28 Cdo 1335/2001Usnesení NS ze dne 23.08.2001

28 Cdo 1335/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a JUDr. Milana Pokorného, CSc., ve věci žalobce V. Š., zastoupeného JUDr. Ing. J. M., proti žalovaným: 1/ Obci P. - Městské části P., 2/ Obci P., zastoupené advokátem, 3/ Městské části P., o stanovení povinnosti uzavřít dohodu o vydání věci, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 14 C 217/99, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. února 2001, č. j. 14 Nc 70/2001-45, takto:

Řízení o dovolání žalovaného se zastavuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. února 2001, č. j. 14 Nc 70/2001-45, rozhodl o námitce podjatosti soudkyně JUDr. D. S. podané žalobcem dne 1. 2. 2001 tak, že soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodování věci, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 14 C 217/99 jako soudu prvního stupně.

Žalovaný napadl toto usnesení podáním označeným jako dovolání, které bylo dáno na poštu dne 14. 7. 2001, jímž se domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze a vyloučení soudkyně JUDr. D. S. z projednávání této věci.

S přihlédnutím k bodu 1. 5. a 17. přechodných a závěrečných ustanovení hlavy I. části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., rozhodl Nejvyšší soud ČR o podání žalobce označeném jako dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb. ( dále jen o.s.ř. ).

Podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

Pojem „nařízený soud\", je-li použit v o. s. ř. k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoliv ze vztahů instančních a s pojmem „soud prvního stupně\" jej tudíž zaměňovat nelze (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. června 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod č. 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek ). Rozhoduje-li tedy vrchní soud o vyloučení soudců krajského soudu, jako soudců druhého stupně a krajský soud o vyloučení soudců prvního stupně není takové rozhodnutí, rozhodnutím soudu prvního stupně.

Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupně odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Jak vyplývá z citovaných ustanovení § 201 a § 236 odst. 1 o.s. ř. funkční příslušnost pro projednání odvolání ani dovolání není v o. s. ř upravena, neboť v prvém případě se odvolání pojmově váže na rozhodnutí soudu vydané v prvostupňovém řízení a v druhém se dovolání váže k rozhodnutí odvolacího soudu. Jestliže rozhodnutí nadřízeného soudu tj. v daném případě Městského soudu v Praze o vyloučení soudce není rozhodnutím odvolacího soudu, ale nadřízeného soudu podle § 16 odst. 1 o. s. ř. nemůže být ani podání žalovaného projednáno jako dovolání.

Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení a Nejvyšší soud proto řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 23. srpna 2001

JUDr. Iva Brožová, v.r.

předsedkyně senátu