3 Tdo 207/2018Usnesení NS ze dne 05.03.2018

3 Tdo 207/2018-30

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu dne 5. 3. 2018 o dovolání, které podala posuzovaná I. B., proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. 6 To 212/2017, jako soudu stížnostního ve věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 26 Nt 17006/2016, takto::

Zpětvzetí dovolání se bere na vědomí.

Odůvodnění:

Usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 26 Nt 17006/2016, bylo posuzované I. B. pro čin jinak trestný na podkladě návrhu státního zástupce podle § 99 odst. 1, 4 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), uloženo ochranné léčení psychiatrické v ambulantní formě.

Důvodem bylo spáchání činů jinak trestných (přečiny poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, 2 písm. c/ tr. zákoníku) posuzovanou, která v důsledku své nepříčetnosti v době činu nebyla za toto své jednání trestně odpovědná, a proto policejní orgán věc podezření ze spáchání označených přečinů posuzovanou odložil.

Proti usnesení podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Uherském Hradišti stížnost. O stížnosti bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. 6 To 212/2017, a to tak, že podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a podle § 99 odst. 1, 4 tr. zákoníku I. B. uložil ochranné léčení psychiatrické v ústavní formě.

Proti usnesení stížnostního soudu podala obviněná dovolání (č. l. 250-251), v němž uplatnila dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť měla za to, že bylo porušeno ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání, podle písm. g) s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, a dále podle písm. j), neboť bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení. Dále jako dovolací důvod uvedla porušení principu přiměřenosti a práva na spravedlivý proces.

Poté, co byla věc předložena Nejvyššímu soudu (5. 2. 2018), a dříve, než bylo o dovolání rozhodnuto, vzala obviněná prostřednictvím své právní zástupkyně - podáním, které bylo doručeno Nejvyššímu soudu dne 22. 2. 2018 - dovolání výslovně zpět, a to v celém jeho rozsahu.

Podle § 265g odst. 1 věta prvá tr. ř. osoba, která dovolání podala, může je výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se Nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě. Podle § 265g odst. 2 věta prvá tr. ř. zpětvzetí dovolání vezme, není-li překážek, usnesením na vědomí předseda senátu Nejvyššího soudu, a nebyla-li věc dosud tomuto soudu předložena, předseda senátu soudu prvního stupně.

Za popsaného stavu vzal předseda senátu Nejvyššího soudu podle § 265g odst. 2 tr. ř. zpětvzetí dovolání obviněné na vědomí, neboť neshledal překážek, které by mu v takovém postupu bránily.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. 3. 2018

JUDr. Petr Šabata

předseda senátu