25 Cdo 2752/2011Usnesení NS ze dne 11.10.2011

25 Cdo 2752/2011

25 Cdo 3392/2011

25 Cdo 3393/2011

25 Cdo 3394/2011

25 Cdo 3396/2011

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce P. Č., proti žalovanému JUDr. B. P., o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 C 645/2009, o dovoláních žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 4. 2010, č. j. 8 Co 764/2010-15, usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 5. 2010, č. j. 23 C 645/2009-19, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 7. 2010, č. j. Nco 132/2010-28, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 8. 2010, č. j. 8 Co 1393/2010-32 a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 1. 2011, č. j. 23 C 645/2009-42, takto:

I. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 4. 2010, č. j. 8 Co 764/2010-15, se odmítá.

II. Řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 5. 2010, č. j. 23 C 645/2009-19, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 7. 2010, č. j. Nco 132/2010-28, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 8. 2010, č. j. 8 Co 1393/2009-32, a proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 1. 2011, č. j. 23 C 645/2009-42, se zastavují.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce podal dovolání proti usnesení ze dne 7. 4. 2010, č. j. 8 Co 764/2010-15, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 3. 2010, č. j. 23 C 645/2009-8, o nepřiznání osvobození žalobce od soudního poplatku a zamítnutí jeho návrhu na ustanovení zástupce; dále proti usnesení ze dne 17. 5. 2010, č. j. 23 C 645/2009-19, jímž Okresní soud v Českých Budějovicích odmítl podání žalobce ze dne 16. 11. 2009 postupem podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. pro neodstranění vad podání, proti usnesení ze dne 27. 8. 2010, č. j. 8 Co 1393/2010-32, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích toto rozhodnutí potvrdil, a proti usnesení ze dne 29. 7. 2010, č. Nco 132/2010-28, jímž Vrchní soud v Praze rozhodl, že soudci Krajského soudu v Českých Budějovicích nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 8 Co 1393/2010; a proti usnesení ze dne 28. 1. 2011, č. j. 23 C 645/2009-42, jímž Okresní soud v Českých Budějovicích zamítl opětovný návrh žalobce na ustanovení zástupce.

Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěl k závěru, že dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 4. 2010, č. j. 8 Co 764/2010-15, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Jde totiž o usnesení odvolacího soudu týkající se osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce. Přípustnost dovolání proti takovému rozhodnutí není dána ani podle ustanovení § 237 o. s. ř. (nejde o rozhodnutí ve věci samé) ani podle ustanovení § 238, § 238a o. s. ř. (nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou zde taxativně vyjmenovány) a nejde konečně o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v § 239 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2002, sp. zn. 25 Cdo 316/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 17, pod C 1213). Nejvyšší soud ČR proto dovolání podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat námitkami dovolatele.

Rozhodnutí o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 5. 2010, č. j. 23 C 645/2009-19, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 7. 2010, č. j. Nco 132/2010-28, a proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 1. 2011, č. j. 23 C 645/2009-42, brání nedostatek podmínek dovolacího řízení.

V souladu s ustanovením § 236 o. s. ř. je dovoláním možno napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze v případech, v nichž to zákon připouští.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 5. 2010, č. j. 23 C 645/2009-19, a ze dne 28. 1. 2011, č. j. 23 C 645/2009-42, která byla dovoláním napadena, jsou však rozhodnutími soudu prvního stupně. Opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je zásadně odvolání.

Napadá-li žalobce dovoláním usnesení Vrchního soudu v Praze dne 29. 7. 2010, č. j. Nco 132/2010-28, týkající se vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci, jde o rozhodnutí Vrchního soudu v Praze jako soudu nadřízeného. Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. června 1996, Plsn 1/96, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 8, ročník 1996, pod pořadovým číslem 48). Rozhoduje-li tedy vrchní soud o vyloučení soudců krajského soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází

(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1051/2001, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 7, ročník 2001, pod C 623).

Občanský soudní řád výslovně neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proto je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení Nejvyšší soud řízení o dovoláních žalobce proti uvedeným rozhodnutím zastavil (§ 104 odst. 1 ve spojení s § 243c odst. 1 o. s. ř.).

Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.

Podle § 241 odst. 2 o. s. ř. odstavec 1 neplatí, a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v § 21, 21a, anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Podle odst. 4 dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání.

Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, zákon stanoví požadavek, aby účastník řízení, který podává dovolání, měl buď sám právnické vzdělání, nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc. Ustanovení § 241 o. s. ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího splnění nelze o dovolání rozhodnout.

V posuzované věci žalobce podal dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem, a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by sám měl právnické vzdělání. Jeho žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení nebylo vyhověno (usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 1. 2011, č. j. 23 C 645/2009-42). Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2011, č. j. 23 C 645/2009-55, byl žalobce vyzván, aby si ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení zvolil právního zástupce - advokáta a předložil jím doplněné dovolání s poučením, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Žalobce si však v takto určené lhůtě ani dodatečně advokáta pro dovolací řízení nezvolil a nedostatek povinného zastoupení tak ani dodatečně neodstranil, ačkoliv byl poučen o povinném právním zastoupení v dovolacím řízení i o důsledcích nesplnění této podmínky.

Nejvyšší soud proto podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 8. 2010, č. j. 8 Co 1393/2010-32, zastavil pro nedostatek podmínky dovolacího řízení.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. října 2011

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu