29 NSCR 88/2020Usnesení NS ze dne 30.09.2020

KSBR 52 INS XY

29 NSČR 88/2020-B-46

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužnice I. H., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 52 INS XY, o uložení pořádkové pokuty, o dovolání Ing. Iva Schneiderky, se sídlem v Hradci Králové, Fráni Šrámka 128/7, PSČ 500 02, jako insolvenčního správce dlužnice, zastoupeného Mgr. Jiřím Šlencem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 148/11, PSČ 500 03, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. května 2020, č. j. KSBR 52 INS XY, a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. června 2020, č. j. KSBR 52 INS XY, 1 VSOL XY, takto:

I. Řízení o „dovolání“ insolvenčního správce dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. května 2020, č. j. KSBR 52 INS XY, se zastavuje.

II. Dovolání insolvenčního správce dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. června 2020, č. j. KSBR 52 INS XY, 1 VSOL XY, se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Usnesením ze dne 20. května 2020, č. j. KSBR 52 INS XY, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) uložil insolvenčnímu správci dlužnice (Ing. Ivu Schneiderkovi) dle § 81 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), pořádkovou pokutu ve výši 2 000 Kč.

[2] K odvolání insolvenčního správce Vrchní soud v Olomouci ve výroku označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

[3] Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně též proti usnesení insolvenčního soudu podal insolvenční správce dovolání.

[4] Řízení o dovolání insolvenčního správce proti usnesení insolvenčního soudu Nejvyšší soud zastavil podle § 243b věty před středníkem a § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když k projednání takového dovolání není dána funkční příslušnost soudu. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je dostupné (stejně jako dále zmíněná rozhodnutí Nejvyššího soudu) i na webových stránkách Nejvyššího soudu.

[5] Dovolání proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné.

[6] Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud rozhodl (lhostejno jak) o odvolání insolvenčního správce proti usnesení, jímž mu insolvenční soud uložil pořádkovou pokutu dle § 81 odst. 2 insolvenčního zákona, není totiž objektivně přípustné.

[7] Prostřednictvím ustanovení § 237 o. s. ř. nelze usuzovat na přípustnost dovolání proto, že tomu brání úprava obsažená v § 238 odst. 1 písm. f/ o. s. ř. (vylučující přípustnost dovolání též proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o pořádkovém opatření). Podle jiných ustanovení občanského soudního řádu dovolání není též přípustné. Srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2015, sen. zn. 29 NSČR 38/2015, ze dne 31. května 2017, sen. zn. 29 NSČR 97/2017, nebo ze dne 31. července 2017, sen. zn. 29 NSČR 115/2017.

[8] S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2., článek II. části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 9. 2020

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu