29 Nd 413/2014Usnesení NS ze dne 29.04.2015

29 Nd 413/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Ing. P. Ch., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, PSČ 128 10, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 171/2005, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Macek, JUDr. Yvona Svobodová, Mgr. Jiří Čurda, JUDr. Roman Horáček, Ph.D., JUDr. Lyana Rozlivková, JUDr. Vlasta Wohlmuthová, JUDr. Gabriela Barančíková, JUDr. Marcela Tuscanyová, JUDr. Eva Hodanová a Mgr. Milena Fillingerová nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 147/2014.

Odůvodnění:

Žalobce podáním ze dne 11. července 2013 (doplněným podáním ze dne 7. listopadu 2014) vznesl – ve věci označené v záhlaví tohoto rozhodnutí – námitku podjatosti všech soudců Městského soudu v Praze, a to pro jejich „kriminální činnost a propojení s organizovaným zločinem“. Ze stejných důvodů žalobce současně namítl rovněž podjatost všech soudců Vrchního soudu v Praze, kteří by měli o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze rozhodovat.

Nejvyšší soud jako nadřízený soud (§ 16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že námitka podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze není důvodná.

Podle ustanovení § 14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde.

Všichni jmenovaní soudci (rozuměj soudci senátů Vrchního soudu v Praze, kteří by dle rozvrhu práce zásadně byli povoláni rozhodnout o námitce vyloučení soudců Městského soudu v Praze vznesené žalobcem) ve vyjádření k námitce podjatosti (§ 15b odst. 1 o. s. ř.) shodně uvedli, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci a nemají žádný zájem na výsledku řízení.

V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze vyjmenovaných ve výroku. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá z jejich vyjádření – z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový konkrétní vztah nelze dovodit ani z argumentace žalobce.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že označení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí dané věci.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. dubna 2015

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu