32 Cdo 2934/2009Usnesení NS ze dne 21.06.2011

32 Cdo 2934/2009

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobce Ing. J. S., zastoupeného JUDr. Tomášem Uzlem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 16, PSČ 110 00, proti žalované Maersk Czech Republic s. r. o., se sídlem v Praze 5, Karla Engliše 3219/4, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 18 62 77 06, zastoupené JUDr. Petrem Vyroubalem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 859/22, PSČ 110 00, o zaplacení částky 35.469,66 USD s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cm 60/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. března 2009, č. j. 12 Cmo 383/2008-97, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. března 2009, č. j. 12 Cmo 383/2008-97, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. června 2008, č. j. 3 Cm 60/2006-52, zamítl návrh žalované na zastavení řízení z důvodu nedostatku pravomoci českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Vyšel z toho, že žalobce se domáhá náhrady škody v souvislosti s přepravou zboží, které koupil od společnosti Midwestern Pet Foods Inc sídlící ve Spojených státech amerických (dále jen „společnost“). Smlouvu o přepravě zboží uzavřela společnost jako zasílatel s dánskou společností A. P. Moeller - Maersk A/S jako dopravcem. Zboží bylo přepravováno na základě dokladu Bill of Landing (B/L) č. SJ1568604 ze dne 5. února 2005. Žalovaná jako zástupce dopravce pro území České republiky zboží žalobci nevydala s tím, že žalobce má vůči žalované dluh a zásilka bude vydána až po jeho úhradě.

Soud prvního stupně uvedl, že zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu procesním a soukromém, upravuje vztahy s tzv. mezinárodním prvkem, tj. vztahy, ve kterých je vždy jeden z účastníků cizincem, ať už cizí fyzickou osobou nebo zahraniční právnickou osobou. V tomto případě jsou však oba účastníci podnikateli se sídlem v České republice a předmětem řízení je náhrada škody vzniklá na území České republiky. Nadto ani jeden z účastníků sporu není stranou zasilatelské smlouvy, v rámci níž si účastníci zvolili cizí právo a jurisdikci cizího státu. Pravomoc českých soudů je tak při absenci mezinárodního prvku založena podle ustanovení § 7 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením zrušil usnesení soudu prvního stupně a řízení zastavil (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že je uplatněno právo na náhradu škody z přepravy, prováděné v režimu Úmluvy Organizace spojených národů o námořní přepravě zboží, která byla vyhlášena sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 193/1996 Sb. (dále jen „Úmluva“), a kterou je nutno podle ustanovení § 756 obchodního zákoníku na daný vztah aplikovat. Podle čl. 1 bodu 6 Úmluvy konosament je dokument, který je průkazem o smlouvě o námořní přepravě. Z čl. 2 bodu 1 písm. d) a e) Úmluvy vyplývá, že ustanovení Úmluvy se použije na všechny smlouvy o námořní přepravě, jestliže konosament nebo jiný dokument, který je průkazem o smlouvě o námořní přepravě, je vydán ve smluvním státě, nebo konosament nebo jiný dokument, který je průkazem o smlouvě o námořní přepravě, stanoví, že se tato smlouva má řídit ustanoveními této Úmluvy, nebo právním řádem některého státu, jenž je přijal. Ustanovení Úmluvy se použije bez zřetele na státní příslušnost lodi, dopravce, dalšího dopravce, odesílatele, příjemce, nebo kterékoli zainteresované osoby (čl. 2 bod 2 Úmluvy).

Z konosamentu č. SJ1568604 odvolací soud zjistil, že odesílatelem zboží byla společnost, přepravcem A. P. Moeller - Maersk A/S a příjemcem zboží žalobce. Žalobce je majitelem tohoto konosamentu, jde o cenný papír na řad žalobce. Přijetím konosamentu žalobce akceptoval smluvní podmínky v něm uvedené, a to i ujednání o právu a jurisdikci upravené v čl. 26 smluvních podmínek, podle něhož kdykoli bude platit odstavec 6.2 (d), anebo kdykoli bude platit US COGSA, ať na základě přepravy zboží do nebo ze Spojených států amerických nebo jinak, takové stádium přepravy se bude řídit právem Spojených států a Federální soud Spojených států Jižního distriktu New Yorku bude mít výlučnou jurisdikci pro vedení všech sporů ve vztahu k tomuto. Ve všech ostatních případech se bude tento konosament řídit a vykládat v souladu s anglickým právem a všechny spory vzniklé podle tohoto dokumentu rozhodne Vrchní soudní dvůr v Londýně s vyloučením jurisdikce soudu jiné země.

Odvolací soud uzavřel, že bylo-li uplatněno právo na náhradu škody na přepravovaném zboží, o němž se pojednává v odstavci 6.2 (d) čl. 26 smluvních podmínek, rozhoduje všechny spory vzniklé z tohoto dokumentu Vrchní soudní dvůr v Londýně, který byl účastníky smluvního vztahu zvolen jako soud daný na výběr ve smyslu čl. 21 Úmluvy již dohodou ve smlouvě o námořní přepravě, o jejímž obsahu a uzavření konosament svědčí (čl. 1 bod 7 Úmluvy).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolatel rekapituluje svá skutková tvrzení a namítá, že titul k náhradě škody vznikl z důvodu ležícího mimo smlouvu o přepravě, proto nelze konosamentní podmínky ani Úmluvu na tento vztah aplikovat. Ujednání v čl. 26 konosamentu se nepochybně nevztahuje na obchodní spor mezi českými právnickými osobami, nýbrž na všechny další spory („all other cases“), jež mohou vzniknout mimo přímou námořní přepravu, avšak o jejichž příčinách lze usuzovat z konosamentních podmínek, tj. spory vzniklé z havárie, námořního zástavního práva, způsobilosti lodi k plavbě a dalších důvodů vždy bezprostředně spjatých s podmínkami konosamentu. To však nelze říct o příčině tohoto sporu, v němž jde o spor mezi dvěma českými právními subjekty, kdy podstata sporu a důkazy opodstatňují projednání a rozhodnutí českým soudem.

Dovolatel namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu je nesprávné i proto, že vyšel z Úmluvy, která však pro daný případ nemá žádný význam, neboť konosament se o ní nezmiňuje, ale ve svém čl. 1 odkazuje na „Haagská pravidla z roku 1924“, případně na „Haagsko-visbyská pravidla z roku 1968“ a zmiňuje se i o „amerických COGSA“. Dovolatel je přesvědčen, že projednávaná věc nemá s Úmluvou nic společného.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil „soudu prvního stupně k dalšímu řízení“.

Se zřetelem k době vydání rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 12. čl. II přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - občanský soudní řád ve znění účinném do 30. června 2009.

Dovolání je podle ustanovení § 239 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přípustné a je i důvodné.

Nejvyšší soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem, včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.). Proto se zabýval správností právního posouzení věci zpochybněnou dovolatelem.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle čl. 2 - rozsah použití - bodu 1 Úmluvy ustanovení této úmluvy se použije na všechny smlouvy o námořní přepravě mezi dvěma různými státy, jestliže konosament nebo jiný dokument, který je průkazem o smlouvě o námořní přepravě, je vydán ve smluvním státě [písmeno d)] nebo konosament nebo jiný dokument, který je průkazem o smlouvě o námořní přepravě, stanoví, že se tato smlouva má řídit ustanoveními této úmluvy nebo právním řádem některého státu, jenž je přijal [písmeno e)].

Podle čl. 30 - nabytí platnosti - Úmluvy pro každý stát, který se stane smluvním státem této úmluvy po datu uložení dvacáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu, tato úmluva nabude platnosti prvního dne měsíce následujícího po uplynutí jednoho roku po uložení příslušné listiny z pověření tohoto státu (bod 2). Každý smluvní stát musí používat ustanovení této úmluvy na smlouvy o námořní přepravě, které byly uzavřeny počínaje datem, kdy tato úmluva vstoupila v platnost pro tento stát, a po tomto datu (bod 3).

V projednávané věci odvolací soud pominul, že konosament č. SJ 1568604 ze dne 5. února 2005 byl vystaven dopravcem A. P. Moeller - Maersk A/S se sídlem v Dánském království pro odesílatele zboží, jímž byla společnost, se sídlem ve Spojených státech amerických, a že je tak průkazem o uzavření smlouvy o námořní přepravě zboží mezi těmito subjekty. Za této situace je pro posouzení, zda se na projednávanou věc podle čl. 2 bodu 1 písm. d) a e) Úmluvy použijí ustanovení Úmluvy, a to i ustanovení čl. 21 o volbě soudu (když odvolací soud nezjistil, že by konosament stanovil podřízení smlouvy o námořní přepravě Úmluvě) významné zjištění, zda se Spojené státy americké a Dánské království staly smluvními státy Úmluvy ve smyslu čl. 30 bodu 2 a 3 v návaznosti na ustanovení čl. 31 o výpovědi jiných úmluv, jimiž jsou Mezinárodní úmluva o sjednocení některých pravidel ve věci konosamentů podepsaná v Bruselu 25. srpna 1924 a Protokol podepsaný 23. února 1968, jímž se tato úmluva mění.

Poněvadž odvolací soud se zjištěním, podle jaké úmluvy byla smlouva o námořní přepravě zboží s ohledem na subjekty, jež smlouvu uzavřely, nezabýval, je jeho právní posouzení nedostatku pravomoci českých soudů k projednání věci neúplné a tím i nesprávné a dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. byl dovolatelem uplatněn právem. Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty za středníkem o s. ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta první o. s. ř.).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. června 2011

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu