27 Cdo 1458/2019Usnesení NS ze dne 17.03.2020

27 Cdo 1458/2019-221

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci navrhovatelek a) Tělocvičné jednoty Sokol na Mělníce, se sídlem v Mělníku, Tyršova 95, PSČ 276 01, identifikační číslo osoby 42741033, b) Tělocvičné jednoty Sokol Libáň, se sídlem v Libáni, Na Ženichově 290, PSČ 507 23, identifikační číslo osoby 64812375, c) Tělocvičné jednoty Sokol Nový Bydžov, se sídlem v Novém Bydžově, Revoluční třída 774, PSČ 504 01, identifikační číslo osoby 15061779, d) Tělocvičné jednoty Sokol I. Smíchov, se sídlem v Praze 5, Plzeňská 168/27, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 00538311, a e) Tělocvičné jednoty Sokol Michle, se sídlem v Praze 4, Pod Stárkou 36/4, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 00197386, všech zastoupených Mgr. Kateřinou Švajcrovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, Holečkova 332/5, PSČ 150 00, za účasti České obce sokolské, se sídlem v Praze 1, Újezd 450/40, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 00409537, zastoupené JUDr. Janem Šťovíčkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 5, Pod Císařkou 3242/5, PSČ 150 00, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 19 C 101/2016, o dovolání navrhovatelek proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2018, č. j. 17 Co 329/2018-196, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 25. 7. 2018, č. j. 19 C 101/2016-169, zamítnul „žalobu“ o vyslovení neplatnosti části rozhodnutí sjezdu České obce sokolské, konaného dne 25. 6. 2016, kterým byly změněny ve výroku blíže specifikované články stanov (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[2] Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně k odvolání navrhovatelek potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podaly navrhovatelky dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243f odst. 2, § 243c odst. 3 věty první a § 218a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako opožděné.

[4] Podle § 240 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (odstavec 1 věta první). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (odstavec 2 věta první).

[5] Podle § 57 odst. 2 o. s. ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 57 odst. 3 o. s. ř. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

[6] V projednávané věci byl napadený rozsudek odvolacího soudu doručen dovolatelkám dne 31. 12. 2018 (srov. potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 200 p. v. spisu). Lhůta pro podání dovolání dovolatelkám podle § 57 odst. 2 o. s. ř. uplynula ve čtvrtek 28. 2. 2019. Jestliže dovolatelky dodaly dovolání do datové schránky soudu prvního stupně dne 1. 3. 2019 (viz č. l. 213 spisu), učinily tak po uplynutí lhůty stanovené v § 240 odst. 1 větě první o. s. ř.

[7] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 3. 2020

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu