30 Cdo 1497/2014Usnesení NS ze dne 19.04.2014

30 Cdo 1497/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce V. H., proti žalované České republice - Ministerstvu financí, se sídlem Praha 1, Letenská 525/15, zastoupené JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem Praha 1, Vodičkova 736/17, o zaplacení částky 3,000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 16 C 105/95-71, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2013, č. j. 13 Co 457/2013-80, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 11. července 2013, č.j. 16 C 105/95 -71 Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) odmítl odvolání žalobce ze dne 6. 4. 2013 do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 1. 1998, č.j. 16 C 105/95-32 opraveného opravným usnesením téhož soudu ze dne 6. 5. 1998, č. j. 16 C 105/95 - 36a.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 11. 2013, č.j. 13 Co 457/2013-80, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech řízení.

Proti usnesení podal vlastnoručně sepsané dovolání žalobce, který ani po výzvě soudu prvního stupně nebyl v dovolacím řízení zastoupen advokátem.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a dále čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. 12. 2013. Poté se nejprve zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

S ohledem na úpravu obsazenou v ustanovení § 238 odst. 1 písm. f) o.s.ř. není předmětné dovolání přípustné, neboť směřuje proti výroku usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání, když v tomto případě je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o.s.ř. Na této skutečnosti pak nemůže ničeho změnit ani vadné poučení o možnosti dovolání připojené odvolacím soudem k napadenému rozhodnutí. Nejvyšší soud proto dále již nezkoumal nesplnění podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení a dovolání pro nepřípustnost odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).

Odůvodnění výroku o nákladech dovolacího řízení odpovídá § 243f odst. 3věta druhá o.s.ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. dubna 2014

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu