3 Tdo 1419/2005Usnesení NS ze dne 18.01.2006

3 Tdo 1419/2005 – I.

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. ledna 2006 o dovolání podaném P. G., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 3 To 100/2005 ze dne 24. 3. 2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 73 T 264/2004, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 73 T 264/2004 ze dne 15. 12. 2004 byl dovolatel uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 188 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

V předmětné věci podal P. G. (stejně jako spoluobviněná J. G.) odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 3 To 100/2005 ze dne 24. 3. 2005 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovaném usnesení odvolacího soudu podal P. G. dovolání, a to včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že provedeným dokazováním v řízení před soudy nebylo prokázáno, že by spáchal skutek kladený mu za vinu. Předmětnou tašku (obsahující laboratorní techniku a medikamenty) našla jeho manželka (v posuzované věci spoluobviněná) a ta ji zapomněla vyhodit. Stran u něj zajištěných čistých injekčních stříkaček poukázal na to, že tyto distribuuje mezi poživatele drog, když pracuje pro středisko R., které pomáhá osobám drogově závislým, když toto jeho tvrzení k jeho žádosti nebylo prověřeno. Dodal, že v době zadržení nebyl požádán o odběr moče (za účelem zjištění, zda nepožívá drogy), ale stalo se tak až v září 2004 v souvislosti se zahájením jeho trestního stíhání, což považoval za zbytečné, a proto odběr moče odmítl. Uzavřel s tím, že tedy nebylo prokázáno, že by se dopustil trestného činu, za který byl odsouzen a navrhl, aby dovolací soud vzhledem k uvedenému „zrušil napadené rozhodnutí a rozhodl tak, že přikáže okresnímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl“.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že námitky dovolatele směřují pouze proti ve věci vedenému dokazování a proti hodnocení provedených důkazů a takto fakticky proti soudy učiněným skutkovým zjištěním. Zvolený dovolací důvod je přitom dán pouze tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Přitom přezkoumáním věci v naznačeném směru nelze mít za to, že mezi skutkovými zjištěními a z nich plynoucími závěry by bylo možno shledat extrémní rozpor. S ohledem na uvedené navrhl, aby dovolací soud takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanovením hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně dovolatel namítl, že nebylo prokázáno, že by se dopustil trestného činu za který byl odsouzen s poukazem na svá tvrzení uvedená v rámci své obhajoby. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí vysvětlily proč obhajobě dovolatele neuvěřily, když v tomto směru poukázaly i na rozpory mezi výpověďmi obviněných i samotný fakt, že popsané věci nepochybně sloužící k výrobě drogy u sebe drželi (přechovávali je). Soudy poukázaly na ve věci provedené dokazování, které jim nepochybně umožnilo zjištěný skutek také právně kvalifikovat, což provedly způsobem, který koresponduje zjištěnému skutkovému ději, když také přiléhavě vysvětlily, proč ve věci odmítly provést pro nadbytečnost další navrhovaný důkaz.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 18. ledna 2006

Předseda senátu

JUDr. Vladimír Jurka