33 Cdo 1572/2020Usnesení NS ze dne 15.07.2020

33 Cdo 1572/2020-807

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce K. P., bytem XY, proti žalovanému L. Š., bytem XY, Slovenská republika, zastoupenému JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze, Sokolská 1788/60, o obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 15 C 765/2013, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2019, č. j. 53 Co 362/2019-773, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 18. 11. 2015, č. j. 15 C 765/2013-208, uložil žalovanému zaplatit žalobci 600.605 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení) a na náhradě nákladů řízení 296.542,30 Kč. Usnesením ze dne 19. 1. 2017, č. j. 15 C 765/2013-499, opravil záhlaví rozsudku tak, že namísto nesprávného data narození žalobce („XY“) uvedl správný údaj („XY“). Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 31. 10. 2016, č. j. 53 Co 200/2016-298, ve znění usnesení ze dne 6. 3. 2017, č. j. 53 Co 200/2016-548, jímž v záhlaví opravil datum narození žalobce na XY, rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé potvrdil, ve výroku o nákladech řízení změnil tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci 302.422 Kč, a žalobci přiznal na nákladech odvolacího řízení 26.716,80 Kč. Dovolání, jímž žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. 10. 2018, č. j. 33 Cdo 5674/2017-696, odmítl a usnesením ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. III. ÚS 4151/18, Ústavní soud odmítl stížnost žalovaného proti rozhodnutí Nejvyššího soudu. Žalovaný podáním z 26. 9. 2016 informoval soud prvního stupně, že správné datum narození žalobce je 23. 12. 1977; je-li v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 11. 2015, č. j. 15 C 765/2013-208, identifikován datem narození XY, jde o „osobu neexistující.“ Žalobce, který případným nedostatkům týkajícím se identifikace jeho osoby nepřikládal kruciální význam, sdělil jako datum svého narození XY a jeho zmocněnec podáním z 20. 1. 2017 požádal o opravu data narození klienta z XY na XY. Usnesením ze dne 6. 3. 2017, č. j. 53 Co 93/2017-550, Městský soud v Praze potvrdil (opravné) usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 1. 2017, č. j. 15 C 765/2013-499, a Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. 10. 2018, č. j. 33 Cdo 5676/2017-698, dovolání žalovaného proti tomuto rozhodnutí odmítl.

Žalobou z 11. 7. 2019, jíž identifikoval žalobce – mimo jiné – datem narození „XY“, se žalovaný domáhal povolení obnovy řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 15 C 765/2013. Za důvod podřaditelný § 228 odst. 1 písm. a/ občanského soudního řádu považoval to, že dodatečně vyšlo najevo správné datum narození žalobce („XY“), takže identifikace jeho osoby nesprávným datem narození v pravomocných rozhodnutích způsobilo, že neví, komu má plnit. Podle jeho názoru soud nemohl postupem podle § 164 občanského soudního řádu údajné pochybení bez odpovídající iniciativy žalobce zhojit.

Z Centrální evidence obyvatel soud prvního stupně zjistil, že žalobce se narodil XY a že k osobě „K. P., narozen XY“ nebyl nalezen žádný záznam.

Usnesením ze dne 7. 8. 2019, č. j. 15 C 765/2013-751, soud prvního stupně žalovaného vyzval, aby ve stanovené lhůtě upřesnil označení žalobce datem narození, neboť osoba toho jména s datem narození XY – na rozdíl od osoby toho jména s datem narození XY – neprochází Centrální evidencí obyvatel.

Žalovaný v podání z 5. 9. 2019 setrval na označení žalobce datem narození uvedeném v návrhu na obnovu řízení.

Usnesením ze dne 13. 9. 2019, č. j. 15 C 765/2013-759, Obvodní soud pro Prahu 10 zastavil řízení o povolení obnovy (§ 104 odst. 1 občanského soudního řádu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 11. 2019, č. j. 53 Co 362/2019-773, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Z pravomocných rozhodnutí soudů v předcházejícím průběhu řízení, z podání samotného žalobce i z lustrace provedené soudem prvního stupně v evidenci obyvatel je najisto postaveno, že žalobcem v řízení, jehož obnova je navrhována, byl K. P., narozený XY. K ustanovení § 79 odst. 1 občanského soudního řádu odvolací soud poznamenal, že datum narození není obligatorní náležitostí požadovanou pro označení fyzické osoby jako účastníka řízení, nicméně, je-li v žalobě uvedeno, stává se součástí identifikace účastníka. Pokud žalovaný – i přes sdělení soudu o výsledku lustrace v evidenci obyvatel – na nesprávném označení v žalobě na obnovu řízení trvá, je závěr, podle něhož „zde není způsobilý účastník řízení, proti němuž žaloba směřuje,“ správný. Žalovaným zmíněná rozhodnutí slovenských soudů týkající se žalobce jako účastníka řízení na tom nic nemění, protože neměly k dispozici údaje z evidence obyvatel České republiky.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že dovolání, jímž žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, je zjevně bezdůvodné.

K přezkumu předestřenou otázku, zda datum narození je obligatorní náležitostí požadovanou procesním právem pro označení fyzické osoby jako účastníka řízení (zde žalobce), na jejímž řešení napadené rozhodnutí není založeno, zodpověděl v daných souvislostech odvolací soud. Námitka, že soudy zasáhly do „ústavního práva na spravedlivý proces“ tím, že nezastavily řízení zahájená neexistující fyzickou osobou, neodpovídá tomu, co vyplývá z obsahu spisu, a výtka, že žalovanému nebylo doručeno usnesení ze dne 6. 3. 2017, č. j. 53 Co 93/2017-550, jímž Městský soud v Praze potvrdil (opravné) usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 1. 2017, č. j. 15 C 765/2013-499, se důvodu, pro který bylo řízení o povolení obnovy zastaveno, netýká.

Nejvyšší soud dovolání žalovaného odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 7. 2020

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu