25 Cdo 1755/2010Usnesení NS ze dne 20.07.2010

25 Cdo 1755/2010

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce Kratochvíl Jan World of logistics, s. r. o., IČ 26749017, se sídlem Zdice, Březová 6, zastoupeného Mgr. Jiřím Špotem, advokátem se sídlem Beroun, Wagnerovo nám. 1541, proti žalovanému P. Ž., o 75.930,- Kč a 4.312 euro, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 5 C 310/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2010, č.j. 23 Co 35/2010-96, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Berouně usnesením ze dne 25. 6. 2009, č.j. 5 C 310/2005-78, odmítl podle § 208 odst. 1 o. s. ř. odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 2. 6. 2008, č.j. 5 C 310/2005-63, jímž uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 66.503,50 Kč a 2.790,40 euro, do částky 9.426,50 Kč a 1.521,60 euro žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 29. 1. 2010, č.j. 23 Co 35/2010-96, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto usnesení podal žalovaný dovolání. Namítá, že rozsudek soudu prvního stupně mu nebyl doručen tak, jak uvádí soud prvního stupně, nýbrž dne 22. 6. 2009, a to nikoli doručenkou, ale uložením zásilky. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu, jakož i usnesení soudu prvního stupně a věc vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovolatel není zastoupen advokátem, ani nedoložil, že by měl sám právnické vzdělání (§ 241 o. s. ř.), avšak vzhledem k tomu, že jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k zastavení řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. Podle ustanovení § 241b odst. 2 o. s. ř. totiž platí, že není-li splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2 o. s. ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Dovolání v této věci není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o odmítnutí odvolání není rozhodnutím ve věci samé.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o odmítnutí odvolání v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Z uvedeného vyplývá, že proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není dovolání přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003, sešit č. 5, poř. č. 41; dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 28 Cdo 1313/2005, publikované v časopise Soudní judikatura, roč. 2005, poř. č. 125).

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalobci v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. července 2010

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu