30 Cdo 2516/2012Usnesení NS ze dne 25.09.2012

30 Cdo 2516/2012

30 Cdo 2517/2012

30 Cdo 2518/2012

30 Cdo 2519/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Simona, ve věci žalobce V. D., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 16 C 305/2009, o dovolání žalobce proti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 4. 2012, č. j. 8 Co 295/2012-254, č. j. 8 Co 296/2012-256, č. j. 8 Co 297/2012-258, č. j. 8 Co 298/2012-260, takto:

I. Věci sp. zn. 30 Cdo 2516/2012, 30 Cdo 2517/2012, 30 Cdo 2518/2012 a 30 Cdo 2519/2012 se spojují ke společnému projednání.

II. Dovolání se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění

(§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Krajský soud v Ostravě usneseními ze dne 12. 4. 2012, č. j. 8 Co 295/2012-254, č. j. 8 Co 296/2012-256, č. j. 8 Co 297/2012-258, a č. j. 8 Co 298/2012-260, odmítl odvolání žalobce do odstavce I. výroku usnesení soudu prvního stupně, kterými soud prvního stupně vyloučil věci k samostatnému projednání, a potvrdil usnesení okresního soudu v odstavcích II. a III. výroku, kterými Okresní soud v Ostravě vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci místně příslušnému soudu.

Proti těmto usnesením odvolacího soudu podal žalobce včasné vlastnoručně sepsané dovolání, ve kterém uvedl, že pro „všechny kausy“ má požádáno u Okresního soudu v Ostravě o ustanovení advokátů a od roku 2009 není schopen studovat spisy. Namítl také zmatečnost napadených usnesení.

Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 6. 2012, č. j. 16 C 305/2009-283, byl žalobce vyzván, aby si ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy zvolil zástupcem advokáta, případně požádal o jeho ustanovení, a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, tato výzva však byla vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutím, proti nimž není dovolání přípustné, nadbytečná (§ 241b odst. 2, věta za středníkem, o. s. ř.).

Jelikož dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutím, proti nimž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, není nedostatek podmínky dovolacího řízení spočívající v tom, že dovolání žalobce nebylo sepsáno advokátem (§ 241 odst. 4 o. s. ř.), důvodem k zastavení řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. Podle ustanovení § 241b odst. 2 o. s. ř. totiž platí, že není-li splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2 o. s. ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné. V takových případech není ani provádění úkonů směřujících k odstranění nedostatku povinného zastoupení účelné (viz obdobně usnesení Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 22 Cdo 883/2003 a 25 Cdo 316/2002) a je-li dovolání zjevně objektivně nepřípustné, je na místě jej dovolacím soudem odmítnout.

Přípustnost dovolání nelze vyvozovat z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení odvolacího soudu nejsou rozhodnutími ve věci samé, a ani ustanovení § 238, § 238a odst. 1 a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání žalobce, neboť napadená rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů.

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243b odst. 5, věty první a § 218 písm. c) o. s. ř.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., kdy žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. září 2012

JUDr. František Ištvánek, v. r.

předseda senátu