce přikázána, věc projednal a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné předpoklady pro vyhovění návrhu.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že přikázání věci jinému soudu představuje výjimku ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému soudu než soudu příslušnému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do uvedeného ústavního principu.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti splněny nejsou. Žalobce svůj nynější návrh odůvodnil změnou svého zdravotního stavu. Z předložených lékařských zpráv přitom vyplývá, že trpí totožnými zdravotními obtížemi, jimiž trpěl v době rozhodování o jeho předchozích žádostech, kdy mu bylo z důvodu prevence pádů při běžných činnostech doporučeno se vyvarovat nejištěných poloh. Z předložených lékařských zpráv však vyplývá, že se mu cestovat nedoporučuje, nikoliv, že by mu jeho zdravotní stav v cestování bránil. Jak Nejvyšší soud zdůraznil v souvislosti s předchozím rozhodováním o návrzích žalobce na delegaci vhodnou, situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne usnesení 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013). Nepříznivý zdravotní stav žalobce není sám o sobě důvodem pro přikázání věci jinému soudu, pokud nelze dovodit, že řízení bude vedeno hospodárněji a rychleji. Poukazuje-li žalobce na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. Nad 104/2018, a ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. Nad 159/2019, přehlíží, že Nejvyšší správní soud důvod pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti shledal na straně žalobkyně v dotyčných řízeních (nikoliv na straně žalobce), jíž zdravotní stav znemožňoval cestovat na delší vzdálenosti a která navíc v dotyčném řízení nebyla zastoupena. Oproti tomu žalobce ani v projednávané věci nedoložil, že by jeho zdravotní stav byl do té míry vážný, že by mu bránil cestovat; Nejvyšší soud navíc nepřehlédl, že z dokladů předložených soudu k žádosti o osvobození od soudních poplatků vyplývá, že užívá osobní vozidlo.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že se věc Okresnímu soudu Brno-venkov nepřikazuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 1. 2020

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu