30 Cdo 2207/2019Usnesení NS ze dne 03.07.2019

30 Cdo 2207/2019-86

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce B. V., narozeného XY, bytem XY proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 1 580 000 s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 293/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2018, č. j. 55 Co 388/2018 – 80 a 55 Co 389/2018, takto:

I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění

(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 4. 2017, č. j. 42 C 293/2017 - 47, byla žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku ve výši 1 580 000 Kč, zamítnuta (výrok I) a žalobci byla uložena povinnost nahradit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 300 Kč (výrok II). Usnesením téhož soudu ze dne 28. 8. 2018, č. j. 42 C 293/2014 – 67, byla zamítnuta žaloba pro zmatečnost a na obnovu řízení ze dne 30. 11. 2017 (výrok I) a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Obě tato rozhodnutí byla potvrzena v záhlaví uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze, proti kterému bylo podáno projednávané dovolání.

Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem dle § 241 o. s. ř. a o jeho žádosti bylo zamítavě rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 3. 2019, č. j. 42 C 283/2014 – 83. Nejvyšší soud si je vědom, že žalobce nebyl opětovně vyzván, aby splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. Tímto postupem však nemohla být ohrožena žalobcova procesní práva, neboť z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v desítkách téměř shodných sporů byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobci je tudíž bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015).

Jelikož žalobce nesplnil podmínky § 241 o. s. ř., Nejvyšší soud podle § 241b odst. 2, § 243f odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 7. 2019

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu