33 Cdo 3732/2019Usnesení NS ze dne 26.11.2019

33 Cdo 3732/2019-171

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci oprávněné VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY, se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4 (identifikační číslo 411 97 518), proti povinnému M. Š., bytem XY, o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 Nc 137/2016, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 8. 2019, č. j. 23 Co 255/2019-158, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 1. 7. 2019, č. j. 10 Nc 137/2016-151, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 zastavil řízení o žádosti povinného o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení, vedené proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2019, č. j. 23 Co 9/2019-137, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 (ze dne 3. 12. 2018, č. j. 10 Nc 137/2016-131) o zastavení dovolacího řízení proti usnesení Městského soudu v Praze (ze dne 2. 5. 2017, č. j. 23 Co 171/2017-41), kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 (ze dne 4. 3. 2017, č. j. 10 Nc 137/2016-33) o zastavení řízení o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost.

Rozhodnutí městského soudu napadl povinný dovoláním, v němž požádal o osvobození od placení soudního poplatku za podané dovolání a o ustanovení zástupce.

Podle § 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec 1, první věta). To neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odst. 2, písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec 4).

Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.

Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Pokud jde o žádost dovolatele o přiznání osvobození od soudních poplatků pro toto řízení, pak platí, že dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o ustanovení zástupce, jenž má vyšetřit, zda mu uvedené osvobození náleží či nikoliv (podle § 138 o. s. ř.), nemůže být podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2014, sp. zn. 25 Cdo 4537/2014). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání, je nadbytečné, aby Nejvyšší soud rozhodoval o této žádosti.

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací, neboť (opětovné) posuzování této otázky soudem prvního stupně by vedlo k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu § 138 a § 30 o. s. ř. pro dovolací řízení, neboť dovolatel své právo uplatňuje zřejmě bezúspěšně.

O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. jde zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016).

V dané věci je zřejmé, že požadavku dovolatele nemůže být vyhověno, neboť napadá závěr odvolacího soudu, který je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 803/2011), podle kterého soud řízení zastaví, podá-li účastník po neúspěšném návrhu na osvobození od soudních poplatků opakovaně totožný návrh, v němž neuvede (a nedoloží) žádné nové skutečností svědčící o změně jeho majetkových poměrů či předpokladů pro osvobození.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 11. 2019

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu