26 Cdo 4650/2017Usnesení NS ze dne 14.03.2018

26 Cdo 4650/2017-38

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněného statutárního města Hradec Králové, se sídlem v Hradci Králové, Československé armády 408/51, IČO 00268810, proti povinné HENYBAL s. r. o., se sídlem v Hradci Králové, Sekaninova 528/9, IČO 27492222, vyklizením nebytových prostor, vedené u soudní exekutorky JUDr. Marcely Dvořáčkové, Exekutorský úřad Hradec Králové, pod sp. zn. 19 EX 73/17, o dovolání soudní exekutorky proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. července 2017, č. j. 24 Co 178/2017-37, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové (odvolací soud) usnesením ze dne 24. 7. 2017, č. j. 24 Co 178/2017-37, zrušil usnesení soudní exekutorky ze dne 15. 5. 2017, č. j. 19 EX 73/17-23, kterým zastavila exekuci (vedenou na základě pověření Okresního soudu v Hradci Králové vydaného dne 31. 3. 2017, č. j. 28 EXE 303/2017-18, k vymožení povinnosti vyklidit tam specifikované nebytové prostory) podle § 55 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „exekuční řád“ (neboť oprávněný nesložil zálohu na náklady exekuce), rozhodla o nákladech účastníků a nákladech exekuce, a věc jí vrátil k dalšímu řízení.

Usnesení odvolacího soudu napadla soudní exekutorka dovoláním.

Dovolání Nejvyšší soud podle § 243c odst. 3 věty první a § 218 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl jako subjektivně nepřípustné.

Z ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.) může podat jen účastník řízení.

Úkony soudního exekutora se považují za úkony exekučního soudu (§ 28 exekučního řádu), rozhodování exekutora a odvolání proti jeho rozhodnutím je upraveno zejména v § 55b a § 55c exekučního řádu. Rozhoduje-li soudní exekutor o zastavení exekuce podle § 55 odst. 6 exekučního řádu, má postavení soudu prvního stupně, jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí (exekučního) soudu prvého stupně, o odvolání účastníků (tj. oprávněného, povinného, popř. manžela povinného – viz § 36 exekučního řádu) rozhoduje krajský soud jako soud odvolací (§ 55c odst. 2 exekuční řád). Proti rozhodnutí odvolacího soudu pak mohou podat dovolání účastníci (za podmínek stanovených v § 236 a násl. o. s. ř.), nikoliv soud, který ve věci rozhodoval v prvním stupni (nebo exekutor, který ve věci rozhodoval jako soud prvního stupně).

Soudní exekutor tak není legitimován k podání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, který zrušil jeho rozhodnutí o zastavení exekuce podle § 55 odst. 6 exekučního řádu, a věc mu vrátil k dalšímu řízení - stejně jako by nebyl k podání dovolání legitimován soud prvního stupně nesouhlasící s rozhodnutím odvolacího soudu (obdobně viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1418/2013, ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2391/2006).

Protože soudní exekutorka nebyla oprávněna k podání dovolání, Nejvyšší soud její dovolání odmítl [§ 243c odst. 3 věty první a § 218 písm. b) o. s. ř.].

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatelky na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení [§ 243 písm. a) o. s. ř.].

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. března 2018

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu