29 Nd 274/2019Usnesení NS ze dne 04.12.2019

29 Nd 274/2019-54

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně K. K., narozené XY, bytem XY, proti žalovanému L. J., bytem XY, o zaplacení částky 51 500 Kč, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 8 C 324/2018, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 8 C 324/2018 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 6.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 9. července 2018 podanou u Obvodního soudu pro Prahu 6 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 51 500 Kč.

Usnesením ze dne 5. října 2018, č. j. 8 C 191/2018-8, Obvodní soud pro Prahu 6 vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Přerově jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci 7. listopadu 2018 a spis byl Okresnímu soudu v Přerově postoupen 21. listopadu 2018.

Podáním datovaným 1. května 2019 navrhla žalobkyně přikázání věci z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 6, u kterého žalobu původně podala. Návrh odůvodnila finanční situací, s tím, že je matkou (samoživitelkou) tří dětí, čerpá rodičovskou dovolenou a trvalý pobyt má v P.

Žalovaný ve vyjádření s návrhem na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 6 nesouhlasí. Uvádí, že zhoršená finanční situace žalobkyně nemůže být bez dalšího důvodem pro navrhovaný procesní postup.

Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.) Okresnímu soudu v Přerově, u nějž je věc vedena, i Obvodnímu soudu pro Prahu 6, jemuž má být věc přikázána, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Žalobkyní uváděný důvod přitom Nejvyšší soud natolik závažným, aby byl způsobilý prolomit výše popsané ústavní principy, neshledal.

Obecně platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013).

Z návrhu na přikázání věci jinému soudu současně nevyplývají žádné další skutečnosti, jež by mohly být důvodem k delegaci vhodné ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. Uvedené přitom platí tím spíše v případě, kdy žalovaný s navrhovaným přikázáním věci nesouhlasí. Ani s přihlédnutím k úkonům, které Okresní soud v Přerově již ve věci učinil, pak nelze usuzovat, že hospodárnější a rychlejší nebo po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější by bylo projednání věci Obvodním soudem pro Prahu 6.

Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Obvodnímu soudu pro Prahu 6 nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 12. 2019

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu