25 Cdo 254/2007Usnesení NS ze dne 08.02.2007

25 Cdo 254/2007

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Jana Eliáše, Ph. D., v právní věci žalobkyně U. – T., s. r. o., proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra ČR, o vydání věci, eventuelně zaplacení částky 15.000,- Kč a náhradu škody ve výši 850.000,- Kč, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 13 Nc 364/2005, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. února 2006, č. j. 56 Co 120/2006-42, takto:

I. Řízení o odvolání žalobkyně se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před dovolacím soudem.

Odůvodnění:

Okresní soud Plzeň – město usnesením ze dne 8. 12. 2005, č. j. 13 Nc 364/2005-30, odmítl podání žalobkyně doručené tomuto soudu dne 8. 6. 2005 a doplněné podáními doručenými soudu dne 30. 6. 2005, dne 6. 10. 2005 a dne 29. 11. 2005 a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 28. 2. 2006, č. j. 56 Co 120/2006-42, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Jednatelka žalující společnosti v podání, nazvaném „odvolání proti usnesení sp. zn. 56 Co 120/2006“, uvedla, že se odvolává proti usnesení Okresního soudu Plzeň – město, neboť není spokojena s jeho výsledkem, žádá o prošetření celého případu s tím, že potřebné materiály tomuto soudu dodala a nové informace k této kauze nemá. Tvrdí, že byla rozhodnutím Okresního soudu Plzeň – město poškozena, že policie pochybila a způsobila žalobkyni finanční újmu a že z tohoto důvodu žádá soud o určení výše finančního odškodnění.

Podání žalobkyně je podle svého označení odvoláním. Žalobkyně sice uvádí, že se „odvolává tímto proti usnesení Okresního soudu Plzeň – město“, o jejím odvolání proti usnesení Okresního soudu Plzeň – město ze dne 8. 12. 2005, č.j. 13 Nc 364/2005-30, bylo již však rozhodnuto usnesením krajského soudu ze dne 28. 2. 2006, č.j. 56 Co 120/2006-42. Pokud uvádí též sp. zn. 56 Co 120/2006 ve svém podání, nelze z jeho obsahu dovodit, že by se jednalo o dovolání proti potvrzujícímu pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, neboť žádné námitky proti rozhodnutí odvolacího soudu žalobkyně nevznáší a dovolací důvody neuplatňuje.

Podle ust. § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 2. 2006, č.j. 56 Co 120/2006-42, není rozhodnutím vydaným v řízení v prvním stupni ve smyslu ust. § 10 odst. 2 a § 201 o. s. ř. Usnesení krajského soudu, proti němuž směřuje odvolání, bylo vydáno v odvolacím řízení a nikoliv v řízení, v němž krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech uvedených v ust. § 9 odst. 2, 3 o. s. ř. Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti usnesení krajského soudu, vydanému v odvolacím řízení. Vzhledem k tomu, že nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, nelze než řízení o takovém odvolání zastavit podle § 104 odst. 1 o. s. ř.

Přestože k rozhodování o odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího není příslušný vrchní ani Nejvyšší soud a ani žádný jiný soud, je třeba dovodit, že k rozhodnutí o zastavení řízení o odvolání, podaném proti rozhodnutí odvolacího soudu, je povolán Nejvyšší soud, a to zejména proto, že je vrcholným článkem soustavy obecných soudů a je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí odvolacích soudů (srov. usnesení NS ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 85, roč. 2001).

Proto Nejvyšší soud z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení zastavil řízení o odvolání žalobkyně proti usnesení krajského soudu vydaném v odvolacím řízení (§ 104 odst. 1, § 243c odst. 1 o. s. ř.).

O náhradě nákladů řízení před dovolacím soudem bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. l a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., neboť žalované náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. února 2007

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu