33 Cdo 2067/2010Usnesení NS ze dne 31.03.2011

33 Cdo 2067/2010

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce N. J., s místem podnikání v Novém Boru, identifikační číslo 18344402, zastoupeného JUDr. Jiřím Cehákem, advokátem se sídlem v Novém Boru, Gen. Svobody 788, proti žalované A. Š., s místem podnikání v Novém Oldřichově, identifikační číslo 47804637, zastoupené Mgr. Petrem Sigmundem, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova 614, o zaplacení částky 136.843,- Kč, a o vzájemném návrhu žalované, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 11 C 283/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 18. prosince 2009, č. j. 36 Co 125/2009-124, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v České Lípě (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. prosince 2008, č. j. 11 C 283/2006-91, zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované vydat žalobci kompletní účetnictví za rok 2005, tj. hlavní knihu a knihu analytických účtů, účetní deník, inventurní soupisy zásob a majetku, dokladovou inventuru, knihu přijatých a vydaných faktur, evidenci DPH včetně přiznání saldo konto pohledávky a závazky, nebo zaplatit 96.000,- Kč, zamítl žalobu o zaplacení částky 136.843,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení od 30. 11. 2006 do zaplacení, uložil žalobci zaplatit žalované částku 155.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení od 7. 8. 2008 až do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 18. prosince 2009, č. j. 36 Co 125/2009-124, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že uložil žalované povinnost vydat žalobci kompletní účetnictví za rok 2005, tj. hlavní knihu a knihu analytických účtů, účetní deník, dokladovou inventuru, knihu přijatých a vydaných faktur, evidenci DPH včetně přiznání, saldokonto pohledávky a závazky, nacházející se v počítačovém softwaru (výrok I.), zamítl návrh na vydání inventurních soupisů zásob a majetku (výrok II.), potvrdil jej v zamítavém výroku o částce 136.843,- Kč včetně příslušenství (výrok III.), „změnil“ jej ve vyhovujícím výroku o částce 99.000,- Kč s úroky z prodlení tak, že uložil žalobci povinnost zaplatit žalované částku 99.000,- Kč s blíže specifikovanými úroky z prodlení za dobu od 7. 8. 2008 do zaplacení (výrok IV.), ohledně částky 56.000,- Kč s příslušenstvím vzájemný návrh žalované zamítl (výrok V.) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výroky VI. a VII.). Tento rozsudek byl zástupci žalobce doručen dne 28. 1. 2010.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dne 26. 3. 2010 dovolání, směřující proti výrokům III., IV., VI a VII., s odůvodněním, že „rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (…) a některá skutková tvrzení odvolacího soudu nemají oporu v provedeném dokazování, které je nedostatečné“. Odvolací soud se nezabýval „rozhodujícími skutečnostmi, které uvedl žalobce ve svém odvolání, když zejména nebyl proveden důkaz znaleckým posudkem z oboru účetnictví ke stanovení toho, zda bylo žalobci předáno kompletní účetnictví za rok 2005 a ohledně rozsahu prací prováděných žalovanou pro žalobce v roce 2006 a jejich ceny, shromážděné důkazy pak nebyly správně vyhodnoceny. Doplnění dovolání si advokát žalobce vyhradil v rámci dodatečného podání; takto učinil dne 26. 4. 2010 až na základě výzvy soudu.

Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.

Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Jak Nejvyšší soud uzavřel již v usnesení ze dne 25. ledna 2007, sp. zn. 28 Cdo 3014/2006, uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí dovolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 věta první o. s. ř.). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. února 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§ 243c odst. 1, § 43 odst. 1 o. s. ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. stávají neodstranitelnými (srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2005, sp. zn. 29 Odo 25/2005, a ze dne 14. prosince 2006, sp. zn. 29 Odo 1220/2006).

Napadený rozsudek byl žalobci doručen dne 28. 1. 2010. Lhůta k podání dovolání určená § 240 odst. l větou první o. s. ř. tak uplynula v pondělí 29. 3. 2010 (srov. § 57 odst. 2 o. s. ř.).

Dovolání sepsané 26. 3. 2010 představuje tzv. blanketní dovolání; z jeho obsahu nelze zjistit, v čem konkrétně dovolatel shledává právní posouzení věci odvolacím soudem nesprávným [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.], ani které skutkové zjištění, z něhož napadené rozhodnutí vychází (§ 241a odst. 3 o. s. ř.), nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Dovolateli, kterému se dostalo řádného poučení o dovolání, tak lhůta k doplnění dovolání o chybějící dovolací důvody (jejich obsahového vymezení) marně uběhla dne 29. 3. 2010. Nejvyšší soud proto dovolání ve shodě s podaným výkladem podle § 241b odst. 3 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalované v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalobci právo (§ 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. března 2011

JUDr. Václav Duda, v. r.

předseda senátu