25 Cdo 574/2009Usnesení NS ze dne 11.06.2009

25 Cdo 574/2009

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce M., s.r.o., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) Z. Š., a 2) R. Š., oběma zastoupeným advokátem, o zaplacení 361.333,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 5 C 33/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. září 2008, č.j. 38 Co 45/2008-77, takto:

Usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 29. ledna 2008, č.j. 5 C 33/2007-67, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. září 2008, č.j. 38 Co 45/2008-77, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Ústí nad Orlicí usnesením ze dne 29. 1. 2008, č.j. 5 C 33/2007-67, zastavil řízení s tím, že věc bude postoupena k projednání a rozhodnutí V. z. p. Č. r. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud vyšel ze zjištění, že žalobce se domáhal po žalovaných jako společnících zaniklé obchodní společnosti B., v.o.s., z titulu jejich ručení za závazky zaniklé obchodní společnosti ve smyslu ustanovení § 56 odst. 6 a § 86 obch. zák. zaplacení části pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Žalobce nabyl pohledávku z nezaplaceného pojistného smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 7. 10. 2005 (správně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 2. 5. 2007 uzavřenou mezi žalobcem a Č. k. a., jíž byla pohledávka postoupena V. z. p. ČR smlouvou ze dne 7. 10. 2005). Tato pohledávka byla částečně uspokojena v rámci konkursního řízení vedeného na majetek úpadce B., v.o.s. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 103, § 7 odst. 1 a 3 a § 104 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že není dána pravomoc soudu k projednání a rozhodnutí této právní věci, neboť neexistuje zákonné ustanovení svěřující soudům rozhodování ve věcech pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Podle ustanovení § 53 a násl. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), se na rozhodování zdravotních pojišťoven ve sporných případech placení pojistného a penále vztahují předpisy o správním řízení a rozhodováno je platebními výměry. Pravomocná rozhodnutí zdravotních pojišťoven jsou pak přezkoumatelná soudem. Pravomoc soudu k rozhodnutí v dané věci nezakládá ani skutečnost, že pohledávka byla postoupena V. z. p. ČR (dále jen „VZP“) na žalobce, ani to, že byla uplatněna vůči žalovaným jako ručitelům.

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 9. 2008, č.j. 38 Co 45/2008-77, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud zcela odkázal na odůvodnění usnesení soudu prvního stupně, jež shledal srozumitelným a přesvědčivým. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1206/297 a sp. zn. 20 Cdo 126/98 dovodil, že i když žalobce uplatňuje svou pohledávku po žalovaných jako ručitelích za závazky zaniklé společnosti ve smyslu ustanovení § 56 odst. 6 věta první a § 86 obch. zák., jedná se stále o pohledávku vzniklou z nezaplaceného pojistného a penále. Smlouvou o postoupení pohledávky vstoupil žalobce jako nový věřitel do právního vztahu mezi původním věřitelem VZP a společností B., v.o.s., závazkový vztah, z nějž pohledávka vznikla, se nezměnil, a nezměnil se ani způsob uplatnění závazku, za který žalovaní ručí.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. za výslovného uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolatel namítá, že vztah mezi žalobcem (dovolatelem) jako postupníkem a žalovanými jako dlužníky již není veřejnoprávním vztahem mezi zdravotní pojišťovnou a plátcem pojistného, ačkoli původním titulem vzniku pohledávky skutečně bylo nezaplacené pojistné na veřejné zdravotní pojištění, nýbrž soukromoprávním vztahem věřitele a dlužníka, neboť předmětem postoupení mohla být jen pohledávka, tj. právo na plnění, nikoli celý závazkový vztah. Dovolatel dále argumentuje tím, že ze strany VZP již bylo v otázce předmětného dlužného pojistného pravomocně rozhodnuto vykonatelnými platebními výměry, proto VZP, jak vyplývá z jejího sdělení, které dovolatel obdržel po skončení odvolacího řízení v dané věci, „nemá právní důvod pro vydání jakéhokoliv rozhodnutí ve věci pohledávky“ žalobce (dovolatele). Odkaz odvolacího soudu na rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedená v odůvodnění napadeného usnesení dovolatel považuje za nepřípadný, jelikož ani jedno z uvedených rozhodnutí neřeší situaci, kdy pohledávka zdravotní pojišťovny byla postoupena na třetí subjekt, který se jejího uspokojení nedomáhal po dlužníkovi, nýbrž v souladu s § 56 odst. 6 obch. zák. po společnících ručících za závazky zaniklé obchodní společnosti. Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, stejně jako rozhodnutí soudu prvního stupně, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), dospěl k závěru, že dovolání přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř. je důvodné.

Žalobce, resp. Č. k. a. (žalobce vstoupil do řízení na místo Č. k. a. na základě rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 26. 9. 2007, č.j. 5 C 3/2007-65), se projednávanou žalobou domáhá po žalovaných ručících podle § 56 odst. 6 a § 86 obch. zák. za závazky zaniklé obchodní společnosti splnění závazku, který vznikl v důsledku neuhrazeného pojistného na veřejné zdravotní pojištění a penále. Odvolací soud, shodně se soudem prvního stupně, správně konstatoval, že k rozhodování ve věcech pojistného na veřejné zdravotní pojištění, včetně penále, jsou v prvním stupni příslušné zdravotní pojišťovny, které podle předpisů o správním řízení rozhodují platebními výměry vykonatelnými podle předpisů o řízení ve věcech občanskoprávních nebo podle předpisů upravujících správní výkon rozhodnutí (§ 53 odst. 1 a 8 zákona č. 48/1997 Sb.). Odvolací soud však přehlédl, že v posuzované věci již o neuhrazeném pojistném a penále bylo pravomocně rozhodnuto platebními výměry V. z. p. ČR. Soud v dané věci nemá rozhodovat o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, nýbrž o ručitelském závazku společníků veřejné obchodní společnosti. Jedná se tedy o spor vyplývající z obchodních vztahů, kde je pravomoc k projednání a rozhodnutí dána soudu (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), přičemž je nerozhodné z jakého právního důvodu pohledávka, o jejíž uspokojení ve sporu jde, vznikla.

Pravomocné platební výměry vydané V. z. p. ČR, jsou vykonatelné podle předpisů o občanskoprávním řízení; na základě rozhodnutí, jímž byla uložena povinnost veřejné obchodní společnosti, však nelze nařídit výkon rozhodnutí proti společníkovi této společnosti jako ručiteli, přestože ručení společníka za závazky zaniklé veřejné obchodní společnosti vyplývá ze zákona (§ 56 odst. 6 ve spojení s § 86 obch. zák.). Chce-li oprávněný vymáhat zajištěnou pohledávku vůči ručiteli, musí si v soudním řízení opatřit rozhodnutí proti němu směřující (k tomu srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 12. 1996, sp. zn. 19 Co 629/96, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 5, ročník 1998 pod č. 40, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2005, sp. zn. 20 Cdo 46/2005). Žalobce, na nějž postoupením pohledávky přešlo oprávnění z vykonatelných platebních výměrů, se tak nemůže domoci splnění povinností uložených platebními výměry v rámci výkonu rozhodnutí, neboť společnost B., v.o.s., z těchto platebních výměrů povinná zanikla bez právního nástupce.

Jelikož byly námitky uplatněné v dovolání shledány opodstatněnými, dovolací soud podle § 243b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.

Dovolací důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud proto zrušil i toto rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. června 2009

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu