3 Tdo 566/2016Usnesení NS ze dne 11.05.2016

3 Tdo 566/2016-30

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 5. 2016 o dovolání, které podal obviněný P. S., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. 14 To 427/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 94/2015, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 2 T 94/2015, byl obviněný P. S. uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výroku citovaného rozsudku. Za to byl podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře osmnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu byla obviněnému uložena povinnost nahradit Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR se sídlem Praha 3, Orlická 4/2020, IČ: 41197518, škodu ve výši 6.314 Kč.

O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. 14 To 427/2015, jímž je podle § 253 odst. 1 trestního řádu zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 22. 12. 2015 [§ 139 odst. 1 písm. b) cc) trestního řádu].

Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním. V něm uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) trestního řádu, kdy podle jeho názoru bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Obviněný nesouhlasil s tím, že marně uplynula lhůta pro podání odvolání, když v této lhůtě došlo nalézacímu soudu toliko jeho odvolání, podané e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu. Obviněný namítl, že k jeho odvolání se zaručený elektronický podpis nepřipojil z doposud neznámých technických problémů. Přesto jeho podání obsahovalo všechny zákonné náležitosti stanovené trestním řádem. S ohledem na současnou úroveň elektronické komunikace ve společnosti muselo být nalézacímu soudu zjevné, kdo mu podání adresoval. Podání bylo navíc nejbližší pracovní den zasláno opětovně prostřednictvím datové schránky. Z žádného ustanovení trestního řádu podle obviněného nevyplývá, že se k podání zaslanému e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu nepřihlíží, pokud toto podání není doplněno a opatřeno zaručeným elektronickým podpisem ještě v původně stanovené lhůtě. Naopak podle § 59 odst. 4 trestního řádu, pokud jeho podání neobsahovalo podpis, mělo mu být vráceno s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit.

Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 22. 12. 2015, č. j. 14 To 427/2015-274, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Opis dovolání obviněného byl samosoudkyní soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) k dovolání uvedl, že trestní řád v § 59 odst. 1 stanoví zcela jednoznačně, že podání zaslané elektronicky musí být podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, tj. elektronickým podpisem podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Odvolání obviněného ze dne 23. 10. 2015 bylo podáno bez elektronického podpisu, přičemž tento nedostatek nebyl v osmidenní lhůtě pro podání opravného prostředku odstraněn. Takové odvolání proto nesplňovalo zákonem stanovené náležitosti pro podání ve smyslu § 59 odst. 1 trestního řádu a nebylo možné na něj hledět jako na řádně podaný opravný prostředek. Řádně bylo podáno až odvolání ze dne 26. 10. 2015, které však bylo jako opožděné zamítnuto podle § 253 odst. 1 trestního řádu. Právní úprava § 253 odst. 1 trestního řádu je přitom speciální vůči úpravě obecné, obsažené v § 59 odst. 4 trestního řádu. Z hlediska současné úrovně elektronické komunikace ve společnosti není podle státního zástupce možné připuštění elektronických podání bez elektronického podpisu, neboť by to mohlo velice snadno vést ke zneužívání této formy komunikace v rámci trestního řízení. Odvolání navíc bylo podáno obhájcem obviněného, tedy osobou, u níž je třeba předpokládat velice dobrou znalost práva.

Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl jako zjevně neopodstatněné.

Obviněný P. S. je podle § 265d odst. 1 písm. b) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 trestního řádu), prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 trestního řádu.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) trestního řádu, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) trestního řádu, na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 trestního řádu).

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) trestního řádu spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) trestního řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) trestního řádu. Z argumentace dovolatele plyne, že podle jeho přesvědčení je dán dovolací důvod v prvé alternativě. Byl uplatněn právně relevantně, tedy způsobilý k přezkumu dovolacím soudem v rámci zákonného vymezení.

Nejvyšší soud konstatuje, že právní úprava podání je striktně vymezena v ustanovení § 59 odst. 1 trestního řádu. Jestliže bylo učiněno v elektronické podobě, jeho obligatorní součástí musí být elektronický podpis podle zvláštních předpisů. V daném případě navíc nebylo podání zasláno prostřednictvím datové schránky, ale e-mailem, což je vzhledem k charakteru přenosu dat a identifikaci odesílatele naprosto nedostatečné a rizikové. Bez elektronického podpisu takové podání nesplňuje zákonný požadavek § 59 odst. 4 trestního řádu, že z opravného prostředku musí být patrno mj., kdo jej činí.

Pro podání v trestním řízení nepostačuje, že je označeno elektronickým podpisem, ale vzhledem k § 11 zák. č. 227/2000 Sb. by mělo jít o uznávaný elektronický podpis. Bylo-li podání učiněno sice v elektronické podobě, ale bez splnění uvedených podmínek, tj. podáno bez zaručeného elektronického podpisu, nejsou s ním spojeny žádné účinky řádného podání, tedy ani případné zachování lhůty k podání opravného prostředku. Pokud zákon vyžaduje, aby podání (opravný prostředek) bylo učiněno v určité lhůtě, pak uvedený nedostatek elektronického podání lze napravit jen v této lhůtě (k tomu viz R 58/2007, shodně TR NS 32/2007-T 954).

Z výše uvedeného plyne, že odvolací soud nepochybil, pokud podané odvolání zamítl jako opožděně podané podle § 253 odst. 1 trestního řádu.

Vzhledem k tomu, že relevantně uplatněné dovolací námitky obviněného nebyly shledány opodstatněnými, Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. § 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n trestního řádu).

V Brně dne 11. 5. 2016

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu