32 Cdo 3443/2019Usnesení NS ze dne 04.03.2020

32 Cdo 3443/2019-1119

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Hany Gajdziokové ve věci žalobkyně Českomoravský beton, a. s., se sídlem v Berouně, Beroun-Město 660, identifikační číslo osoby 49551272, zastoupené JUDr. Radimem Chalupou, Ph.D., advokátem se sídlem v Drnovicích 169, proti žalovanému M. R., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaného ČESKÝ A MORAVSKÝ VADNÝ BETON s. r. o., se sídlem v Praze 1, V Celnici 1031/4, identifikační číslo osoby 05488711, zastoupené Mgr. Lenkou Heřmánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, o zaplacení směnečné pohledávky 12 152 393 Kč s příslušenstvím a odměnou, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 27/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 12. 2018, č. j. 2 Cmo 202/2015-1060, takto:

Vykonatelnost rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 12. 2018, č. j. 2 Cmo 202/2015-1060, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2014, č. j. 56 Cm 27/2013-380, kterým byl v celém rozsahu zrušen směnečný platební rozkaz téhož soudu ze dne 22. 2. 2013, č. j. 56 Cm 27/2013-27, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, tak, že shora označený směnečný platební rozkaz se ponechává v platnosti (výrok I), rozhodl o povinnosti žalovaného a vedlejší účastnice zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 141 480,50 Kč a 4 291,44 EUR (výrok II) a státu na náhradě nákladů řízení částky 267 692,50 Kč a 20 328 Kč (výroky III a IV).

Rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu napadl žalovaný dovoláním, v němž současně navrhl odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť by mu případnou exekucí hrozila závažná újma. Poukazuje na to, že výše platební povinnosti uložené napadeným rozhodnutím činí na jistině částku 12 152 393 Kč, přičemž náklady řízení před soudy obou stupňů, k jejichž náhradě žalovaného odvolací soud v napadeném rozsudku zavázal, činí částku 3 429 501 Kč a 4 291,44 EUR.

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 1 článku II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“).

Podle ustanovení § 243 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),

2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4) podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v § 237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v § 241a odst. 1 o. s. ř.,

5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1352/2018, jež je veřejnosti dostupné na http://www.nsoud.cz).

Závažnost újmy, která dovolateli hrozí na jeho právech neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí, se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). V poměrech projednávané věci je s ohledem na výši přiznaného nároku zřejmé, že bude-li podle dovoláním napadeného rozhodnutí zahájena exekuce, dovolateli hrozí závažná újma na jeho právech, neboť vymáhání takové částky je způsobilé významně zasáhnout do jeho poměrů.

Dovolání žalovaného nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně (podané účastníkem, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná v dovolacím řízení) a ve vztahu k výroku o věci samé též objektivně (neplatí pro něj omezení přípustnosti podle § 238 o. s. ř.). Přípustnost i důvod dovolání jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o. s. ř., charakter dovoláním napadeného rozhodnutí umožňuje nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud proto (aniž by jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé) podle § 243 písm. a) o. s. ř. vykonatelnost napadeného rozsudku odložil do právní moci rozhodnutí o dovolání.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 3. 2020

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu