33 Cdo 320/2012Usnesení NS ze dne 28.02.2012

33 Cdo 320/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Správy služeb hlavního města Prahy, příspěvkové organizace se sídlem Praha 8, Kundratka 1951/19, identifikační číslo: 70889660, zastoupené JUDr. Jiřím Brožem, CSc., advokátem se sídlem Praha 10, Dykova 17, proti žalovanému J. K., o zaplacení 87.350,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 13 C 391/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. července 2011, č. j. 25 Co 189/2011-84, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Dovolání žalobkyně proti rozsudku ze dne 26. července 2011, č. j. 25 Co 189/2011-84, kterým Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. října 2010, č. j. 13 C 391/2009-55, v zamítavém výroku II. a v nákladovém výroku III., není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a/ a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.

Dovoláním zpochybněná právní otázka dočasného odstranění vozidla v režimu ustanovení § 19 odst. 5 a 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, byla odvolacím soudem vyřešena v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Ten v rozsudku ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4546/2009 (v typově obdobném případu), uzavřel, že je-li vlastníkem místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice v souladu s ustanovením § 19 odst. 5 a 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, odstraněno silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele, je vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice (nepřevzal-li poté vozidlo jeho provozovatel) po odpadnutí důvodu veřejného zájmu, pro který byla místní komunikace nebo průjezdní úsek silnice označena dočasně dopravní značkou zákazu státní silničních vozidel, povinen vrátit odtažené vozidlo zpět na místo, odkud bylo odtaženo. Neučiní-li tak, nejenže zasahuje do vlastnických práv majitele vozidla, ale zbytečně vytváří náklady spojené s parkováním vozidla na střeženém parkovišti, které nemohou být přičítány k tíži majitele (provozovatele) vozidla. Tyto závěry obstály i v rovině ústavněprávní (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 612/2011). Od vysloveného závěru nemá dovolací soud důvod se odchylovat ani v posuzované věci.

Z uvedených důvodů bylo dovolání odmítnuto (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalobkyni právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. února 2012

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu